ECLI:CZ:NS:2020:6.TCU.52.2020.1
6 Tcu 52/2020-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 2. 12. 2020 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky P. H. (rozeného Z.), nar. XY v XY, okres Brno-město, a občana České republiky R. Š., nar. XY v XY, okres Brno-město, a to pro porušení §195 odst. 1trestního zákona Bosny a Hercegoviny, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců u P. H. a R. Š.
Odůvodnění:
Rozsudkem soudu Bosny a Hercegoviny ze dne 30. 12. 2019, sp. zn. S1 2 K 031244 19 K, který nabyl právní moci dne 9. 6. 2020, byli P. H. a R. Š. uznáni vinnými trestným činem neoprávněného nakládání s omamnými a psychotropními látkami podle §195 odst. 1 tr. zákona Bosny a Hercegoviny v souvislosti s §29 a §26 téhož zákona, a každému byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzení dopustili trestné činnosti v podstatě tím, že v „úmyslu získat majetkový užitek pokusili se mezinárodně obchodovat s omamnými látkami z území Bosny a Hercegoviny do Chorvatské republiky, ačkoliv věděli, že se jedná o drogy, když si obstarali omamné látky a zařízení pro jejich aplikaci, věděli o tom, že obstarané tablety budou použity na výrobu drog a za tím účelem je ukryli do osobních věcí a do zavazadel, které chtěli dne 11. 12. 2018 v autobusu převézt přes stání hranici z Bosny a Hercegoviny do Chorvatské republiky, v čemž jim bylo zabráněno pracovníky Pohraniční policie BaH při hraniční kontrole, když u odsouzeného H. bylo odebráno 1,093 gramů marihuany, dvě injekční stříkačky a plastová žlutá hadička s metamfetaminem, 70 tablet Rinasek a 993 kusů tablet Rhinostop, u odsouzeného Š. šest inzulínových stříkaček a tři neúplné stříkačky s metamfetaminem, 8207 tablet značky Rinasek a 11 754 kusů tablet Rhinostop, když o těchto látkách bylo zjištěno, že v sobě obsahují 1,093 g THC a canabis sativa L 1,553 g metamfetaminu, a tablety Rhinostop a Rinasek cca 6 mg pseudoefedrinu v každé tabletě, které se nacházejí v seznamu drog…“
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4 odst. 2 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v §145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení P. H. a R. Š. jsou občany České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Obvinění se podíleli na nedovoleném pašování omamné látky. Dopustili se trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními smlouvami. Společenská škodlivost jejich trestné činnosti je zvyšována zejména rozsahem protiprávního jednání. Z opisu Rejstříku trestů rovněž vyplývá, že oba obvinění byli v minulosti několikrát odsouzeni, přičemž odsouzený H. byl v minulosti odsouzen také pro trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedů podle §284 odst. 2 tr. zákoníku. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Podle §4 odst. 5 zákona se na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do evidence Rejstříků trestů podle odstavců 1 až 3 se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 12. 2020
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu