ECLI:CZ:NS:2020:7.TCU.47.2020.1
sp. zn. 7 Tcu 47/2020-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. 9. 2020 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. V. , nar. XY v XY, trestním příkazem Okresního soudu Námestovo, Slovenská republika, ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. 6T/122/2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Výše uvedeným trestním příkazem Okresního soudu Námestovo byl D. V. pravomocně uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §207 odst. 1, 3 písm. b) a §138 slovenského trestního zákona a byl za to odsouzen podle §207 odst. 3, §38 odst. 3 a §36 písm. l) slovenského trestního zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců.
2. Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Okresního soudu Námestovo jednáním spočívajícím v tom, že v XY a všude tam, kde se zdržoval, v období od 1. 1. 2015 do 21. 11. 2017, navzdory zákonné povinnosti vyživovat svoje děti, která mu jako rodičovi vyplývá ze zákona o rodině, v platném znění, jejíž rozsah byl určený rozsudkem Okresního soudu Námestovo ze dne 12. 5. 2014, sp. zn. 1P/1/2014, který nabyl právní moci dne 13. 6. 2014, na základě kterého byl zavázán přispívat na výživu nezl. AAAAA (pseudonym), nar. XY, částkou ve výši 50 EUR měsíčně a na výživu nezl. BBBBB (pseudonym), nar. XY, částkou ve výši 50 EUR měsíčně, vždy do každého patnáctého dne v měsíci předem k rukám jejich matky O. V., a následně rozsudkem Okresního soudu Námestovo ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 4P/48/2015, který nabyl právní moci a stal se vykonatelným dne 11. 7. 2017, byl zavázán přispívat na výživu nezl. AAAAA, nar. XY, částkou ve výši 80 EUR měsíčně a nezl. BBBBB, nar. XY, částkou ve výši 80 EUR měsíčně, vždy do každého patnáctého dne v měsíci předem k rukám jejich matky O. V., uvedenou vyživovací povinnost neplnil řádně a včas, s výjimkou měsíce srpna 2017, ve kterém zaslal výživné ve výši 160 EUR a 50 EUR, v důsledku toho mu vznikl dluh na výživném ve výši nejméně 3 000 EUR, a takto jednal přesto, že nebyl vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny Námestovo, po dobu neplacení výživného brigádnicky pracoval, nevyvinul tak dostatečné úsilí na získání si vhodného zaměstnání a s tím spojeného finančního ohodnocení, které by mu umožnilo pravidelné plnění vyživovací povinnosti, a takto jednal po delší dobu.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Podle tohoto ustanovení Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
6. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na uspokojování nároků na výživu, vyplývajících z dalších zákonů (§910 a násl. občanského zákoníku), a to konkrétně ve vztahu ke dvěma jeho nezletilým dětem (rok nar. 2007 a 2010). Svého jednání se dopouštěl po delší dobu, a to téměř tří let (od ledna 2015 do listopadu 2017). Byl mu také uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze proto dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
7. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 9. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Radek Doležel