ECLI:CZ:NS:2020:4.PZO.3.2020.1
sp. zn. 4 Pzo 3/2020- 1871
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 6. 2020 návrhy na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podané J. P. , nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Bělušice, ve věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 8 T 179/2015 a rozhodl takto:
I. Podle §314n odst. 1 tr. ř. příkazy soudce Okresního soudu v Jičíně ze dne 22. 1. 2015 sp. zn. 25 Nt 3/2015; ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. 25 Nt 6/2015; ze dne 16. 2. 2015 sp. zn. 25 Nt 9/2015 a ze dne 23. 2. 2015 sp. zn. 25 Nt 12/2015 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně J. P. nebyl porušen zákon .
II. Podle §314n odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. 2. 2015 sp. zn. 25 Nt 253/2015 ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu ohledně J. P. nebyl porušen zákon .
III. Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. per analogiam se návrh J. P. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. 2. 2015 sp. zn. 25 Nt 11/2015 odmítá .
Odůvodnění:
Dne 20. 4. 2020 byl Nejvyššímu soudu postoupen Okresním soudem v Jičíně písemný návrh J. P. (dále též jen navrhovatel), v němž svými slovy v podstatě požaduje přezkoumání zákonnosti příkazů vydaných Okresním soudem v Jičíně k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu ve věci sp. zn. 8 T 179/2015. V tomto návrhu rovněž uvádí, že nesouhlasí s označením za vlastníka předmětných telefonních čísel, dále namítá, že nebyl informován o tom, že byl odposloucháván a nebyla mu ani dána možnost se u soudu k těmto odposlechům vyjádřit.
Vzhledem k obsahu výše uvedeného návrhu, jakož i přiložené kopie informačního dopisu, jenž byl navrhovateli předsedou senátu okresního soudu podle §88 odst. 8 tr. ř. a §88a odst. 2 tr. ř. zaslán, byl navrhovatel Nejvyšším soudem opakovaně vyzván, aby své výhrady k jednotlivým příkazům (jichž je celkem 6) upřesnil a případně je rozvinul. Navrhovatel však na obě učiněné výzvy vždy pouze lakonicky odpověděl, že v podstatě trvá na svém návrhu i důvodech vyjádřených v první žádosti a v poslední odpovědi ze dne 25. 5. 2020 doslova uvedl, že nebyl uživatelem ani vlastníkem žádné z telefonních stanic, na něž byl dotazován.
Poté, co byly veškeré spisy Nejvyššímu soudu zaslány, bylo zjištěno, že se v pěti postupně vydaných příkazech soudce Okresního soudu v Jičíně jedná vždy o odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle §88 a násl. tr. ř., konkrétně pak o příkazy ze dne 22. 1. 2015 sp. zn. 25 Nt 3/2015 ohledně účastnického čísla XY – anonymní SIM karty užívané J. P.; ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. 25 Nt 6/2015 ohledně účastnického čísla XY – anonymní SIM karty užívané J. P.; ze dne 16. 2. 2015 sp. zn. 25 Nt 9/2015 ohledně účastnického čísla XY – anonymní SIM karty užívané J. P.; ze dne 23. 2.2015 sp. zn. 25 Nt 11/2015 ohledně účastnického čísla XY – anonymní SIM karty užívané J. P. a ze dne 23. 2. 2015 sp. zn. 25 Nt 12/2015 ohledně účastnického čísla XY – anonymní SIM karty užívané J. P.
Pokud jde o příkaz vydaný dne 27. 2. 2015 pod sp. zn. 25 Nt 253/2015, ten se pak týkal zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a a násl. tr. ř. u mobilních telefonních čísel XY, XY, XY a XY, které měl užívat J. P. Zde je třeba poznamenat, že v informačním dopise, jenž byl zaslán navrhovateli předsedou senátu okresního soudu, došlo k určité nesprávnosti v telefonních číslech, kdy číslo XY v něm bylo uvedeno dvakrát, naproti tomu v něm chybělo číslo XY. Jedná se však o nepřesnost, která na výsledné rozhodnutí Nejvyššího soudu neměla žádný vliv, jelikož tento soud pracoval s daty a údaji, které vyplývají přímo z jednotlivých spisů, jež mu byly okresním soudem předloženy.
Nejvyšší soud byl rovněž povinen přezkoumat splnění formálních předpokladů pro zahájení řízení ve smyslu §314 l tr. ř., tedy zda navrhovatel je osobou uvedenou v ustanovení §88 odst. 8 tr. ř., resp. v ustanovení §88a odst. 2 tr. ř., což jinými slovy znamená, že se jedná o osobu odposlouchávanou (§88 odst. 2 tr. ř.), resp. o osobu užívající telefonní čísla ohledně nichž bylo nařízeno zjišťování údajů o telekomunikačním provozu (§88a odst. 1 tr. ř.) a jíž byla dána příslušným orgánem činným v trestním řízení, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, informace o této skutečnosti s poučením, že je možné ve lhůtě šesti měsíců od dne doručení podat k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Z předloženého spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 8 T 179/2015 bylo zjištěno, že předmětná písemná informace o tom, že v rámci trestního řízení soudci téhož soudu vydali příkazy ohledně odposlechu a záznamu …, a ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu týkající se výše označených mobilních telefonních stanic, byla navrhovateli doručena dne 31. 3. 2020. Dotyčný navrhovatel pak dne 7. 4. 2020 podal u Okresního soudu v Jičíně výše uvedený návrh na přezkoumání zákonnosti vydaných soudních příkazů, jenž byl následně Nejvyššímu soudu postoupen k dalšímu řízení ve smyslu platné právní úpravy.
S ohledem na uvedené a také na prohlášení navrhovatele, že nebyl vlastníkem ani uživatelem žádné z výše označených telefonních stanic, ohledně nichž byly soudní příkazy vydány, se Nejvyšší soud musel také zabývat tím, zda toto jeho tvrzení odpovídá obsahu předložených spisů.
K tomu ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 8 T 179/2015 na základě vyhodnocení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu ze dne 12. 3. 2015 a ze dne 25. 8. 2015, z vyhodnocení znaleckého posudku z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, zkoumajícího celkem 3 ks mob. tel. přístroje zn. Samsung a 1 ks mob. tel. přístroje zn. Nokia, jakož i 3 ks SIM karet , vše vydáno v průběhu trestního řízení obviněným J. P. , a dále z vyhodnocení telefonního styku z těchto tel. čísel vyplývá, že tyto v různém pořadí obsahují údaje o užívání tel. čísel XY, XY, XY, XY, XY a XY v těchto mob. tel. přístrojích k uskutečnění tel. hovorů nebo k odesílání sms zpráv J. P. Spolu s ostatními skutečnostmi zjištěnými ze spisu je tak evidentní, že navrhovatel tato telefonní čísla skutečně používal a tudíž jeho tvrzení mj. o tom, že jejich uživatelem nikdy nebyl, jsou nepodložená. (V této souvislosti nelze nevyslovit poznámku, že pokud by tomu bylo tak, jak tvrdí navrhovatel, bylo by zcela nejasné, proč by se přezkumu zákonnosti vydaných příkazů vůbec domáhal, a zároveň by to mělo za následek, že by nebyl osobou oprávněnou podat takový návrh).
Tedy navzdory takto vyslovené námitce navrhovatele dospěl Nejvyšší soud k závěru, že je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh k přezkoumání zákonnosti vydaných příkazů, neboť byl jednak osobou odposlouchávanou a jednak uživatelem tel. čísel, ohledně nichž bylo nařízeno zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Současně bylo shledáno, že jeho návrh byl podán v zákonné šestiměsíční lhůtě.
Podle §314 l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Podle §314 l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Vlastní podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudem jsou upraveny v ustanovení §88 tr. ř., zejména v jeho odst. 1, 2. Podmínky pro vydání příkazu k zjištění údajů telekomunikačního provozu pak jsou zakotveny v ustanovení §88a odst. 1 tr. ř. To jinými slovy znamená, že Nejvyšší soud je v tomto přezkumném řízení sui generis oprávněn zpětně zkoumat, zda pro již dříve vydaný příkaz k odposlechu … atd., resp. příkaz ke zjištění údajů … atd., byly v té době splněny všechny zákonem stanovené podmínky a na základě výsledku tohoto přezkoumání pak vydá rozhodnutí o tom, zda vydaným příkazem byl, nebo nebyl porušen zákon (§314m tr. ř.; §314n tr. ř.).
V souladu s tím Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání zákonnosti výše citovaných soudních příkazů a zjistil následující.
De 26. 11. 2014 byly policejním orgánem Policie ČR, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, územním odborem oddělení obecné kriminality pod č. j. KRPH-115796/TČ-2014-050471podle §158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku a zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, přičemž osobou podezřelou ze spáchání druhého z nich byl J. P., jelikož v přesně nezjištěné době, nejméně v průběhu roku 2014 do 20. 11. 2014 na ubytovně XY čp. XY v XY a na dalších místech v XY opakovaně neoprávněně prodal pervitin /metamfetamin/ dosud neustanoveným osobám a případně předal za účelem jeho další distribuce D. B., který jej v přesně nezjištěném počtu případů prodal dalším, dosud neustanoveným osobám a tohoto jednání se J. P. dopustil přesto, že byl pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen rozhodnutím Okresního soudu v České Lípě ze dne 23. 6. 2010 pod sp. zn. 2 T 50/2009, který nabyl právní moci dne 4. 11. 2010 ve spojení s rozhodnutím Krajského soud v Ústí nad Labem ze dne 4. 11. 2010 sp. zn. 55 To 428/2010 k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce čtyř roků se zařazením do věznice s ostrahou, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn rozhodnutím Okresního soudu v Mostě ze dne 29. 1. 2013 sp. zn. 31 PP 281/2012 se stanovením zkušební doby v délce tří roků, kdy metamfetamin /pervitin/ je psychotropní látkou zařazenou do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, který je přílohou č. 5 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.
V rozmezí dnů od 22. 1. 2015 do 23. 2. 2015 státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jičíně postupně adresoval Okresnímu soudu v Jičíně návrhy na vydání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1 tr. ř. a to účastnických čísel XY; XY; XY; XY a XY, přičemž u všech se jednalo o anonymní SIM karty, jež měl užívat J. P. Návrhy byly vždy odůvodněny a doba navrhovaného odposlechu byla u všech účastnických čísel čtyři měsíce.
Dne 22. 1. 2015 byl pod sp. zn. 25 Nt 3/2015 soudcem Okresního soudu v Jičíně vydán podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu účastnické stanice XY – anonymní SIM karta uživatele J. P. na dobu od 26. 1. 2015 do 26. 5. 2015. Dne 27. 1. 2015 byl pod sp. zn. 25 Nt 6/2015 soudcem téhož soudu vydán podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu účastnické stanice XY – anonymní SIM karta uživatele J. P. na dobu od 29. 1. 2015 do 29. 5. 2015. Dne 16. 2. 2015 byl pod sp. zn. 25 Nt 9/2015 soudcem stejného soudu vydán podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu účastnické stanice XY – anonymní SIM karta uživatele J. P. na dobu od 17. 2. 2015 do 17. 6. 2015. Dne 23. 2. 2015 byl pod sp. zn. 25 Nt 11/2015 soudcem Okresního soudu v Jičíně vydán podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu účastnické stanice XY – anonymní SIM karta uživatele J. P. na dobu od 24. 2. 2015 do 24. 6. 2015. Dne 23. 2. 2015 byl pod sp. zn. 25 Nt 12/2015 soudcem stejného soudu vydán podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu účastnické stanice XY – anonymní SIM karta uživatele J. P. na dobu od 24. 2. 2015 do 24. 6. 2015.
Ve všech těchto příkazech se konstatuje, že se jedná o úkon neodkladný, kdy je dáno podezření, že při telekomunikačním provozu jsou uváděny důležité skutečnosti a informace pro trestní řízení, které je třeba zajistit jako důkaz a vzhledem k sofistikovanému způsobu páchání trestné činnosti, prostředků k tomu používaných, neurčitého okruhu pachatelů a způsobu páchání drogové trestné činnosti, jež je páchána konspirativně se snahou rychle ničit a zakrývat důkazy sloužící k usvědčení pachatele či pachatelů, z hlediska účelu trestního řízení nesnese tento úkon odkladu do doby, než případně bude možno zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě.
Ve vlastním odůvodnění jednotlivých příkazů se vždy poukazuje na obsah návrhu učiněného státní zástupkyní, vycházejícího z obsahu policejního spisu č. j. KRPH-115796/TČ-2014-050471, z něhož vyplývá, že je vedeno trestní řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku a zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, přičemž osobou podezřelou z jejich páchání je i J. P. Dále jsou v odůvodnění uváděny skutkové okolnosti zjištěné dosavadním prověřováním včetně toho, že vzájemná komunikace mezi jednotlivými podezřelými osobami se děje prostřednictvím výše uvedených účastnických telefonních stanic využívajících anonymní SIM karty, které užívá podezřelý J. P. Současně se v příkazech zdůrazňuje, že použitím odposlechu a záznamu telekom. provozu lze získat významné skutečnosti důležité pro trestní řízení, přičemž sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak a zároveň jeho dosažení by bylo podstatně ztíženo zejména pak pro ustanovení dalších případných spolupachatelů, zjištění míst páchání trestných činů, míst nákupu a odbytu OPL, osob výrobců a odběratelů ... atd. Je zde též poukázáno na mezinárodní smlouvu – Úmluvu OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (Sdělení č. 462/1991 Sb. Federálního ministerstva zahraničních věcí o Úmluvě OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami), která ČR zavazuje ke stíhání drogových trestných činů, tedy i trestného činu podle §283 tr. zákoníku. Navíc pachatel zločinu podle §283 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku je ohrožen trestní sazbou od dvou do deseti let odnětí svobody. Soudce taktéž vždy konstatuje, že přezkoumal důvodnost učiněného návrhu, přičemž se pokaždé ztotožnil s jeho naléhavostí a potřebností, jelikož v posuzovaném případě je z dosud soustředěných důkazů dáno důvodné podezření, že odposlechem telekomunikačního provozu na tom kterém konkrétním čísle mohou být získány potřebné skutečnosti a informace důležité pro dosud probíhající trestní řízení a mohou vést mj. ke zjištění a odhalení osob podílejících se na této trestné činnosti a k jejich případnému usvědčení. Soudce proto v souladu s ustanovením §88 odst. 1, 2 tr. ř. nařídil odposlech a záznam telekom. provozu konkrétního tel. účastnického čísla, přičemž délka prováděného odposlechu byla vždy povolena max. na čtyři měsíce.
Z jednotlivých spisů Okresního soudu v Jičíně pak lze také zjistit, že odposlechy a záznamy telekom. provozu povolené soudci tohoto soudu jednotlivými výše uvedenými příkazy byly před skončením povolené doby pro neúčelnost ukončeny a to v případě vedeném pod sp. zn. 25 Nt 3/2015 dne 6. 2. 2015, a v ostatních případech vedených pod sp. zn. 25 Nt 6/2015, 25 Nt 9/2015, 25 Nt 11/2015 a 25 Nt 12/2015 ke dni 26. 3. 2015.
Podle §88 odst. 1 věty prvé tr. ř., je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, dále na zde expressis verbis vyjmenované trestné činy, nebo pro jiný úmyslný trestný čin k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než 4 měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že pokud navrhovatel byl podezřelým ze spáchání výše uvedeného zločinu podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a také proto byly policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř., obecně bylo možné v takové věci ze strany státního zástupce podat návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a soudce byl při splnění všech ostatních zákonných podmínek podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. povinen rozhodnout o vydání takového příkazu.
S ohledem na výše uvedené je zároveň možno konstatovat, že veškeré podstatné předpoklady pro povolení odposlechu jsou v jednotlivých příkazech soudce okresního soudu obsaženy. Kromě konstatování, že úkony trestního řízení byly zahájeny pro podezření ze spáchání výše uvedených trestných činů, jsou v něm uvedeny i skutkové okolnosti, kvůli nimž bylo k tomuto úkonu přistoupeno. Zároveň pak i to, že jiným způsobem nelze dostatečně prověřit a tudíž potvrdit, jak přesně a v jakém rozsahu k jednání naplňujícímu zákonné znaky předmětných trestných činů dochází, které další osoby a jakým způsobem se na jejich páchání podílejí atd. Pokud jde o další podrobnosti, tak ve vydaných příkazech nechybí zmínka ohledně předpokladu, že odposlechem mohou být získány významné skutečnosti pro trestní řízení, zejména jde o zjištění resp. potvrzení vzájemných kontaktů podezřelého a dalších osob. Je v něm též konstatováno, že s ohledem k charakteru věci sledovaného účelu nelze dosáhnout jinými důkazními prostředky. Taktéž ostatní elementární skutečnosti, které podle §88 odst. 2 tr. ř. mají v odůvodnění příkazu k odposlechu být obsaženy, v něm uvedeny jsou, včetně poukazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu, která orgány České republiky zavazuje ke stíhání drogových trestných činů. V příkazech k odposlechu jsou taktéž uvedena jednotlivá čísla telefonních stanic (zařízení), a byť se jednalo o anonymní SIM karty, policejní orgány měly poznatky, že je užívá podezřelý J. P. V odůvodnění příkazů nechybí ani prohlášení povolovaného úkonu za úkon neodkladný, a je zde i podrobně rozvedeno, proč tomu tak podle soudce je. Taktéž příkazy obsahují vysvětlení, proč jinak nelze účelu sledovaného zákonem účinně dosáhnout. Pokud jde o dobu, na kterou byl ve všech případech odposlech a záznam telekom. provozu povolen, tak tato nepřesáhla maximální jednorázovou zákonem přípustnou dobu čtyř měsíců. Je sice pravdou, že soudci ani v jednom případě neodůvodnili proč dobu povolovaného odposlechu a záznamu telekom. provozu stanovili hned na její maximálně přípustnou dobu, ale lze konstatovat, že v dané věci s ohledem na její povahu a možný rozsah bylo využití této nejdelší čtyřměsíční doby zcela důvodné. Proto tento formální nedostatek lze označit za nepodstatný, nemající na celkovou odůvodněnost vydaných příkazů jakýkoli vliv. Celkově je tak třeba přezkoumávané příkazy soudců Okresního soudu v Jičíně ze dne 22. 1. 2015 sp. zn. 25 Nt 3/2015; ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. 25 Nt 6/2015; ze dne 16. 2. 2015 sp. zn. 25 Nt 9/2015 a ze dne 23. 2. 2015 sp. zn. 25 Nt 12/2015 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu označit za vydané v mezích zákona.
Poněkud jiná je situace u příkazu soudce tohoto soudu vydaného dne 23. 2. 2015 pod sp. zn. 25 Nt 11/2015 týkající se odposlechu a záznamu telekom. provozu účastnické stanice č. XY – anonymní SIM karty, kterou měl rovněž užívat J. P. Vzhledem k tomu, že navrhovatel prohlašuje, že nebyl vlastníkem ani uživatelem účastnické stanice opatřené tímto číslem, a z předložených spisů nevyplývá žádný poznatek, že by tomu ve skutečnosti bylo jinak, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že vůči tomuto konkrétnímu příkazu navrhovatel J. P. není osobou, jež by byla v souladu s ustanovením §88 odst. 2, odst. 8 tr. ř. oprávněna příslušný návrh na přezkoumání zákonnosti tohoto příkazu podat. Takový návrh je totiž oprávněn učinit pouze ten, kdo byl osobou užívající danou účastnickou stanici či zařízení konkrétního telefonního čísla, na níž byl odposlech a záznam telekom. provozu povolen, a zároveň byl i osobou odposlouchávanou.
Pokud jde o další návrh J. P. a to na přezkoumání zákonnosti příkazu soudce Okresního soudu v Jičíně vydaného podle §88a odst. 1 tr. ř. ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu ze dne 27. 2. 2015 sp. zn. 25 Nt 253/2015, vztahující se k účastnickým tel. číslům XY; XY; XY a XY užívaným navrhovatelem a to zpětně za období do 12. 2. 2015, tak bylo zjištěno, že tento byl vydán na základě podrobně odůvodněného návrhu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Jičíně ze dne 18. 2. 2015.
Podle §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, dále pro zde vyjmenované trestné činy nebo pro úmyslný trestný čin k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Z výše citovaného zákonného ustanovení je zřejmé, že na institut příkazu ke zjištění údajů telekomunikačního provozu podle §88a tr. ř. jsou kladeny menší nároky než na institut příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř., ale i při tomto méně intenzivním zásahu do práva na ochranu telekomunikačního tajemství je zcela nezbytné, aby orgány činné v přípravném řízení ale i orgány soudní respektovaly v něm vymezené požadavky.
Předmětný příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. pak poukazuje na argumentaci státní zástupkyně opírající se o obsah policejního spisu č. j. KRPH-115796/TČ-2014-050471, z něhož vyplývá, že v té době již bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku a zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, přičemž osobou podezřelou z jejich páchání byl i J. P. Je zde taktéž zmíněna důvodnost zásahu do ústavně zaručeného práva jednotlivce na ochranu soukromí, konkrétně telekomunikačního tajemství, neboť to vyžaduje zájem na ochraně společnosti. V odůvodnění vydaného příkazu je dále podrobně rozvedeno, na základě jakých dosavadních poznatků je osoba jmenovaného z páchání drogové trestné činnosti podezřelá a zároveň proč je potřeba zjistit a prověřit již existující telefonní kontakty jmenovaného s dalšími osobami, jež mohou na páchané trestné činnosti rovněž participovat. Podezřelý používá mobilní telefon s anonymními SIM kartami majícími tel. čísla XY; XY; XY a XY. Tyto často mění, aby minimalizoval riziko odhalení a zastřel svoji trestnou činnost. Proto je nutné zajistit dostatek důkazů, včetně kontaktů a míst telefonních spojení s jednotlivými odběrateli pervitinu včetně jeho spojení s hlavním dodavatelem. Pomocí výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu těchto účastnických čísel tak bude možné ustanovit další zainteresované osoby a získat tak možné svědecké výpovědi potřebné k řádnému objasnění věci. Bez tohoto opatření ale nebude možné sledovaného účelu dosáhnout, resp. jeho dosažení bude podstatně ztížené. Dále je zde i poukázáno na již shora uvedenou mezinárodní smlouvu o nedovoleném obchodu s omamnými a psychotropními látkami, která ČR zavazuje ke stíhání jednání kvalifikovatelného podle §283 tr. zákoníku a zároveň na trestní sazbu tohoto trestného činu podle odst. 1 - jeden až pět let a podle odst. 2 písm. b) - dva až deset let odnětí svobody, z něhož je osoba J. P. podezřelá. Podle soudce lze zároveň důvodně předpokládat, že ze zjištěných údajů vyplynou nové skutečnosti významné pro další vedení trestního řízení, přičemž v závěrečné pasáži odůvodnění příkazu poukázal i na další poznatky, které jej vedly k závěru podanému návrhu státní zástupkyně vyhovět.
Vzhledem k výše uvedenému nelze než konstatovat, že veškeré zákonné předpoklady i povinné údaje pro vydání příkazu ke zjištění údajů telekomunikačního provozu podle §88a odst. 1 tr. ř., jsou v něm obsaženy. Kromě konstatování, že trestní řízení bylo zahájeno pro podezření ze spáchání trestných činů, které vydání takového příkazu obecně umožňuje, jsou v něm uvedeny i potřebné skutkové okolnosti, kvůli nimž bylo k tomuto úkonu přistoupeno. Zároveň pak i to, že požadované údaje o již uskutečněném telekomunikačním provozu, které nelze jiným způsobem zjistit, napomohou k objasnění věci. V příkazu jsou taktéž uvedena čísla telefonních stanic (zařízení), a jméno jejich uživatele, ohledně nějž je přípustné telekomunikační údaje zjišťovat a policejnímu orgánu poskytnout. Není zde sice zdůvodněna doba, za kterou mají být tyto údaje zjištěny a policejnímu orgánu předány, ale je nutné zdůraznit, že trestní řád v ustanovení §88a žádnou takovou lhůtu nestanoví a tudíž ani není možné trvat na jejím zdůvodnění. V těchto případech se totiž obvykle vychází z doby maximálně šesti měsíců od vydání příkazu zpětně. Je tomu tak proto, že zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve svém ustanovení §97 odst. 3 stanoví právě šestiměsíční dobu, jako dobu, po kterou jsou právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť… atd., povinny uchovávat zde specifikované provozní a lokalizační údaje. V příkazu ale absentuje prohlášení povolovaného úkonu za úkon neodkladný nebo neopakovatelný. Tento nedostatek však není možné označit za natolik závažné pochybení, kvůli němuž by bylo nutné vydaný příkaz prohlásit za nezákonný. Tím spíše pak, že z věcného hlediska požadované údaje měly neodkladnou povahu a kvůli běhu času je s ohledem na výše uvedené bylo možné označit i za neopakovatelné. Zároveň evidentně směřovaly k dosažení účelu sledovaného zákonem.
Nejvyšší soud proto uzavírá, že příkaz soudce Okresního soudu v Jičíně, jímž bylo povoleno zjištění údajů o telekomunikačním provozu u celkem čtyř telefonních čísel účastníka J. P., shledal za vydaný v souladu s podmínkami a požadavky vyplývajícími z ustanovení §88a odst. 1 tr. ř. a zároveň nezjistil žádné natolik závažné pochybení, aby zákonnost jeho vydaní musela být zpochybněna.
Současně se v této souvislosti nelze nezmínit, že přezkumná činnost Nejvyššího soudu podle §314 l tr. ř. a násl. nezahrnuje hodnocení skutečností, které vyšly najevo až následně během dalšího průběhu trestního řízení, např. v rámci dokazování v řízení před soudem a tím méně i výsledného meritorního rozhodnutí soudů v této věci. Tím Nejvyšší soud zároveň odpovídá na námitku navrhovatele, že mu nebyla dána možnost se v řízení před soudem k zjištěným odposlechům vyjádřit, resp. že o tom nebyl soudem informován. Zde je pak v dané souvislosti třeba důrazně vytknout předsedovi senátu Okresního soudu v Jičíně, že po pravomocném rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 8 T 179/2015 i proti obviněnému J. P., k čemuž došlo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 7. 2016 pod sp. zn. 12 To 178/2016, nebyl obviněnému vzápětí zaslán tzv. informační dopis (§88 odst. 8, §88a odst. 2 tr. ř.) o tom, že byl odposlouchávanou osobou, resp. uživatelem jehož se týkal příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu. K tomu totiž došlo až s více jak tříletým zpožděním v měsíci březnu 2020. Takový postup nelze než označit za nedůvodný průtah v řízení, což ale současně neznamená, že by takovéto pochybení mělo vliv na zákonnost samotných přezkoumávaných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Závěrem proto Nejvyšší soud a to vzhledem ke všem výše uvedeným zjištěním a poznatkům konstatoval, že přezkoumávané příkazy soudců Okresního soudu v Jičíně k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (výrok ad I.) a příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu (výrok ad II.) byly vydány a provedeny v souladu se zákonem, což ve smyslu §314n odst. 1 tr. ř. v obou výrocích tohoto usnesení deklaroval. Posledním výrokem (ad III.) pak vyslovil, že J. P. není osobou oprávněnou podat návrh na přezkoumání zákonnosti v něm citovaného příkazu soudce Okresního soudu v Jičíně, a proto jeho návrh v této části odmítl podle analogie §265i odst. 1 písm. c) tr. ř.
Poučení: Proti žádnému výroku tohoto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 6. 2020
JUDr. František Hrabec
předseda senátu