ECLI:CZ:NS:2020:33.ND.499.2019.1
sp. zn. 33 Nd 499/2019-103
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně VIVA OPERÁTOR s.r.o. - v likvidaci , se sídlem ve Štětí, Pivovarská 600 (identifikační číslo 258 47 457), proti žalovanému M. P. , bytem XY, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 482/2017, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Olomouci, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 482/2017 se Okresnímu soudu v Olomouci nepřikazuje .
Odůvodnění:
Podáním ze dne 18. 10. 2019 navrhl žalovaný, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti. Žalovaný svůj návrh zdůvodnil tím, že v současné době je jeho podnikatelská činnost soustředěna na území střední Moravy, je v řízení pasivním subjektem, a proto by bylo vhodné, aby byly maximálně eliminovány negativní dopady vedení řízení na žalovaného, včetně nákladů na dopravu.
Usnesením ze dne 22. 10. 2019, č.j. 34 C 482/2017-99, Okresní soud v Ústí nad Labem vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila k návrhu na delegaci vhodnou s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s návrhem souhlasí (§101 odst. 4 občanského soudního řádu). Žalobkyně se k návrhu žalovaného nevyjádřila.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V daném případě (určení vlastnického práva k nemovitostem) je podle §88 písm. b/ o.s.ř. dána výlučná místní příslušnost Okresního soudu v Ústí nad Labem, jelikož v jeho obvodu jsou nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení (resp. právo k nim). Přikázání věci jinému soudu není v těchto věcech sice vyloučeno, ale je třeba se vypořádat s důvody úpravy této výlučné příslušnosti.
V projednávaném případě výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu, nejsou dány (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2017, sp. zn. 33 Nd 38/2017). Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§12 odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 1. 2020
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu