ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.659.2020.3
sp. zn. 33 Cdo 659/2020-166
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Z. H. , bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, proti žalované M. K. , bytem XY, zastoupené Mgr. Jakubem Gromanem, advokátem se sídlem v Brně, Štěpánská 317/3, o 116.305 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 330/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2019, č.j. 20 Co 289/2019-117, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.357 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Tomáše Cimboty, advokáta.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 30. 5. 2019, č.j. 51 C 330/2018-69, uložil žalované zaplatit žalobci 264.100 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení), co do 116.305 Kč žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Výrok, jímž žalobě nevyhověl, zdůvodnil tím, že výše smluvní pokuty (2% denně z dlužné částky) se zjevně příčí dobrým mravům, a proto je ujednání neplatné (§588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit, ale jen, byla-li sjednána platně; proto nepřihlédl k tomu, že sám žalobce ve výzvě k plnění (a v žalobě) požadoval jen smluvní pokutu ve výši 0,5%.
Rozsudkem ze dne 24. 10. 2019, č.j. 20 Co 289/2019-117, Městský soud v Praze změnil rozhodnutí soudu prvního stupně v zamítavém výroku tak, že žalované uložil zaplatit žalobci 116.305 Kč a na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 126.914,70 Kč. Podle odvolacího soudu nepřiměřená výše smluvní pokuty není za účinnosti nového občanského zákoníku důvodem neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy, neboť obranou proti důsledkům takového ujednání je návrh dlužníka na její snížení podle §2051 o. z. Není sporu o tom, že původně sjednaná pokuta je nepřiměřeně vysoká, a proto žalobce přímo žalobou požadoval její úhradu jen ve výši 0,5% denně z dlužné částky. „Tato výše … je s ohledem na okolnosti případu, a zejména na to, že sama žalovaná podniká v oblasti poskytování a zprostředkování úvěrů, přiměřená.“
Dovolání, kterým žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (vyjma zákona č. 307/2018 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Podle §237 o.s.ř. platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. §241a odst. 1 o.s.ř. a contrario ), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně. Žalobce (zapůjčitel) přenechal při podpisu „smlouvy o půjčce“ 3. 4. 2014 žalované částku 412.800 Kč, kterou se vydlužitelka zavázala vrátit v měsíčních splátkách po 4.300 Kč nejpozději do 5. 4. 2022. Úroky z peněžité zápůjčky účastníci nesjednali, ale dohodli, že „bude-li dlužník v prodlení s vrácením půjčené částky, je povinen … uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 2% … denně z dlužné částky za každý den prodlení s vrácením, počínaje prvním dnem prodlení.“ Dopisem z 3. 10. 2018 odstoupil žalobce od smlouvy a žalovanou vyzval ke splnění (zbytku) dluhu a k zaplacení „moderované“ smluvní pokuty 116.305 Kč do 10. 10. 2018. Zásilka byla pro žalovanou uložena na poště 4. 10. 2018.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro zjevné porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu (§2051 o. z.), žalovaná nezpochybnila. Namítá, že ujednání je (absolutně) neplatné podle §588 o. z., protože peněžitá zápůjčka nebyla bezúročná. Strany sjednaly úroky 13,3% ročně, takže převzala v hotovosti jen 200.000 Kč a měla vrátit 412.800 Kč, tj. 200.000 Kč (jistinu dluhu) a 212.800 Kč (sjednané úroky). Částku 212.800 Kč žalobce „vydával za jistinu dlužné částky tak, aby z této částky následně mohl uplatnit jak zákonný úrok z prodlení, tak sjednanou smluvní pokutu.“ Vychází-li kritika právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, nejde o regulérní uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 o.s.ř., a to jak ve vztahu k dohodě o výši smluvní pokuty (2% denně), tak ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku (0,5% denně). Žalovaná zjevně uvedený předpoklad opomíjí, neboť kritiku právního posouzení věci odvolacím soudem staví na vlastní skutkové verzi o sjednaném úročení peněžité zápůjčky.
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. 8. 2020
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu