ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.2.2020.1
sp. zn. 7 Td 2/2020-884
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci obviněného P. Z. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 14/2019, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. 2. 2020 návrh tohoto soudu na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně podal dne 19. 12. 2019 u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně obžalobu na obviněného P. Z. pro ad 1) zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle §260 odst. 2, 5 tr. zákoníku spáchaný formou účastenství v podobě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a ad 2) pro zločin dotačního podvodu podle §212 odst. 2, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku spáchaný formou účastenství v podobě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku.
2. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně předložil dne 8. 1. 2020 (č. l. 879 tr. spisu) trestní spis sp. zn. 68 T 14/2019 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu soudu na odnětí věci Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně a její přikázání Městskému soudu v Praze, a to z důvodu vhodnosti. Soud si je vědom toho, že ve smyslu §18 odst. 1 a §22 tr. ř. je soudem místně příslušným k projednání věci. Obviněný se měl trestné činnosti dopustit v místě výkonu svého tehdejšího zaměstnání (jako projektový manager na Divizi strukturálních fondů, Odboru konkurenceschopnosti, Oddělení technologického rozvoje zprostředkovatelské Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, se sídlem v Praze 2), avšak k následku jeho jednání mělo dojít v obvodu působnosti Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně a obžaloba byla podána u téhož soudu. Soud však vyjádřil názor, že v předmětné věci by mohly být shledány důvody podle §25 tr. ř., které by mohly vést k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání soudu jinému z důvodu vhodnosti. Podle soudu jak obviněný, který je již důchodového věku, tak další svědkové ve věci D. E., I. K., M. T., J. R., M. S., mají trvalé bydliště v Praze či v blízkém okolí. Obhájkyně obviněného JUDr. E. Kadlec Benešová má sídlo advokátní kanceláře v Praze. Pouze svědek M. H. bydlí ve Fryštáku, okres Zlín. Svědkové J. Ch. a R. Ch. (pravomocně odsouzeni v související trestní věci Krajským soudem v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 13/2018; č. l. 775 a 789 tr. spisu) ve věci využili práva nevypovídat. Soud má za to, že s ohledem na rychlost a hospodárnost řízení by bylo vhodné delegovat věc Městskému soudu v Praze i s ohledem na nižší zátěž pro osoby, jejichž účast u hlavního líčení bude nutná, když jde o soudy, které od sebe dělí více jak 300 km a doprava z Prahy do Zlína zabere účastníkům řízení mnoho hodin, ať již užijí vlastní motorové vozidlo či prostředky hromadné dopravy.
3. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
4. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
5. V daném případě není pochyb o příslušnosti Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně k projednání věci, což ostatně ani tento soud nesporuje. Obvod tohoto soudu je totiž podle obžaloby místem vzniku následku trestného jednání obviněného. U tohoto soudu byla také podána na obviněného obžaloba, čímž se tento soud stal místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle hledisek §18 odst. 1 tr. ř. mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994). Trestní věc obviněného P. Z. souvisí s trestní věcí obviněných J. Ch. a R. Ch. pravomocně odsouzených v související trestní věci vedené Krajským soudem v Brně – pobočka ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 13/2018; č. l. 775 a 789 tr. spisu.
6. Trestní věc obviněného se nyní nachází ve stadiu po podání obžaloby, na počátku řízení před soudem prvního stupně, kdy se jedná o návrh soudu, který postavil svou argumentaci především na hledisku hospodárnosti a rychlosti trestního řízení. Nejvyšší soud však v těchto argumentech soudu neshledal důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř.
7. V obecné rovině skutečnost, že obviněný má bydliště v obvodu jiného soudu, než soudu příslušného k projednání věci, není sama o sobě důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejím přikázání jinému soudu. Je nutno trvat na tom, že jde o postup zcela výjimečný a tedy odůvodněný zcela výjimečnými okolnostmi. Na straně obviněného to může být zejména značně vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy, které výrazně omezují jeho mobilitu. V dané věci je obžalována jedna osoba. Krajský soud sice uvádí, že jde o osobu důchodového věku (ročník narození 1951), což ale samo o sobě nevylučuje jeho možnost účastnit se řízení u příslušného soudu. Sám obviněný návrh na delegaci nepodává a z jeho výpovědí také nevyplývá nic, co by mu zcela bránilo dostavit se k jednání k příslušnému soudu v jeho trestní věci.
8. Dále ani skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z různých částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o zcela běžnou skutečnost. V tomto konkrétním případě ani počet svědků navržených obžalobou ke slyšení, jejichž náklady hradí stát, není nikterak vysoký. Obžalobou je navržen pouze výslech dvou osob. Jedna z nich má bydliště v Praze, druhá ale ve Fryštáku, okr. Zlín, tedy v obvodu příslušného soudu. Bude otázkou dokazování a nelze dopředu předjímat, že v průběhu řízení před soudem vyvstane nutnost výslechu ještě dalších osob, než které byly navrženy v obžalobě ke slyšení u hlavního líčení.
9. Po pečlivém zvážení okolností tohoto konkrétního případu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky §25 tr. ř., které by odůvodňovaly průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Je nepochybné, že trestní věc obviněného bude u příslušného Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně řádně objasněna a nestranně a zákonně projednána.
10. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 2. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu