ECLI:CZ:NS:2020:5.TCU.17.2020.1
sp. zn. 5 Tcu 17/2020-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 10. 6. 2020 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. B. , nar. XY v XY, rozsudkem Obvodního soudu v Ambergu, ve Spolkové republice Německo, ze dne 13. 10. 2017, sp. zn. 2 Ls 110 Js 3/17, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodního soudu v Ambergu, ve Spolkové republice Německo (dále též „cizozemský soud“), ze dne 13. 10. 2017, sp. zn. 2 Ls 110 Js 3/17, který nabyl právní moci dne 21. 10. 2017, byl M. B. uznán vinným šesti trestnými činy krádeže podle §242 odst. 1, 243 odst. 1 věta č. 3, 244 odst. 1 č. 3, odst. 2, 22, 23, 53, 64, 73c Strafgesetzbuch (dále ve zkratce jen „StGB“), tedy německého trestního zákoníku. Za to byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, z důvodu závislosti na omamných a psychotropních látkách soud obviněnému nařídil umístění do ústavu pro léčení závislostí podle §64 StGB a podle §73c StGB mu byla zabavena peněžní částka ve výši 4 000 EUR.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. B. dopustil trestné činnosti tím, že:
1. V době od 6. 12. 2016, 15:00 hod., do 7. 12. 2016, 7:00 hod., odcizil v ulici XY, bez ospravedlňujícího důvodu pánské jízdní kolo KTM, vin: XY, poškozeného K. v hodnotě 1 300 EUR, aby si to ponechal pro sebe, aniž by na něj měl nárok.
2. V době od 6. 12. 2016, 22:30 hod., do 7. 12. 2016, 6:00 hod., otevřel obžalovaný domovní dveře nemovitosti poškozeného U. v ulici XY, pomocí přípravku z EC-karty a odcizil zde dva mobilní telefony značky Sony, laptop značky Sony, a kabelku, ve které se nacházely peněženka s hotovostí ve výši 301 EUR, řidičský průkaz občanský průkaz, osvědčení o technickém stavu vozidla (část I.) a diversní šekové karty, aby si tyto ponechal pro sebe, aniž by na toto měl nárok. Předměty měly celkovou hodnotu 965 EUR. Jeden z odcizených mobilních telefonů měl obžalovaný při zatýkání u sebe, takže tento mohl být vrácen poškozenému U.
3. Dne 21. 12. 2016 mezi 00:50 hod. a 4:15 hod. otevřel obžalovaný domovní dveře nemovitosti poškozeného E. v ulici XY, pomocí přípravku z EC-karty a odcizil zde klíče od vozu Audi Q7 a od vozidla VW Golf R, kabelku značky Louis Vouitton, iPhone 6S, černou aktovku na dokumenty značky Longchamp, tašku přes rameno značky Bally a troje klíče, aby si tyto ponechal pro sebe, aniž by na toto měl nárok. Tyto předměty měly celkovou hodnotu 2 500 EUR. Odcizený mobilní telefon iPhone 6S byl zajištěn a předán zpět poškozenému.
4. V době od 30. 12. 2016, 23:30 hod. do 31. 12. 2016, 5:00 hod., otevřel obžalovaný domovní dveře nemovitosti XY, pomocí přípravku z EC-karty a odcizil zde kabelku poškozené F. v hodnotě 50 EUR, ve které se nacházela hotovost 150 EUR, EC-karta, doklady, látkový pytel a deštník značky Knirps, zábavní pyrotechnika poškozeného S. v hodnotě 9,99 EUR, aby si to ponechal pro sebe, aniž by na toto měl nárok.
5. V době od 31. 12. 2016 přibližně ve 4:15 hod. chtěl obžalovaný otevřít domovní dveře nemovitosti XY, pomocí přípravku z EC-karty, aby podle svého předem učiněného záměru hledal v domě předměty značné hodnoty, které by stály za odcizení, aby si tyto ponechal pro sebe, aniž by na toto měl nárok. Nepodařilo se mu dveře otevřít, protože byly zamčené, a on od dalšího provedení trestného činu upustil.
6. V době od 30. 12. 2016, 15:30 hod., do 31. 12. 2016, 5:00 hod., odcizil obžalovaný v ulici XY, bez ospravedlňujícího důvodu pánské jízdní kolo značky Specialized, a k němu náležející tlumič nárazů v celkové hodnotě 1 250 EUR, aby si tyto předměty ponechal pro sebe, aniž by na ně měl nárok.
Předměty odcizené v případech ad 4. až 6. byly zajištěny u obžalovaného při jeho zatýkání a byly vráceny zpět poškozeným. Obžalovaný chtěl zhodnocením odcizených předmětů z trestného činu financovat svou závislost na omamných látkách.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 25. 5. 2020 Nejvyššímu soudu návrh, aby rozhodl podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ZRT“), že se na uvedené odsouzení M. B. rozsudkem Obvodního soudu v Ambergu, ve Spolkové republice Německo, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud návrh přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí podle §4a odst. 3 ZRT.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 ZRT rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojených dokumentů vyplývá, že M. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky přečinů krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (body 1. a 6.), krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku (body 2. a 4.), pokusu přečinu krádeže podle §21 odst. 1 k §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku (bod 5.) a zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku (bod 3.). Je proto nepochybné, že M. B. byl odsouzen německým soudem za činy, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 ZRT.
7. V posuzované věci jsou splněny i další podmínky použití citovaného ustanovení a vyhovění návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky. O vyšším stupni společenské škodlivosti svědčí již samotná povaha trestné činnosti, kterou obviněný získával peněžní prostředky na obstarání omamných a psychotropních látek z důvodu své závislosti na nich, dopustil se opakovaných útoků proti cizímu majetku, způsobil škodu převyšující 100 000 Kč a v neposlední řadě je nutné zohlednit skutečnost, že se obviněný činů dopustil ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. To vše našlo svůj odraz i v druhu a výši uloženého trestu odnětí svobody spojeného s omezením osobní svobody obviněného. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 6. 2020
JUDr. Blanka Roušalová
předsedkyně senátu