Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.02.2020, sp. zn. 4 Tdo 152/2020 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:4.TDO.152.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz

Dovolání

ECLI:CZ:NS:2020:4.TDO.152.2020.1
sp. zn. 4 Tdo 152/2020- 393 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 2. 2020 o dovolání H. M. T. , nar. XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 6. 2019, sp. zn. 68 To 89/2019, ve věci návrhu Okresního státního zastupitelství v Šumperku na uložení ochranného léčení podle §99 odst. 1 tr. zákoníku, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 6 Nt 2802/2018, takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 22. 2. 2019, sp. zn. 6 Nt 2802/2018, bylo samosoudkyní jmenovaného soudu Mgr. Zuzanou Mackovou rozhodnuto tak, že podle §30 odst. 1 tr. ř. není samosoudkyně Mgr. Zuzana Macková vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci H. M. T. vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 6 Nt 2802/2018. Proti tomuto usnesení si podala H. M. T. stížnost, o níž rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 19. 6. 2019, sp. zn. 68 To 89/2019, tak, že stížnost podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. H. M. T. podala prostřednictvím své obhájkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 6. 2019, sp. zn. 68 To 89/2019 (dále také jen „napadené usnesení“), dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. b) tr. ř. Namítala v něm, že napadené usnesení vypracoval JUDr. Vladimír Sedláček, o němž se domnívá, že je podjatou osobou, neboť v jiném trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Šumperku proti její osobě konal úkony státní zástupce JUDr. Lubomír Sedláček, jenž měl postupovat v rozporu se zákonem, a proto byla věc předána Ministerstvu spravedlnosti ČR. Podle jejího názoru jsou to osoby „rodině spřízněné“, a proto nemohl JUDr. Vladimír Sedláček rozhodovat nestranně. Navrhla tedy, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Podle odstavce druhého se rozhodnutím ve věci samé rozumí a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, b) rozsudek, jímž byl obviněný zproštěn obžaloby, c) usnesení o zastavení trestního stíhání, d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu, e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, g) usnesení o schválení narovnání, nebo h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. představuje taxativní výčet rozhodnutí, která lze považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání. Proto nelze pokládat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádná jiná (další) rozhodnutí, která do uvedeného okruhu nepatří. Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání H. M. T. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 6. 2019, sp. zn. 68 To 89/2019, není přípustné. Usnesení, kterým byla zamítnuta stížnost proti usnesení o vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení podle §30 odst. 1 tr. ř. nelze považovat za přípustné podle §265a odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť usnesení o vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení podle §30 odst. 1 tr. ř. není podle §265a odst. 2 tr. ř. rozhodnutím ve věci samé. Nejvyšší soud z tohoto důvodu dovolání H. M. T. podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. bez věcného přezkoumání (§265i odst. 3 tr. ř.) odmítl, neboť shledal, že není přípustné. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 25. 2. 2020 JUDr. Jiří Pácal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:Dovolání
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. b) tr.ř.
Datum rozhodnutí:02/25/2020
Spisová značka:4 Tdo 152/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:4.TDO.152.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2020-05-20