ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.1172.2020.1
sp. zn. 6 Tdo 1172/2020-912
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 11. 2020 o dovolání, které podal obviněný V. D. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, adresa pro doručování XY, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2020, č. j. 15 To 2/2020-857, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 T 56/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 12. 12. 2019, č. j. 8 T 56/2016-825 , byl obviněný V. D. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem obecného ohrožení z nedbalosti podle §273 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění uvedeného soudu dopustil dne 5. 7. 2014 v obci XY, okres Kolín, způsobem popsaným ve výroku tohoto rozsudku. Obviněný byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků, přičemž mu podle §82 odst. 2 tr. zákoníku byla uložena povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil uhradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Současně mu byl uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu provádění odpalování ohňostrojů a ohňostrojných prací na dobu dvou let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl zavázán k náhradě škody a odčinění nemajetkové újmy specifikovaným poškozeným, z nichž někteří byli se zbytky nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy či celým nárokem na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 6. 2020, č. j. 15 To 2/2020-857 , jímž napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem obecného ohrožení z nedbalosti podle §273 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkového zjištění dopustil tím, že
jako odpalovač ohňostroje, který sám sestavil v odpoledních hodinách dne 5. 7. 2014 při pořádání Svatoprokopských slavností u místní hasičské nádrže v obci XY, okres Kolín, nedodržel povinnost, uloženou mu dle ustanovení §22 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, spočívající v tom, že každý, kdo přijde do styku s výbušninami, je povinen postupovat s největší opatrností a dodržovat předpisy o nakládání s výbušninami a návody na používání výbušnin tak, aby neohrozil svoji bezpečnost a bezpečnost jiných osob a majetku a pyrotechnický výrobek označovaný jako „vodní mina,“ který má vyvinout efekt po dopadu na vodní hladinu, použil u vodní plochy nedostatečné velikosti a v nedostatečně dimenzovaném bezpečnostním okruhu,
takže v době kolem 22:05 hodin po jeho odpálení byla pouzdra s výkonovými pyrotechnickými efekty z větší části vymetena nikoli na hladinu hasičské vodní nádrže, ale mezi přihlížející osoby, přičemž po své iniciaci způsobily odletující části pouzder a náplní poranění přihlížejících osob, a to nejméně nezletilé AAAAA (pseudonym), nar. XY, která utrpěla popáleniny II. a III. stupně v oblasti krku hlavy vpravo na 2% tělního povrchu spojené se zohyzděním, perforaci ušního bubínku vpravo s dobou léčení a omezením v běžném způsobu života vysoce přesahující šest týdnů, H. F., nar. XY, která utrpěla popáleniny II. stupně na přední straně hrudníku na ploše 7x8 cm, M. P., nar. XY, která utrpěla popáleniny III. stupně pravého hlezna a drobné popálení levé paty, plošný hematom pravého lýtka s vystavenou pracovní neschopností od 10. 7. 2014 do 1. 8. 2014, B. J., nar. XY, která utrpěla pohmoždění čela s tržnou ranou délky 3 cm a pohmoždění hlavy, A. Č., nar. XY, která utrpěla zlomeninu prvního článku čtvrtého prstu pravé nohy s dobou léčení tři týdnů, V. L., nar. XY, která utrpěla popálení obou bérců na 1% tělního povrchu, E. Š., nar. XY, která utrpěla popáleninu hlavy nad levým uchem o velikosti 6 mm, K. K., nar. XY, která utrpěla drobné popálení na krku vzadu (bez lékařského ošetření), nezl. BBBBB (pseudonym), nar. XY, který utrpěl drobné popálení ruky o průměru cca 3 mm (bez lékařského ošetření).
3. Obviněný byl odvolacím soudem odsouzen podle §273 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 2 (dvou) let. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku mu soud uložil povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil uhradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Odvolací soud obviněnému uložil podle §73 odst. 1 tr. zákoníku i trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu provádění odpalování ohňostrojů a ohněstrůjných prací na dobu 2 (dvou) let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. zavázal obviněného zaplatit poškozeným B. J., na náhradě škody částku 4.454,-Kč, Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, na náhradě škody částku 9.195,-Kč, České průmyslové zdravotní pojišťovně, na náhradě škody částku 58.644,-Kč a AAAAA, na náhradě škody částku 5.470,-Kč a na náhradě nemajetkové újmy 709.179,-Kč. Odvolací soud odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních podle §229 odst. 2 tr. ř. poškozené B. J. a AAAAA se zbytkem jejich nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení občanskoprávní a podle §229 odst. 1 tr. ř. s celým nárokem na náhradu škody poškozené M. P., V. L., J. P., K. K. a A. H.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému rozsudku krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Milana Strnada dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť podle něj prakticky došlo k zamítnutí jeho odvolání proti rozsudku okresního soudu, ač ten trpěl vadou naplňující dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to v důsledku nesprávného právního posouzení skutku, který je obsažen v jeho výroku o vině.
5. Obviněný tvrdí, že mu údajné pochybení jako odpalovače ohňostroje nebylo jednoznačně bez všech pochybností prokázáno , že vodní minu neužil a že všechny bezpečnostní předpisy dodržel. Dále namítá, že odvolací soud nevyhověl jeho žádosti o opatření revizního znaleckého posudku a že obec je pro případ škod pojištěna.
6. Protože nic nezanedbal a vis maior je prostě vis maior, navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §265 (zřejmě 265k) odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 15 To 2/2020-857, jakož i další rozhodnutí obsahově navazující na citovaný rozsudek, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Krajskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí se závazným právním názorem, nebo aby podle §265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl.
7. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), jenž uvedl, že dovolatel opakuje ve svém dovolání obhajobu uplatněnou již v řízení před nalézacím soudem a kterou velmi stručně uvedl ve svém odvolání proti odsuzujícímu rozsudku nalézacího soudu. Neobvyklou zvláštností dovolání je to, že obviněný žádné z uvedených kusých tvrzení blíže neodůvodnil. Celá dovolací argumentace se nachází na šesti řádcích textu.
8. Podle státního zástupce se s námitkami dovolatele proti provedenému dokazování a učiněnému skutkovému zjištění vypořádaly oba soudy v odůvodnění svých rozhodnutí. Nalézací soud zejména vysoce pečlivě odůvodnil svůj závěr, že dovolatel ve zcela nevyhovujících podmínkách užil „vodní minu“. V odstavcích 15-37 podrobně rozebral obsah odborného vyjádření, znaleckého posudku obhajoby, znaleckého posudku obžaloby a nakonec i posudku ústavu. Odvolací soud v odstavci 6 odůvodnění svého rozsudku přesvědčivě vysvětlil, proč nevyhověl důkaznímu návrhu dovolatele na opatření „revizního znaleckého posudku z oboru zábavní pyrotechnika“. Na argumentaci soudů státní zástupce odkázal a dodal, že u hlavního líčení dne 22. 7. 2019 dokonce i znalec obhajoby připustil, že příčinou vzniklých následků mohla být „vodní mina“ a poznamenal k tomu jen tolik, že stopy
o ní policie na místě nezajistila. Podle skutkových zjištění však stačil dovolatel před příjezdem policie odvézt z místa část pyrotechnických zbytků. Užití vodní miny dovolatelem tedy znalec obhajoby nevyloučil. Znalec obžaloby užití takového výrobku jednoznačně dovodil. Přitom vycházel z videozáznamů letu pouzder a z jejich chování po dopadu mezi diváky. Znalecký ústav se pak s tímto zjištěním ztotožnil. Znalec, který ústavní posudek vypravoval, přesvědčivě stvrdil odbornost všech, kdo se na jeho vypracování podíleli.
9. Obviněný obsahem svého dovolání neučinil námitku existenci tzv. extrémního nesouladu, tvrdí pouze, že pochybení „nebylo prokázáno“, aniž by konkretizoval, které z četných úvah nalézacího či odvolacího soudu jsou zcela svévolné a nesmyslné. Celkový obsah jeho námitek směřuje spíše k tomu, že soudy porušily zásadu in dubio pro reo , tj. zásadu procesní a nikoliv hmotně právní. Ani poslední námitku, že obec je pro případ škod pojištěna (přitom ani netvrdí, že produkci pořádala obec – u hlavního líčení uvedl, že si jej objednali místní hasiči nebo nějaký spolek), dovolatel námitku blíže neodůvodnil. Není tak zřejmé, zda vůbec a co z ní dovozuje ohledně své trestní odpovědnosti. Proti trestní odpovědnosti se pojistit nelze.
10. Protože námitky uvedené dovolatelem neodpovídají žádnému dovolacímu důvodu, navrhl statní zástupce, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jeho dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vyslovil souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
III.
Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodnutí
11. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
12. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný dovolací důvod.
13. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
14. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě.
15. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
16. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma (alternativa první) dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno, tj. (1.) byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) či b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo (2.) bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz §253 odst. 4 tr. ř.). Třetí případ (alternativa druhá) představuje situace, kdy řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše (varianta první), ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
17. Přezkoumával-li soud druhého stupně některé napadené rozhodnutí uvedené v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. na podkladě řádného opravného prostředku (odvolání nebo stížnosti) věcně a zamítl jej vzhledem k tomu, že neshledal takový řádný opravný prostředek důvodným [a to u odvolání podle §256 tr. ř. a u stížnosti podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř.], pak je možno dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. uplatnit jen v jeho druhé alternativě, tj. byl-li v řízení, které předcházelo uvedenému zamítavému rozhodnutí, dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k) ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Podstatou této alternativy dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je skutečnost, že dovolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud – ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí takovou vadou.
18. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
IV.
Důvodnost dovolání
19. Při posouzení dovolání obviněného neshledává dovolací soud důvod k tomu, aby se odchýlil od jeho posouzení státním zástupcem. Byť obhájcem obviněného vypracovaný mimořádný opravný prostředek splňuje obsahové náležitosti dovolání ve smyslu požadavků obsažených v §265d tr. ř., jeho kusost a ve svém podstatě absence dovolací argumentace způsobuje, že nevyvolává přezkumnou povinnost dovolacího soudu podle §265i odst. 3 tr. ř. K té může Nejvyšší soud přistoupit jen na podkladě konkrétních dovolacích námitek, jež obsahově vyhovují dovolatelem uplatněnému důvodu dovolání. Takové námitky však v dovolání obviněného obsaženy nejsou.
20. Shledává-li obviněný důvod pro uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé variantně, tj. proto, že jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo zamítnuto jako nedůvodné, ačkoli napadený rozsudek byl podle jeho hodnocení zatížen vadou odpovídající dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pak je nezbytné poukázat na fakt, že odvolací soud z podnětu odvolání obviněného rozsudek nalézacího soudu v celém rozsahu zrušil, přičemž tak postupoval poté, co zjistil, že právní kvalifikace v něm popsaného skutku je vadná. Řečeno jinak, vadu, kterou napadený rozsudek trpěl, a jež by zakládala důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první variantě, tj. vadného hmotně právního posouzení skutku, svým procesním postupem odvolací soud napravil.
21. Odvolací soud ve věci obviněného rozhodl nově v celém rozsahu, tj. ohledně všech výroků, které v řízení nalézacím vyslovil ve svém rozsudku soud prvního stupně. Z uvedeného plyne, že předmětem výhrad dovolatele může již být pouze rozsudek soudu odvolacího. Ačkoli je tento dovolatelem explicitně napaden, není vůči němu obviněným uplatněna žádná hmotně právní námitka, která by měla svědčit o vadnosti hmotně právní subsumpce soudem zjištěného skutkového stavu pod zákonné znaky skutkové podstaty přečinu obecného ohrožení podle §273 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Jeho tvrzení, že jeho údajné pochybení nebylo jednoznačně bez všech pochybností prokázáno, je svou povahou skutkovou námitkou, která je (není-li doplněna argumentací svědčící o tzv. extrémním nesouladu, který by bylo třeba explicitně v podobě takové námitky učinit obsahem podaného dovolání) z hlediska rozhodování dovolacího soudu irelevantní. Stran tvrzeného pojištění obce dostačuje odkázat na vyjádření státního zástupce.
V.
Způsob rozhodnutí
22. Protože obviněný ve svém dovolání uplatnil výhrady, které nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř. [naplnění druhé alternativy dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l tr. ř. je odvislé od posouzení vztahujícím se k dovolacím důvodům uvedeným pod písm. a) až k) cit. ustanovení], rozhodl o něm Nejvyšší soud v souladu s návrhem státního zástupce. Dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř.
23. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [ v ] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 19. 11. 2020
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu