ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.535.2020.1
sp. zn. 6 Tdo 535/2020-192
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 5. 2020 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce ve prospěch obviněného A. S., nar. XY, Ukrajina, státního příslušníka Ukrajiny, administrativního pracovníka, bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 61 To 111/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 1 T 102/2019, takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 61 To 111/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 61 To 111/2020, bylo podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podáné zamítnuto odvolání obviněného A. S., které podal proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 1 T 102/2019, jímž byl uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy (úmyslným) podle §196 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle §196 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
I.
Dovolání a vyjádření k němu
2. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 61 To 111/2020, podal nejvyšší státní zástupce dovolání (dále též „dovolatel“) ve prospěch obviněného s uplatněním dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. V tomto mimořádném opravném prostředku poukázal na to, že odvolací soud při posuzování okamžiku podání odvolání vycházel ze skutečnosti, kdy bylo obviněnému doručeno poštou rozhodnutí soudu prvního stupně a na který den připadal poslední den lhůty, kdy ještě mohl podat včas odvolání. Mylně vycházel ze zjištění, že obviněný nebyl dne 8. 1. 2020 přítomen vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně, a proto se soustředil pouze na formální posouzení dne doručení a dne podání odvolání, aniž by bral v úvahu, že obviněný se v průběhu hlavního líčení k soudu dostavil a po vyhlášení uvedl, že si podává proti rozsudku odvolání. S ohledem na uvedenou skutečnost, kdy odvolání bylo podáno včas, dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a zrušil také všechna další, na toto usnesení obsahově navazující rozhodnutí, a odvolacímu soudu přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí.
3. Obviněný prostřednictvím své obhájkyně ve vyjádření k dovolání nejvyššího státního zástupce sdělil, že se s tímto ztotožňuje, a to včetně závěrečného návrhu dovolatele.
II.
Přípustnost dovolání
4. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.) a vyhovuje obligatorním náležitostem ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
5. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda dovolatelem vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
6. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (v jeho první alternativě) je dán v případě, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
III.
Důvodnost dovolání
7. V souvislosti s podaným dovoláním je vhodné uvést následující skutečnosti. V předmětné trestní věci byl soudem prvního stupně vydán odsuzující rozsudek a opravný prostředek, který byl obviněným podán, byl odvolacím soudem zamítnut, jako opožděně podaný. Odvolací soud při svém rozhodování o zamítnutí odvolání obviněného pro opožděnost vycházel ze zjištění, že odsuzující rozsudek, byl dne 8. 1. 2020 vyhlášen v nepřítomnosti obviněného, když za základ svého zjištění vzal úvod protokolu o hlavním líčení, kde bylo uvedeno, že se obviněný k odročenému hlavnímu líčení, jehož termín vzal na vědomí, nedostavil. Od uvedeného zjištění se pak odvíjel další postup odvolacího soudu, který následně tedy vycházel z toho, že obviněnému byl rozsudek doručen do vlastních rukou, když den převzetí na doručence je vyznačen dnem 22. 1. 2020 a doručenka je opatřena podpisem obviněného. S ohledem na znění §60 odst. 1 tr. ř. odvolací soud dovodil, že poslední den zákonné osmidenní lhůty k podání odvolání připadl na pátek 30. 1. 2020. Podal-li tedy obviněný osobně odvolání dne 3. 2. 2020 na podatelně Obvodního soudu pro Prahu 9, stalo se tak již po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro podání odvolání, a proto musel odvolání obviněného podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnout jako opožděně podané.
8. Ze spisového materiálu vyplývá (je nutno v rámci objektivity uvést, že následně popsaného pochybení si povšiml již soud odvolací), že obviněný nebyl přítomen zahájení hlavního líčení dne 8. 1. 2020, které bylo zahájeno v 8:30 hod., a vzhledem k tomu, že byla konstatována nepřítomnost obviněného, který termín odročeného hlavního líčení vzal na vědomí, bylo vyhlášeno usnesení, že hlavní líčení bude konáno v nepřítomnosti obviněného. Z č. l. 136 spisu však současně vyplývá, že vyhlášení rozsudku byl již obviněný přítomen (viz č. l. 135 – obviněný se dostavil v 8:51 hod.), a ten po poučení o opravném prostředku uvedl do protokolu o hlavním líčení, že „si podává odvolání“ [přítomný státní zástupce uvedl, že „si ponechává lhůtu“]. Hlavní líčení bylo skončeno v 9:00 hod.
9. Jestliže z ustanovení §59 odst. 1 věty druhé tr. ř. vyplývá, že „podání lze učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem“ , pak je nesporné, že odvolání obviněným bylo účinně podáno dne 8. 1. 2020 do protokolu o hlavním líčení po vyhlášení rozsudku a poučení o možnosti podat proti rozsudku odvolání. Podal-li obviněný osobně dne 3. 2. 2020 odvolání, bylo nutno na toto s ohledem na shora uvedené, nahlížet jako na odůvodnění již dříve podaného odvolání.
10. Odvolacímu soudu lze tedy vytknout, že přehlédl v protokole o hlavním líčení uvedenou skutečnost, že se obviněný dostavil do jednací síně v průběhu hlavního líčení, a že v protokolu o hlavním líčení přehlédl skutečnost, že obviněný podal řádný opravný prostředek - odvolání po vyhlášení rozsudku již dne 8. 1. 2020. Odvolací soud pochybil, pokud dospěl k závěru, že „odvolání“ obviněný podal až dne 3. 2. 2020, a že toto bylo podáno po uplynutí zákonné odvolací lhůty vymezené v §248 odst. 1 tr. ř., a v návaznosti na tato pochybení rozhodl o zamítnutí odvolání obviněného podle §253 tr. ř. jako opožděně podaného.
11. S ohledem na shora uvedené skutečnosti musel Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušit usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 61 To 111/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265l odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Praze přikázat, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, tedy zabýval se podaným odvoláním obviněného.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek
přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. 5. 2020
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu
Předseda senátu: