ECLI:CZ:NS:2020:33.ND.108.2020.1
sp. zn. 33 Nd 108/2020-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci oprávněného Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, identifikační číslo 00005886, zastoupeného Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem se sídlem v Dříteči 155, proti povinnému B. U. , narozenému XY, naposledy bytem XY, toho času neznámého pobytu, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 31 EXE 9369/2019, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 31 EXE 9369/2019, projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích.
Odůvodnění:
Soudní exekutorka Mgr. Zuzana Sobíšková, Exekutorský úřad Praha 6, se sídlem v Praze 6, Bělohorská 270/17, požádala dne 30. 9. 2019 Okresní soud v Litoměřicích o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 612,04 Kč s příslušenstvím na základě exekučního titulu, tj. vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 8. 2. 2018, č. j. 19 C 336/2017-34.
Usnesením ze dne 4. 2. 2020, č. j. 31 EXE 9369/2019-18, Okresní soud v Litoměřicích vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že se věc předkládá Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Dospěl totiž k závěru, že místní příslušnost soudu nelze určit, neboť v exekučním návrhu je sice u povinného uvedena adresa „XY“, povinný však neprochází registrem obyvatel, je státním příslušníkem Mongolska, nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu, a dne 15. 2. 2017 mu byl udělen výjezdní příkaz k opuštění České republiky do 16. 3. 2017. Současné místo pobytu povinného není známé.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, pak je, ve spojení s §252 odst. 2 o. s. ř., místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.
Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, podle něhož je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, proto po předložení věci Okresním soudem v Litoměřicích (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 4. 2020
JUDr. Václav Duda
předseda senátu