ECLI:CZ:NS:2020:6.TCU.37.2020.1
sp. zn. 6 Tcu 37/2020-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 20. 8. 2020 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky D. D. , nar. XY v XY, rozsudkem Obvodního soudu v Gro β-Gerau, Spolkov á republika Německo, ze dne 27. 5. 2016, sp. zn. 950 Js 54667/15 34 Ls, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu v Gro β-Gerau, Spolkov á republika Německo, ze dne 27. 5. 2016, sp. zn. 950 Js 54667/15 34 Ls, který nabyl právní moci dne 12. 9. 2016, byla D. D. uznána vinnou nedovoleným dovozem omamných látek v množství větším než malém v ideálním souběhu s trestným činem napomáhání nedovolenému obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém podle §1, §3, §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 německého zákona o omamných látkách a §27 a §52 německého trestního zákoníku, a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců.
Podle skutkových zjištění tohoto soudu se D. D. trestné činnosti dopustila tím, že:
„dne 21. 12. 2015 dostala od blíže nezjištěné osoby v Karlových Varech v České republice kufr, ve kterém se nacházelo téměř 7 kg marihuany, lístek s adresou v XY a číslo na mobilní telefon zvlášť stíhaného H. a 7500 Kč s úkolem kufr dodat na uvedenou adresu. Omamná látka měla obsah účinné látky 16,5 % THC. To odpovídá 1.010,3 g čistého THC. Jmenovaná věděla, že se v kufru nacházela omamná látka. Dokázala také odhadnout přibližnou hmotnost obsahu. Ovšem neznala koncentraci omamné látky.
Za tímto účelem si prý koupila na 22. 12. 2015 jízdenku na dálkový autobus z Karlových Varů přes Prahu do Frankfurtu nad Mohanem a cestu z Frankfurtu nad Mohanem do XY absolvovala taxíkem. Téhož dne jela stejnou cestou zpět.
Ze získaných 7500 Kč bylo 2500 Kč zamýšlených (cca 100 euro) na náklady na jízdné a 5000 Kč (cca 200 euro) jako odměna.
Dne 22. 12. 2015 se pak vydala, jak plánovala, s kufrem z Karlových Varů, České republiky, do XY. Byla si vědoma, co se nacházelo v kufru.
Ještě předtím, než mohla předat kufr kontaktní osobě, byla předběžně zadržena policií.“
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 269/1994 Sb.“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., podle něhož Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného opisu rozhodnutí vyplývá, že D. D. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku.
Lze upřesnit, že popsané jednání obviněné uvedené ve výrokové části citovaného rozsudku je možno právně kvalifikovat jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, neboť za odměnu převzala za účelem vývozu z České republiky do Spolkové republiky Německo pro konkrétního odběratele cca 7 kg marihuany a tuto i fakticky doručovala, při čemž byla zadržena policejními orgány, tedy dovezla, zprostředkovala a jinak jinému opatřila omamnou a psychotropní látku a spáchala takový čin ve značném rozsahu.
Nejvyšší soud kromě zjištěné vzájemné obecné trestnosti též posuzoval – se zřetelem na ustanovení §12 odst. 2 tr. zákoníku – závažnost popsaného skutku, a dospěl k závěru, že šlo o společensky škodlivé jednání, které bylo motivováno zištným úmyslem, a jednalo se o mezinárodní dopravu poměrně velkého množství uvedeného drogového materiálu.
Pro závěr vyslovený ve výroku tohoto rozhodnutí svědčí i to, že při postihu v České republice by byla obviněná ohrožena trestem odnětí svobody s trestní sazbou od 2 do 10 roků (případně peněžitým trestem). Jestliže jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců, je tato výměra mírně nad spodní hranicí trestní sazby, kterou by byla ohrožena za obdobný čin i podle právní úpravy platné v České republice.
Ze všech zvažovaných hledisek Nejvyšší soud shledal, že se zřetelem na oboustrannou trestnost i závažnost činu, jakož i druh trestu, který za něj byl uložen, jsou splněny všechny podmínky (formální i materiální) pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. D. rozsudkem Obvodního soudu v Gro β-Gerau , Spolková republika Německo, ze dne 27. 5. 2016, sp. zn. 950 Js 54667/15 34 Ls, který nabyl právní moci dne 12. 9. 2016, hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 8. 2020
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu
Vypracoval:
Mgr. Pavel Göth