ECLI:CZ:NS:2020:7.TCU.54.2020.1
sp. zn. 7 Tcu 54/2020-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 12. 2020 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. D. , nar. XY ve XY, rozsudkem Soudu vyšší instance v Mulhouse, Francie, ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 1703800563, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Výše uvedeným rozsudkem Soudu vyšší instance v Mulhouse byl P. D. pravomocně uznán vinným z násilí s použitím nebo ohrožováním zbraní se způsobením pracovní neschopnosti delší než 8 dnů a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
2. Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Soudu vyšší instance v Mulhouse tím, že dne 28. 3. 2016 v MULHOUSE, jednoznačně na území státu a od doby, na kterou se nevztahuje promlčení pro veřejnou žalobu, úmyslně vykonal násilí, přičemž toto násilí mělo za následek úplnou pracovní neschopnost delší než 8 dnů (v tomto případě 15 dnů), na panu R. R., za použití zbraně, v tom případě nožem .
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Podle tohoto ustanovení Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
6. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně zdraví. Jednal přitom za použití nože, a proto lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Byl mu také uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
7. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 12. 2020
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.