ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.122.2020.2
sp. zn. 6 Tdo 122/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 5. 2. 2020 v řízení o dovolání, které podal obviněný M. M. , nar. XY ve XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. 6. 2019, č. j. 2 To 46/2019-1406, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 28 T 9/2017, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný M. M. nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. Obviněný M. M. napadl dovoláním zpracovaným obhájkyní rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. 6. 2019, č. j. 2 To 46/2019-1406, jimž z podnětu jeho odvolání podle §258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 3. 2019, č. j. 28 T 9/2017-1357, a to ve výroku o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu a o uloženém ochranném protialkoholním a protitoxikomanickém léčení v ústavní formě, přičemž podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl.
2. Citovaným rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku, pokusem zločinu vydírání podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §175 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (ad 1a), pokusem zločinu loupeže podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §173 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (ad 1b) a přípravou zločinu obecného ohrožení podle §20 odst. 1 tr. zákoníku k §272 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku (ad 2).
3. Rozsudkem odvolacího soudu mu byl za uvedené trestné činy, ohledně nichž zůstal napadený rozsudek nezměněn, a za sbíhající se pomoc k pokusu zločinu vraždy podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k §21 odst. 1 tr. zákoníku, §140 odst. 2, odst. 3 písm. i) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 2 To 31/2018, uložen podle §140 odst. 3 tr. zákoníku, za užití §43 odst. 2 tr. zákoníku a §58 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku, souhrnný trest odnětí svobody na dvanáct let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 2 To 31/2018, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
4. O dovolání, jímž obviněný napadl rozsudek odvolacího soudu, rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 2. 2020, sp. zn. 6 Tdo 122/2020, tak že podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. 6. 2019, č. j. 2 To 46/2019-1406, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
5. Podle zjištění dovolacího soudu vykonává obviněný v současné době trest odnětí svobody, který mu byl uložen výše citovaným rozhodnutím soudu druhého stupně, které bylo zrušeno.
6. Vyvstala proto potřeba rozhodnout podle §265 l odst. 4 tr. ř. o případném vzetí obviněného do vazby. Podle citovaného ustanovení totiž [v]ykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
7. Z obsahu spisu plyne, že řízení předcházející právní moci odsuzujících rozhodnutí bylo vůči obviněnému vedeno vazebně. Obviněný byl do vazby vzat usnesením Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. 0 Nt 2903/2017, a to z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř., kdy o důvod vazby podle §67 písm. a) tr. ř. byly důvody rozšířeny na základě usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 19. 6. 2017, sp. zn. 0 Nt 2201/2017. O vazbě obviněného bylo následně opakovaně rozhodováno s tím, že v ní byl nadále držen z důvodů §67 písm. a), c) tr. ř. Vrchní soud při posledním rozhodování o ponechání obviněného ve vazbě dne 24. 4. 2018, č. j. 2 To 31/2018-1078, dospěl k závěru, že důvody v jeho případě nadále trvají. Bylo tomu tak podle odvolacího soudu ve vztahu k §67 písm. a) tr. ř. především proto, že byl ohrožen trestní sazbou odnětí svobody s dolní hranicí 15 let. Následně byl obviněnému nařízen výkon trestu uloženého mu rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2018, č. j. 2 To 31/2018-1104. Přestože nyní je obviněný ohrožen trestní sazbou odnětí svobody v délce maximálně 12 let, důvod podle §67 písm. a) tr. ř. u něj stále přetrvává, neboť i tato výše trestní sazby odůvodňuje obavy, že obviněný při propuštění na svobodu uprchne nebo se bude skrývat, aby se vyhnul svému trestnímu stíhání či hrozícímu trestu.
8. Avšak s ohledem na zjištění, že obviněnému byl rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 10. 7. 2014, č. j. 3 T 158/2013-175, ve spojení s usnesením Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 8. 12. 2016, č. j. 3 T 158/2013-222, a usnesením Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 5. 11. 2018, č. j. 3 T 158/2013-307, uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, který doposud obviněný nevykonal, lze případné vzetí obviněného do vazby nahradit jeho převedením na výkon tohoto nevykonaného trestu.
9. Při daných zjištěních proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že se obviněný M. M. nebere do vazby. Namísto toho bude po propuštění z výkonu trestu uloženého v projednávané věci převeden na výkon trestu odnětí svobody v trestní věci Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 3 T 158/2013.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 2. 2020
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu