Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.02.2020, sp. zn. 7 Td 103/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.103.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.103.2019.1
sp. zn. 7 Td 103/2019 4 5 sp. zn. 7 Td 103/2019-866 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 4. 2. 2020 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných D. N. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, S. Š. , nar. XY v XY, trvale bytem XY a obviněné právnické osoby společnosti T. T. C. , se sídlem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 T 4/2018, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto: Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Krajský soud v Praze. Odůvodnění: 1. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně podal dne 7. 3. 2019 u Krajského soudu v Brně obžalobu na výše uvedené obviněné pro jednání, jímž se měli dopustit obvinění D. N. a S. Š. pod bodem I. obžaloby zvlášť závažného zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a obviněná právnická osoba společnost T. T. C. pod bodem II. zvlášť závažného zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. 2. Trestných činů se obvinění měli dopustit podle obžaloby tím, že „ ad I. obvinění D. N. a S. Š. jako osoby jednající za společnost T. T. C., se sídlem XY, po vzájemné dohodě 1. uzavřeli po několika předchozích jednáních dne 10. 2. 2016 a dne 29. 3. 2016, korespondenčně se společností S. T., XY, zastoupenou jednatelem A. H., dvě kupní smlouvy na odběr vlašských ořechů, na jejichž základě odebrali celkem 27,5 tun vlašských ořechů v celkové hodnotě 159.500 € (dle kurzu ke dni splatnosti 4.314.765 Kč), 2. uzavřeli dne 10. 3. 2016, v Rimavské Sobotě, se společností I. – C., se sídlem XY, zastoupenou jednatelem F. I., kupní smlouvu na odběr vlašských ořechů, na jejímž základě odebrali 5,55 tun vlašských ořechů v celkové hodnotě 28.305 € (dle kurzu ke dni splatnosti 765.650,25 Kč), přičemž takto jednali od počátku s úmyslem za odebrané zboží nezaplatit a toto rozprodat pod cenou dalším obchodním subjektům, nezaplacení kupní ceny poškozeným společnostem odůvodňovali nepravdivou reklamací kvality zakoupeného zboží – vlašských ořechů, když za účelem ztížení dohledatelnosti zakoupeného zboží zajistili jeho účelový odprodej po linii T. T. C. – Gcom Trading s. r. o. – Shrewd Society s. r. o., a to po dohodě se zástupcem společnosti Gcom Trading s. r. o. J. G. a zástupcem společnosti Shrewd Society s. r. o. L. H., takto způsobili poškozeným společnostem S. T. a I. – C. škodu v celkové výši 5.080.415,25 Kč, ad II. právnická osoba T. T. C. prostřednictvím své jednatelky D. N. a bývalého jednatele S. Š., 1. uzavřela po několika předchozích jednáních dne 10. 2. 2016 a dne 29. 3. 2016, korespondenčně se společností S. T., XY, zastoupenou jednatelem A. H., dvě kupní smlouvy na odběr vlašských ořechů, na jejichž základě odebrala celkem 27,5 tun vlašských ořechů v celkové hodnotě 159.500 € (dle kurzu ke dni splatnosti 4.314.765,00 Kč), 2. uzavřela dne 10. 3. 2016, v Rimavské Sobotě, se společností I. – C., se sídlem XY, zastoupenou jednatelem F. I., kupní smlouvu na odběr vlašských ořechů, na jejímž základě odebrala 5,55 tun vlašských ořechů v celkové hodnotě 28.305 € (dle kurzu ke dni splatnosti 765.650,25 Kč), přičemž takto jednala od počátku s úmyslem za odebrané zboží nezaplatit a toto rozprodat pod cenou dalším obchodním subjektům, nezaplacení kupní ceny poškozeným společnostem odůvodňovala nepravdivou reklamací kvality zakoupeného zboží – vlašských ořechů, když za účelem ztížení dohledatelnosti zakoupeného zboží zajistila jeho účelový odprodej po linii T. T. C. – Gcom Trading s. r. o. – Shrewd Society s. r. o., a to po dohodě se zástupcem společnosti Gcom Trading s. r. o. J. G. a zástupcem společnosti Shrewd Society s. r. o. L. H., takto způsobila poškozeným společnostem S. T. a I. – C. škodu v celkové výši 5.080.415,25 Kč.“ 3. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2019, sp. zn. 50 T 4/2018, byla podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc obviněných předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Krajský soud v Brně není ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. místně příslušný k jejímu projednání. Trestní spis byl Nejvyššímu soudu předložen dne 23. 12. 2019. Krajský soud uvedl, že pokud jde o jednání popsaná pod bodem ad I. 1. (jedná se fakticky o dva skutky), mělo k vlastnímu jednání, jímž měl být poškozený uveden v omyl, dojít uzavřením kupních smluv, jejichž předmětem byl prodej a nákup produktů společnosti S. T. Ze spisového materiálu podle soudu vyplývá, že kupní smlouva, jejímž předmětem je prodej a koupě 24t vlašských ořechů (čl. 12) měla být podepsána osobou jednající za společnost T. T. C., dne 10. 2. 2016 v Praze, kdy žádný jiný údaj o možném odlišném místě podpisu smlouvy se ve spisovém materiálu nenachází. Prodávající měl smlouvu s odkazem na uvedenou listinu podepsat v Trnavě, tj. na území Slovenské republiky. Pokud jde o kupní smlouvu, jejímž předmětem je prodej a koupě 3,5t vlašských ořechů (čl. 19), listina obsahuje pouze informaci o tom, že byla podepsána, ze strany prodávajícího, v Trnavě dne 29. 3. 2016. Z dalších materiálů, zejména s odkazem na výpověď jednatele poškozené společnosti, se podává, že poškozené společnosti byla smlouva zaslána podepsaná. Ve vztahu k jednání popsanému pod bodem ad I. 2. výroku ze spisového materiálu vyplývá, že k uzavření kupní smlouvy na 5,5t vlašských ořechů s obviněnou T. T. C., došlo dne 10. 3. 2016 v Rimavské Sobotě, tedy na území Slovenské republiky, kde měla být obviněná D. N. jako statutární orgán T. T. C., fyzicky přítomna. Krajský soud dále uvedl, že přechod vlastnického práva navazující na účinnost kupní smlouvy nastal v těchto případech s odkazem na ustanovení §1099 a §1101 občanského zákoníku okamžikem, kdy bylo možné věc, jež je předmětem kupní smlouvy, určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu, tj. oddělením sjednaného množství prodávané komodity, nejpozději pak jeho předáním dopravci. Ve všech případech se tak stalo podle soudu na území Slovenské republiky. Ze spisového materiálu podle soudu vyplývá, že zboží mělo být expedováno do Rudné u Prahy, do skladů obviněné právnické osoby, přinejmenším jiná informace o případném dalším místě vyskladnění zboží tak, aby bylo předáno do faktické dispozice kupujícímu, se ve spise nenachází. Podle názoru Krajského soudu v Brně měl být trestný čin s ohledem na veškeré dosud shromážděné informace spáchán na území Slovenské republiky (jednání spočívající v uzavření kupní smlouvy, popř. vznik následku – škody na straně poškozených), popř. v Praze (jednání spočívající v uzavření kupní smlouvy) a v Rudné u Prahy (obohacení pachatele). Podle názoru soudu není možné dovodit, že místně příslušným je tedy v tomto případě Krajský soud v Brně. V jeho obvodu trestný čin, s ohledem na dosud známé skutečnosti, spáchán nebyl. Ze spisu se pouze podává, že část zboží, které bylo předmětem shora specifikovaných kupních smluv, byla nalezena v Popůvkách v okrese Brno-venkov, kdy ze stavu zboží pak poškození dovodili, že byli zjevně uvedeni v omyl, podle krajského soudu se však kritérium určující místní příslušnost podle místa, kde čin vyšel najevo, v tomto případě nemůže uplatnit. Mohlo by tomu tak být pouze za předpokladu, že by nebylo možné zjistit, kde byl trestný čin spáchán, popř. že by byl spáchán v cizině, a současně by nepřicházelo do úvahy určení místně příslušného soudu podle bydliště, pracoviště či faktického pobytu obviněných. Tato místa je možné bez potíží dovodit, obviněná D. N. trvale žije v Písku, obviněný S. Š. v Praze, obviněná právnická osoba má sídlo v Praze. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by v tomto případě bylo pro určení místní příslušnosti rozhodné, kde čin vyšel najevo, kdy tento postup se s ohledem na jednoznačnou dikci ustanovení §18 tr. ř. použije až tehdy, nelze-li místní příslušnost určit jinak. Soud tedy uzavřel, že v obvodu Krajského soudu v Brně nebyl spáchán trestný čin, jenž je obviněným kladen za vinu, když se tak podle jeho názoru stalo v obvodu jiného, resp. jiných soudů, a to Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze. 4. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. 5. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Místem spáchání trestného činu podvodu, jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994). 6. Projednání věci náleží ve smyslu §17 odst. 1 tr. ř. do příslušnosti krajského soudu. Z obžaloby a obsahu trestního spisu vyplývají skutečnosti popsané v usnesení Krajského soudu v Brně, jímž byla věc předložena Nejvyššímu soudu. Podle obžaloby se měli obvinění (D. N. a S. Š. pod bodem ad I. a právnická osoba T. T. C., jednající prostřednictvím jednatelky D. N. pod bodem ad II. obžaloby) vůči poškozeným S. T. a I. – C. dopustit zvlášť závažného zločinu podvodu. K jednání, jímž měli být poškození uvedeni v omyl mělo dojít uzavřením kupních smluv na nákup produktů od poškozených (jader vlašských ořechů), přičemž poškození objednané zboží dodali, avšak obvinění za jeho dodání nezaplatili a podle obžaloby ani neměli v úmyslu zaplatit. 7. Pokud jde o smlouvu uzavřenou mezi společnostmi T. T. C., jednající prostřednictvím jednatelky D. N. a společností I. – C. jednající prostřednictvím jednatele F. I. (smlouva na č. l. 71 tr. spisu, jednání pod body ad I. 2. a ad II. 2. obžaloby), mělo k jejímu podpisu dojít v Rimavské Sobotě, Slovenská republika, dne 10. 3. 2016, kde měla být obviněná D. N. osobně přítomna. Obviněná tak měla na území Slovenské republiky, v Rimavské Sobotě, uzavřít smlouvu za společnost T. T. na nákup uvedeného množství vlašských ořechů, v podvodném úmyslu za zboží nezaplatit. Podpisem smlouvy tak měla uvést poškozeného v omyl o poctivosti uzavřeného obchodu. Z obsahu trestního spisu (č. l. 61) dále vyplývá, že v tomto případě si dopravu zboží měla řešit obviněná D. N. sama a zboží bylo prostřednictvím dopravců dovezeno do skladu společnosti T. T. v Rudné, XY, okres Praha-západ (nákladní list na č. l. 75 tr. spisu). 8. Pokud jde o smlouvy uzavřené mezi společností T. T. C., a společností S. T. (jednání pod body ad I. 1. a ad II. 1. obžaloby), vyplývá z obžaloby i z obsahu trestního spisu (viz výpověď A. H., č. l. 358 tr. spisu), že smlouvy ze dne 10. 2. 2016 a 29. 3. 2016 byly podepsány korespondenčně. Ze smluv založených v trestním spise vyplývá, že za společnost S. T., byly obě podepsány v Trnavě (č. l. 12 a 19 tr. spisu) a za společnost T. T. C., byla smlouva ze dne 10. 2. 2016 podepsána v Praze (č. l. 12 tr. spisu). Obviněná sama se přitom nevyjadřovala a nebyla dosud orgány činnými v trestním řízení ani dotazována, kde konkrétně se nacházela, když podepisovala uvedené smlouvy, jejichž obsah podle obžaloby nehodlala respektovat a jimiž měla uvádět poškozeného v omyl, ačkoli je tato skutečnost významná pro určení místa spáchání uvedeného zvlášť závažného trestného činu podvodu. Z výpovědi např. J. G. (společnost Gcom Trading, s. r. o.) na č. l. 326 a násl. tr. spisu přitom vyplývá, že obviněná D. N. se měla běžně pohybovat v Praze, kde se s ní na různých místech měl svědek setkat. Sídlo společnosti T. T. C. je v Praze 2, sklady v Rudné, okres Praha-západ. Jak bylo uvedeno výše, nebyla však tato skutečnost zjišťována, a tak není najisto postaveno místo, ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř., kde se pachatel měl v tomto případě dopustit jednání, jímž někoho uvedl v omyl. Zboží mělo být také v tomto případě prostřednictvím dopravců (jednoho si měla zařizovat obviněná sama a druhý kamion měla zajistit poškozená společnost; č. l. 2, 358 tr. spisu) dopraveno do skladu na adresu Rudná, XY, okres Praha-západ. 9. Ke vzniku následku, škody na majetku poškozených, došlo v obou případech v sídlech poškozených společností na Slovensku. 10. Místem spáchání trestného činu podvodu, jako distančního deliktu, je také místo, kde se pachatel obohatil. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že zboží (vlašské ořechy) bylo od slovenských dodavatelů odebráno a prostřednictvím přepravců vždy dodáno na adresu skladu XY, Rudná, okres Praha-západ (č. l. 17, 21, 75 tr. spisu). V případě poškozené společnosti S. T., z obsahu trestního spisu plyne, že přepravu části dodávaného zboží zajišťovala poškozená společnost, kdy na pokyn obviněné zboží nechala poškozená společnost dovézt do Rudné, okres Praha-západ. Na tomto místě obvinění získali zboží do své dispozice a dále s ním nakládali (viz výpovědi J. G. na č. l. 325 a násl. tr. spisu a L. H. na č. l. 195 a násl. tr. spisu). 11. Z výše uvedeného vyplývá, že obžaloba byla v tomto případě podána u místně nepříslušného Krajského soudu v Brně. V obvodu tohoto soudu podali A. H. a F. I. dne 9. 5. 2016 u orgánu Policie České republiky ve věci trestní oznámení. Trestný čin zde tedy vyšel najevo. Tato skutečnost však místní příslušnost soudu nezaložila, jakož ani skutečnost, že se v obvodu Krajského soudu v Brně nacházel sklad společnosti Shrewd Society, s. r. o., v obci Popůvky, okres Brno-venkov. Pro určení místní příslušnosti soudu je však ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. podstatné, že s ohledem na výše uvedené není pochyb o příslušnosti Krajského soudu v Praze, neboť v obvodu tohoto soudu se měli obvinění obohatit. 12. Z těchto důvodů bylo o příslušnosti soudu podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 4. 2. 2020 JUDr. Michal Mikláš předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/04/2020
Spisová značka:7 Td 103/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.103.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§24 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2020-04-18