ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.837.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 837/2020-306
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce B. R. , bytem XY, zastoupeného Mgr. Vítem Zahálkou, advokátem se sídlem v Plzni, Radyňská 479/5, proti žalované S. P. , se sídlem XY (identifikační číslo XY), zastoupené Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem se sídlem v Plzni, Malá 43/6, o 940.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 21 C 201/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 12. 2019, č.j. 61 Co 356/2019-265, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 14.956 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Martina Vovsíka, advokáta.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 6. 8. 2019, č.j. 21 C 201/2018-214, Okresní soud Plzeň - město zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 940.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 1. 6. 2018 do zaplacení, a žalované přiznal na náhradě nákladů řízení 237.804,90 Kč.
Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 4. 12. 2019, č.j. 61 Co 356/2019-265, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobci uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 29.911,20 Kč. Odvolací soud po právní stránce uzavřel, že ústní dohoda, jíž účastníci prodloužili termín dokončení díla (stavby), změnila v článku 5 bodu 5 písemnou smlouvu o dílo, neboť strany implicitně projevily vůli být neformální dohodou vázány, i když nedodržely článek 12 bod 3, podle něhož měly být změny a doplňky smlouvy o dílo uskutečňovány formou písemných dodatků. Aktuálně projevená vůle stran má vždy přednost před vůlí projevenou dříve, což platí i ohledně požadavku formy právního jednání (§564, §1758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Na smluvní pokutu sjednanou v článku 5 bodu 7 smlouvy o dílo žalobce proto nemá právo; žalovaná (zhotovitelka) se s dokončením stavby nedostala do prodlení.
Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Podle §237 o.s.ř. platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. §241a odst. 1 o.s.ř. a contrario ), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně. Žalovaná se smlouvou z 11. 4. 2016 zavázala zhotovit pro žalobce (objednatele) do 21. 12. 2016 na pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY stavbu rodinného domu. V článku 5 bodu 7 se účastníci dohodli, že zhotovitelka je povinna zaplatit žalobci v případě prodlení s dokončením díla po dobu delší dvou měsíců smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč denně „počínaje prvním dnem třetího měsíce prodlení.“ Podle článku 12 bodu 3 smlouvy měly být její změny a doplňky „uskutečňovány formou písemných dodatků … nebo formou změnových listů předpokládaných smlouvou nebo zápisy do stavebního deníku s obsahovými náležitostmi změnových listů …“ Smluvní strany se neformálně dohodly na pokračování ve stavbě domu i po 21. 12. 2016 a na setkání jednatele žalované – za přítomnosti J. S. – v lednu 2017 se žalobce s žalovanou ústně dohodli na dokončení stavby do poloviny roku 2017. Závazkový vztah založený smlouvou o dílo účastníci ukončili k 29. 8. 2017 písemnou dohodou.
Námitky žalobce uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr o platnosti ústní dohody měnící smlouvu o dílo v termínu dokončení stavby (tzv. kumulativní novace, §1901, §1902, věta druhá, o. z.). Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Ten po zhodnocení provedených důkazů – výpovědí žalobce, V. S. (jednatele žalované), svědků J. S. a P. V., jakož i obsahu listin (smlouvy o dílo, jejího dodatku č. 1 a dopisů týkajících se ukončení smluvního vztahu) – zjistil, že neformální právní jednání o změně termínu dokončení díla obsahovalo i vůli stran, podle níž nechtějí být vázány článkem 12 bodu 3, které v době uzavření smlouvy o dílo vylučovalo změny a dodatky činit jinou než písemnou formou. Žalobce oproti tomuto skutkovému stavu vlastním hodnocením důkazů prosazuje, že smluvní strany nesjednaly změnu formy dohody z písemné na ústní a nedohodly se na změně termínu dokončení díla. Uplatňuje-li v dovolání svou verzi skutku, přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že žalobce se předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a jeho právní námitky jsou z tohoto důvodu bezcenné.
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§243c odst. 1, 2 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. 8. 2020
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu