ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.26.2020.1
sp. zn. 7 Td 26/2020-118
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 10. 6. 2020 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného F. S. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 43/2020, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Příbrami.
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně podala dne 12. 3. 2020 u Městského soudu v Brně návrh na potrestání obviněného F. S. pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že je evidován od 29. 8. 2017 do současné doby v obchodním rejstříku jako prokurista společnosti N. P., se sídlem XY, kdy tato skutečnost vyplývá z výpisu obchodního rejstříku i z notářského zápisu ze dne 28. 8. 2017, sp. zn. N 615/2017, avšak rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 2016, sp. zn. 1 T 13/2014, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. 1 To 67/2016, který nabyl právní moci dne 25. 5. 2017, mu byl mimo jiné uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, včetně jejich zastupování na základě plné moci nebo jiné smlouvy umožňující jednat jménem nebo na účet obchodní společnosti na dobu 4 roků.
2. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2020, sp. zn. 11 T 43/2020, byla podle §314c odst. 1 písm. a) a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Městský soud v Brně není místně příslušný k jejímu projednání. Z výpisu obchodního rejstříku vyplývá, že obchodní společnosti N. P., kterou obviněný zastupuje na základě prokury, ačkoli mu tato činnost byla zakázána, sídlí na adrese XY, Praha 10, Hostivař. Z výpovědi obviněného vyplývá, že tento bydlí na adrese XY, okres Příbram a pracuje na adrese XY, Praha 10, Hostivař. Z oznámení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – pobočky v Brně je zřejmé, že skutek vyšel najevo v Brně. Městský soud v Brně se domnívá, že ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. je příslušný k projednání věci Obvodní soud pro Prahu 10, v jehož obvodu obviněný pracuje, zde se také nachází sídlo společnosti, kterou obviněný na základě prokury zastupuje. Příslušný je také Okresní soud v Příbrami, kde obviněný bydlí. Podle soudu je kritérium místa spáchání trestného činu ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. základním a prvotním, avšak ve věci obviněného jej podle soudu nelze podle obsahu spisu spolehlivě určit a nelze jej tak použít. Podle soudu nelze v dané věci použít ani kritérium místa, kde vyšel trestný čin najevo, neboť se toto kritérium aplikuje až v případě nemožnosti aplikovat předchozí kritéria. Podle městského soudu lze v uvedeném případě aplikovat kritérium místa, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Proto byla věc předložena Nejvyššímu soudu, neboť je soudem nejblíže společně nadřízeným Městskému soudu v Brně, Obvodnímu soudu pro Prahu 10 a Okresnímu soudu v Příbrami.
3. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
4. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
5. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je z dostupného spisového materiálu zřejmé, že příslušný k projednání věci není Městský soud v Brně.
6. Obviněný se podle návrhu na potrestání měl dopustit přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Toho se dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl. Podle právní věty návrhu na potrestání měl obviněný vykonávat činnost, která mu byla rozhodnutím soudu zakázána.
7. Objektem tohoto trestného činu je zájem na řádném výkonu rozhodnutí soudů a dalších orgánů veřejné moci a na vykázání. Obviněnému byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 2016, sp. zn. 1 T 13/2014, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. 1 To 67/2016, který nabyl právní moci dne 25. 5. 2017, mimo jiné uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, včetně jejich zastupování na základě plné moci nebo jiné smlouvy umožňující jednat jménem nebo na účet obchodní společnosti na dobu 4 roků. Obviněný je nyní viněn z toho, že trest zákazu činnosti nerespektoval a od 29. 8. 2017 byl zapsán v obchodním rejstříku jako prokurista společnosti N. P., se sídlem XY, Praha 10, kdy tato skutečnost má vyplývat z výpisu z obchodního rejstříku i z notářského zápisu ze dne 28. 8. 2017, sp. zn. N 615/2017.
8. V této souvislosti je nutno zmínit, že trest zákazu činnosti má přímo zabránit pachateli v dalším páchání trestné činnosti. Jeho smyslem je dočasně vyřadit pachatele z možnosti zastávat a vykonávat určité zaměstnání, povolání a funkce nebo vykonávat činnosti, k nimž je zapotřebí zvláštního povolení či oprávnění nebo jejichž výkon upravují zvláštní předpisy. Jde tedy o zamezení toho, aby pachatel mohl vykonávat tyto zvláštní aktivity, k nimž se vyžaduje určitá morální a odborná způsobilost a které využil nebo zneužil ke spáchání trestného činu nebo trestným činem vyvolal vážné pochybnosti o své způsobilosti k výkonu těchto činností.
9. Obviněnému byl mimo jiné uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce prokuristy v obchodních společnostech a družstvech.
10. Podle §450 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno. Prokuru lze chápat jako plnou moc, kterou uděluje podnikatel při provozování svého obchodního závodu. Je spjata s podnikatelskou činností a jde o zvláštní plnou moc založenou na ujednání podnikatele a prokuristy o tom, že prokurista bude podnikatele zastupovat. Vzhledem k tomu, že prokura je plná moc pro všechna jednání, k nimž dochází při provozu obchodního závodu podnikatele, je nutné písemné udělení prokury. Prokuru je nutno zapsat do obchodního rejstříku. Zápis má toliko deklaratorní účinky. Projev vůle podnikatele směřuje vůči prokuristovi i třetím osobám. Pro jednání s třetími osobami však není nutno listinu o udělení prokury předkládat, neboť třetí osoby jsou chráněny zápisem prokury a osoby prokuristy do obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že tento zápis má deklaratorní účinky, bude se listinou o udělení prokury prokurista prokazovat především v období před zápisem prokury do obchodního rejstříku.
11. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že obviněnému byla prokura udělena dne 28. 8. 2017 notářským zápisem (č. l. 16 tr. spisu). Notářský zápis o schválení udělení prokury byl sepsán za účasti obviněného v Příbrami, tedy v obvodu Okresního soudu v Příbrami. Jak vyplývá z výše uvedeného, listinou o udělení prokury se prokurista prokazuje v období před zápisem prokury do obchodního rejstříku. V obvodu Okresního soudu v Příbrami se tak obviněný ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. dopustil jednání naplňujícímu objektivní stránku žalovaného přečinu, neboť zde mu byla prokura udělena (když zápis do obchodního rejstříku je zápisem toliko deklaratorním).
12. Nejvyšší soud dále uvádí, že prokura je spjata s podnikatelskou činností. Jak vyplývá z obsahu trestního spisu, byl obviněný zapsán v obchodním rejstříku jako prokurista společnosti N. P., se sídlem XY, Praha 10. Obviněný ve své výpovědi (č. l. 11 tr. spisu) uvádí, že místem jeho zaměstnání je adresa XY, Praha 10, kde se nachází sídlo společnosti, pro kterou vykonává prokuru. Tedy také obvod Obvodního soudu pro Prahu 10 je ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. místem spáchání žalovaného trestného činu.
13. Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, Nejvyšší soud shledal vhodným, aby věc projednal příslušný Okresní soud v Příbrami, v jehož obvodu byla obviněnému notářským zápisem udělena prokura a v obvodu tohoto soudu obviněný rovněž bydlí.
14. Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 10. 6. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu