ECLI:CZ:NS:2020:6.TZ.8.2020.1
sp. zn. 6 Tz 8/2020-35
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 10. 6. 2020 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného A. Đ. , nar. XY v XY, XY, proti pravomocnému usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 2 ZT 36/2019, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1, 3 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 2 ZT 36/2019, byl porušen zákon v neprospěch obviněného A. Đ. v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
II. Pravomocné usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 2 ZT 36/2019, se zrušuje. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Řízení předcházející podání stížnosti pro porušení zákona
1. Usnesením policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Obvodního ředitelství policie Praha II ze dne 7. 8. 2019, č. j. KRPA-291166-134/TČ-2018-001279, bylo podle §160 odst. 1, 5 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného A. Ð. (dále jen „obviněný“) pro skutek právně kvalifikovaný jako přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Toto usnesení bylo dne 12. 8. 2019 doručeno obhájkyni obviněného JUDr. Lucii Kolářové, která proti němu dne 15. 8. 2019 jménem obviněného podala blanketní stížnost, kterou následně odůvodnila. Obviněnému bylo předmětné usnesení doručeno až dne 11. 3. 2020 (viz č. l. 380 spisu).
3. O podané stížnosti rozhodl státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 (dále též „dozorující státní zástupce“) svým usnesením ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 2 ZT 36/2019, tak, že jí podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
II.
Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
4. Proti uvedenému pravomocnému usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 podala ministryně spravedlnosti České republiky (dále jen „ministryně spravedlnosti“) podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného.
5. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku poté, co zmínila skutečnosti výše uvedené a připomněla ustanovení §146 odst. 1 tr. ř. a ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., konstatovala, že z předloženého spisového materiálu vyplývá, že státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 vrátil svým opatřením ze dne 21. 6. 2019, č. j. 2 ZT 36/2019-80, věc policejnímu orgánu s pokynem podle §174 odst. 2 písm. d) tr. ř. k doplnění, neboť se neztotožnil s jeho návrhem na podání obžaloby pro související trestnou činnost obviněného. Současně dal policejnímu orgánu pokyn, aby s ohledem na dosud zjištěné skutkové okolnosti zahájil trestní stíhání obviněného rovněž pro přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 odst. 1 tr. zákoníku. Tento pokyn policejní orgán splnil vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 7. 8. 2019, č. j. KRPA-291166-134/TČ-2018-001279. Z uvedeného je zřejmé, že státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 vydáním usnesením ze dne 18. 9. 2019, č. j. 2 ZT 36/2019-93, porušil zákon, neboť v rozporu s ustanovením §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. sám rozhodl o stížnosti směřující proti usnesení, které bylo vydáno na základě jeho pokynu ve věci, ve které vykonával v přípravném řízení dozor, namísto toho, aby věc předložil k rozhodnutí o stížnosti nadřízenému státnímu zástupci, tedy státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze.
6. Usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 ze dne 18. 9. 2019, č. j. 2 ZT 36/2019-93, je podle ministryně spravedlnosti zatíženo ještě další vadou, neboť o stížnosti podané proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 7. 8. 2019, č. j. KRPA-291166-134/TČ-2018-001279, bylo rozhodováno předčasně. Předmětné usnesení policejního orgánu bylo totiž v okamžiku vydání usnesení státního zástupce doručeno pouze obhájkyni obviněného, nikoli samotnému obviněnému. K zahájení trestního stíhání pro skutek vymezený ve zmíněném usnesení o zahájení trestního stíhání s právními účinky vůči obviněnému tak k okamžiku rozhodnutí dozorujícího státního zástupce vůbec nedošlo, a a fortiori tak nedošlo ani k uplynutí lhůty pro podání stížnosti všem oprávněným osobám, která je základním předpokladem pro postup podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
7. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud:
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 ze dne 18. 9. 2019, č. j. 2 ZT 36/2019-93, byl v neprospěch obviněného A. Ð., nar. XY, porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a v §148 odst. 1 písm. c) tr. ř.,
- podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 ze dne 18. 9. 2019, č. j. 2 ZT 36/2019-93, a současně zrušil také všechna další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
- podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství při veřejném zasedání Nejvyššího soudu konstatoval, že v dané věci došlo ke dvěma, resp. třem pochybením. K pochybení policejního orgánu, který spis předložil státnímu zástupci, aniž by obviněnému uplynula stížnostní lhůta. Následovalo pochybení dozorujícího státního zástupce, neboť rozhodl usnesením, jímž zamítl jako nedůvodnou stížnost obviněného proti usnesení o rozšíření trestního stíhání, přestože obviněnému toto usnesení nebylo doručeno a v důsledku toho ani neuplynula stížnostní lhůta. A konečně pochybení spočívající v tom, že dozorující státní zástupce rozhodl o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, ke kterému dal sám pokyn. Vzhledem k těmto evidentním pochybením se státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v plné míře s podanou stížností pro porušení zákona ztotožnil.
9. Obhájkyně obviněného při veřejném zasedání Nejvyššího soudu uvedla, že se plně ztotožňuje s důvody, jež jsou uvedeny ve stížnosti pro porušení zákona. Tuto stížnost označila za důvodnou a navrhla, aby bylo vysloveno porušení zákona, předmětné usnesení dozorujícího státního zástupce bylo zrušeno a věc byla postoupena Městskému státnímu zastupitelství v Praze k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení policejního orgánu ze dne 7. 8. 2019, č. j. KRPA-291166-134/TČ-2018-001279.
III.
Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
a) Obecná východiska
10. Podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. (účinného v době vydání stížností napadeného usnesení dozorujícího státního zástupce), jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odst. 1 (§146 tr. ř.), předloží věc policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.
b) Vlastní posouzení
11. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud neshledal důvody pro zamítnutí stížnosti pro porušení zákona podle §268 odst. 1 písm. a), b) tr. ř., přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím závěrům.
12. Ve shodě s ministryní spravedlnosti ze spisového materiálu zjistil, že dozorující státní zástupce svým opatřením ze dne 21. 6. 2019, sp. zn. 2 ZT 36/2019, vrátil s pokynem podle §174 odst. 2 písm. d) tr. ř. věc policejnímu orgánu k doplnění, neboť se neztotožnil s jeho návrhem na podání obžaloby ze dne 31. 5. 2019 pro související trestnou činnost obviněného (obviněný byl na základě usnesení policejního orgánu ze dne 12. 2. 2019, č. j. KRPA-291166-36/TČ-2018-001279, trestně stíhán původně pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku). Dozorující státní zástupce současně dal ve zmíněném opatření policejnímu orgánu pokyn, aby s ohledem na dosud zjištěné skutkové okolnosti zahájil trestní stíhání obviněného rovněž pro přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 odst. 1 tr. zákoníku. Tento pokyn policejní orgán splnil vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 7. 8. 2019, č. j. KRPA-291166-134/TČ-2018-001279.
13. Následně však dozorující státní zástupce svým usnesením ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 2 ZT 36/2019, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl stížnost, již proti citovanému usnesení podala za obviněného jeho obhájkyně JUDr. Lucie Kolářová.
14. Z rozvedených skutečností plyne, že státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 vydáním usnesení ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 2 ZT 36/2019, pochybil. V rozporu s ustanovením §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. totiž sám rozhodl o stížnosti směřující proti usnesení, které bylo vydáno na základě jeho pokynu ve věci, ve které vykonával v přípravném řízení dozor, namísto toho, aby věc předložil k rozhodnutí o stížnosti nadřízenému státnímu zástupci, tedy státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. má zásadní význam pro zajištění objektivity rozhodování o stížnosti. Státní zástupce, který vykonává dozor nad přípravným řízením a v jeho rámci nad činností jednotlivých policejních orgánů, je zásadně orgánem oprávněným k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení těchto policejních orgánů. Výjimkou je ale situace, kdy tento státní zástupce sám dal souhlas nebo pokyn k vydání usnesení policejnímu orgánu. V důsledku toho by totiž nemohl zcela nestranným způsobem podanou stížnost přezkoumat a rozhodnout o ní. V těchto případech proto musí být taková stížnost jeho prostřednictvím předložena státnímu zástupci nadřízeného státního zastupitelství (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2009, sp. zn. 4 Tz 46/2009, publikovaný pod č. 7/2010 Sb. rozh. tr.). V citovaném ustanovení je vymezen zvláštní důvod pro vyloučení státního zástupce z rozhodování o opravném prostředku. Svou povahou jde speciální ustanovení k obecnému ustanovení §30 odst. 1 tr. ř. o vyloučení orgánů činných v trestním řízení (v daném případě k alternativě, že z vykonávání úkonů je vyloučen státní zástupce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nemůže nestranně rozhodovat). Tím, že státní zástupce (jako orgán provádějící nad vyšetřováním dozor ve smyslu §174 tr. ř.) dal souhlas nebo pokyn k vydání usnesení (v daném případě o zahájení trestního stíhání), je již vyloučen z rozhodování o stížnosti proti takovému usnesení (srov. rozhodnutí č. 14/1973 Sb. rozh. tr. a nález Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. I. ÚS 661/05, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 40, roč. 2006, s. 331).
15. Nejvyšší soud pak přisvědčil ministryni spravedlnosti, že usnesení dozorujícího státního zástupce je zatíženo i další vadou. Z výše uvedeného (viz bod 2.) je zřejmé, že usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání obviněného ze dne 7. 8. 2019, č. j. KRPA-291166-134/TČ-2018-001279, bylo v okamžiku vydání usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 2 ZT 36/2019, doručeno pouze obhájkyni obviněného, nikoli samotnému obviněnému (tomu bylo doručeno až dne 11. 3. 2020). Je tedy zjevné, že o stížnosti podané proti citovanému usnesení o zahájení trestního stíhání bylo rozhodnuto předčasně. Za popsané situace totiž k okamžiku rozhodnutí státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 ještě neuplynula lhůta pro podání stížnosti všem oprávněným osobám. Přitom splnění této podmínky (uplynutí lhůty) je základním předpokladem pro postup podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
16. Z těchto podstatných důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 2 ZT 36/2019, byl porušen zákon v neprospěch obviněného A. Đ. v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. [porušení zákona i v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. nevyslovil, neboť otázka aplikace tohoto zákonného ustanovení se míjela s podstatou stížností pro porušení zákona vytknutého (a ostatně i zjištěného) pochybení dozorujícího státního zástupce], podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil citované usnesení a také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1, 3 tr. ř. státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
17. V dalším řízení tak bude na státním zástupci příslušném podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., aby znovu rozhodl o stížnosti obviněného podané proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 7. 8. 2019, č. j. KRPA-291166-134/TČ-2018-001279.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek
přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 10. 6. 2020
JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu