ECLI:CZ:NS:2020:5.TCU.51.2020.1
sp. zn. 5 Tcu 51/2020-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 11. 2020 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky E. S., nar. XY v XY, rozsudkem Soudu vyšší instance v Laon, Francie, ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 1713901184, který nabyl právní moci dne 10. 2. 2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo návrh, aby Nejvyšší soud podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „ZRT“), rozhodl, že se na odsouzení obviněného občana České republiky E. S., nar. XY v XY, rozsudkem Soudu vyšší instance v Laon, Francie, ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 1713901184, který nabyl právní moci dne 10. 2. 2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Nejvyšší soud uvedený návrh přezkoumal v neveřejném zasedání a dospěl k závěru, že je důvodný.
2. Obviněný E. S. byl uvedeným rozsudkem uznán vinným trestnými činy drogovými a celními, konkrétně trestnými činy neoprávněného přechovávání omamné a psychotropní látky, neoprávněného dovozu omamné a psychotropní látky, neoprávněného převozu omamné a psychotropní látky, přechovávání zdraví nebezpečného zboží (omamné látky) bez řádných dokladů při naplnění skutkové podstaty trestného činu pašování (a to podle čl. 222-36 odst. 1, čl. 222-37 odst. 1, čl. 222-41 francouzského trestního zákoníku a dalších ustanovení zákona o veřejném zdraví a prováděcích předpisů, resp. za porušení celního zákona a jej provádějících předpisů). Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, bylo mu uloženo uhradit náklady řízení ve výši 127 Euro a stanovena celní pokuta ve výši 104 000 Euro. Obviněný se uvedeného trestného činu dopustil tím, že dne 18. 1. 2017 pašoval přes území Francie v Remiens 2 080 g kokainu.
3. Podle §4a odst. 3 ZRT rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
4. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, a to nejméně trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku. Přitom s ohledem na množství a druh látky (2 080 g kokainu), s níž neoprávněně nakládal, a sice ji dovezl do Francie, případně ji tudy provážel, by podle českého trestního zákoníku označený trestný čin byl již zvlášť závažným zločinem a aplikovalo by se nejméně ustanovení §283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku, neboť takto nakládal s omamnou látkou (kokainem) ve velkém rozsahu (za který se u dané látky považuje 1 000 g – viz rozhodnutí č. 44/2013 Sb. rozh. tr. a stanovisko č. 15/2014 Sb. rozh. tr.). Za takové jednání český trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody na 8 až 12 let nebo trest propadnutí majetku.
5. Obviněný je navíc mnohonásobným recidivistou, který opakovaně páchá různorodou trestnou činnost, za niž je postihován, v českém rejstříku trestů má uvedeno celkem 13 záznamů o odsouzeních (zpravidla pro více trestných činů). Přitom shora uvedeného jednání, za něž byl ve Francii odsouzen, se dopustil ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v trvání 7 let, a to v rámci stanovené nejdelší možné zkušební doby v trvání 7 let, jejíž konec připadl na 11. 10. 2019 – viz k tomu řízení vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 4 Pp 78/2012.
6. Formální podmínka oboustranné trestnosti jednání obviněného ve smyslu §4a odst. 3 ZRT je proto splněna. Splněna je ovšem i materiální podmínka vyslovení, že se na odsouzení uvedeným rozsudkem hledí jako na odsouzení soudem České republiky, neboť je to odůvodněno též závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Obviněný byl odsouzen k nejtěžšímu trestu, který lze v České republice i Francii uložit, tj. trestu odnětí svobody, a to v trvání 3 let, tedy v relativně vyšší výměře, navíc byl trest ukládán za celosvětově stíhanou závažnou drogovou trestnou činnost, za kterou by obviněnému v České republice hrozil trest dokonce výrazně přísnější, než jaký mu byl uložen ve Francii. Navíc závažnost jednání obviněného je zvyšována i jeho osobou, trestné činnosti se dopustil jako několikanásobný recidivista, a to navíc ve zkušební době podmíněného propuštění z víceletého trestu odnětí svobody. I pro rozhodování českých soudů, jak dále působit na obviněného, který zjevně opakovaně porušuje právní řád nejen tuzemský, ale i cizích států, pácháním trestné činnosti, je důležité učinit rozhodnutí, že se na zmíněný rozsudek francouzského soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
7. Protože byly splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obviněného E. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud rozhodl v souladu s návrhem Ministerstva spravedlnosti České republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 11. 2020
JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D.
předseda senátu