ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.38.2020.1
sp. zn. 7 Td 38/2020-131
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 5. 8. 2020 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného P. H. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 19 T 101/2020, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 podal dne 24. 7. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 5 obžalobu na obviněného P. H. pro přečin neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle §299 odst. 2 tr. zákoníku. Podle právní věty se přečinu měl dopustit tím, že v rozporu s jiným právním předpisem dovezl rostlinu druhu přímo ohroženého vyhubením.
2. Podle obžaloby se obviněný měl dopustit tohoto přečinu tím, že „v rozporu s platnými právními předpisy, tedy bez příslušných dokladů a povolení, jako jednatel společnosti F., se sídlem XY, Praha 10 dne 6. 9. 2019 objednal a nechal zaslat do České republiky prostřednictvím společnosti Tai Ming Limited, Sheung Wan, Hong Kong, mimo jiné 20 plastových dóz s označením Gui Pi Tang á 200g a 10 plastových dóz s označením Xiang Sha Liu Jun Zi Tang á 200 g, kdy tyto plastové dózy z části tvořily obsah zásilek č. E06670919, č. E06540919 a č. E06670919 uložených na pobočce České pošty, XY, kde byly dne 1. 10. 2019 Celním úřadem zadrženy na základě zjištění, že obsahují mimo jiné i výtažek z rostliny Saussurea costus (Chrpovník lopuchový) zařazené do přílohy I. Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), které jsou zároveň zařazeny do přílohy A nařízení Rady Evropského společenství číslo 338/97 ve znění nařízení Komise Evropské unie č. 2017/160, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a regulování obchodu s nimi, ve znění pozdějších předpisů.“
3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 19 T 101/2020, byla věc podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu, neboť Obvodní soud pro Prahu 5 má za to, že není příslušný k projednání věci. Obvodní soud v úvodu citoval ustanovení §18 odst. 1, 2 tr. ř. Je přesvědčen, že z obsahu spisu se bez pochybností nepodává místo, kde měl být trestný čin, který je obviněnému kladen obžalobou za vinu, spáchán, tj. kde se obviněný měl dopustit trestněprávně relevantního jednání. Je podle soudu proto nutno při určení místní příslušnosti soudu vycházet z §18 odst. 2 tr. ř. a řízení by měl konat soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Z žádné z uvedených rovnocenných alternativ pro určení místní příslušnosti soudu, že nevyplývá příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 5. Podle soudu místem, kde obviněný bydlí, je třeba chápat jeho bydliště ve smyslu §80 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, podle kterého má člověk bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu (odst. 1 věta prvá). Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy (odst. 2). Obviněný má od 2. 5. 2019 evidován trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Olomouci na adrese XY, Olomouc-Neředín, když do tohoto období spadá i doba, kdy se měl dopustit trestného činu (od 6. 9. 2019), který je mu obžalobou kladen za vinu. Obviněný při svém výslechu v postavení obviněného uvedl, že se v místě trvalého pobytu zdržuje a přebírá si tam poštovní zásilky. Soud dále uvedl, že obviněný je jediným jednatelem a společníkem Společnosti F., se sídlem Praha 10, XY, přičemž tato společnost měla sídlo na této adrese i v období, kdy se měl obviněný, jako její jednatel, dopustit trestného činu (od 6. 9. 2019), který je mu obžalobou kladen za vinu. Tato adresa se nachází v obvodu Obvodního sodu pro Prahu 10. Obvodní soud zdůraznil, že jediným pojítkem k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 je skutečnost, že na pobočce České pošty, XY, měl vyjít trestný čin najevo. Obvodní soud pro Prahu 5 má za to, že za situace, kdy není postaveno najisto, ze kterého místa mělo dojít k objednávce zadrženého rostlinného materiálu (z obsahu spisu se tato skutečnost nepodává) je nutno v dané věci postupovat podle ustanovení §18 odst. 2 tr. ř., tedy řízení by měl přednostně konat soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, případně ve kterém má sídlo společnost, kterou obviněný zastupoval při objednávce zadrženého rostlinného materiálu. Ze shora popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že ke konání řízení je podle §18 odst. 2 tr. ř. příslušný Okresní soud v Olomouci nebo Obvodní soud pro Prahu 10, proto předložil věc k rozhodnutí o příslušnosti nejblíže společně nadřízenému soudu, jímž je v tomto případě Nejvyšší soud.
4. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že Obvodní soud pro Prahu 5 je příslušný k projednání věci.
5. Místní příslušnost soudu upravuje především ustanovení §18 tr. ř. Podle §18 odst. 1 tr. ř. řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle §18 odst. 2 tr. ř. nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, a jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Podle §18 odst. 1 tr. ř. je za místo spáchání trestného činu třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
6. Podle obžaloby se obviněný měl dopustit přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle §299 odst. 2 tr. zákoníku. Podle tzv. právní věty se přečinu měl dopustit tím, že v rozporu s jiným právním předpisem dovezl rostlinu druhu přímo ohroženého vyhubením.
7. Pro posouzení otázky, kde byl trestný čin spáchán ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř., je významné, kde došlo k jednání pachatele a kde nastal následek. Jednáním tu jsou všechny projevy vůle trestně odpovědné osoby, které jsou příčinou toho, že na území České republiky byla dopravena rostlina, a to v rozporu s příslušnými právními předpisy (jak uvádí obžaloba). Následkem pak je právě skutečnost, že se taková rostlina ocitla na území České republiky.
8. V daném případě jde o trestný čin, jehož zákonným znakem je skutečnost, že pachatel v rozporu s příslušnými právními předpisy „dovezl“ rostlinu druhu přímo ohroženého vyhubením na území České republiky. Trestný čin, jehož zákonným znakem je to, že pachatel rostlinu v rozporu s příslušnými předpisy „doveze“, je dokonán již tím, že se látka ocitne na území České republiky, nikoli až tím, že je látka na území České republiky doručena či jinak dodána do dispozice adresáta. Tyto závěry vyplývají z rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 15 Td 10/2018. V souladu se závěry vyplývajícími z tohoto rozhodnutí je třeba postupovat také v uvedeném případě při rozhodování o příslušnosti soudu.
9. Dovoz (v tomto případě rostliny v rozporu s příslušnými předpisy) je nutno chápat jako určitý způsob, jímž si pachatel takovou rostlinu opatří nebo ji opatří jinému. Pod pojem „doveze“ je tedy třeba zahrnout nejen samotné fyzické dopravení rostliny ze zahraničí do České republiky, ale celé jednání, jehož důsledkem je to, že se rostlina dostane z ciziny na území České republiky, a které směřuje k tomu, aby látka byla dodána do dispozice nějaké osoby na území České republiky.
10. Uvedený trestný čin je dokonán již tím, že se rostlina v důsledku jednání pachatele (v rozporu s příslušnými právními předpisy) ocitne na území České republiky, k dokončení trestného činu dojde až tehdy, když je látka dodána adresátu, tj. když je naplněn účel, cíl a smysl dovozu. Trestný čin pak je spáchán rovněž všude tam, kde došlo k jednání, jímž byl trestný čin, byť postupně, dokončen.
11. Z uvedeného vyplývá, že místem spáchání činu je
- každé místo, v němž došlo k nějakému byť jen dílčímu jednání pachatele, které bylo příčinou toho, že rostlina byla z ciziny v rozporu s příslušnými právními předpisy dopravena na území České republiky, zejména místo, z kterého byla učiněna objednávka,
- pokud byla taková rostlina skutečně dodána určenému adresátu na území České republiky, také místo, kde se tak stalo,
- pokud byla taková rostlina poté, co se ocitla na území České republiky, dále přepravována za účelem dodání určenému adresátu v České republice, každé místo, jímž během přepravy prošla.
12. K těmto zásadám je třeba dodat, že pachateli se jako jeho jednání přičítá i přeprava takové rostliny (dovezené v rozporu s příslušnými právními předpisy) prostřednictvím pošty nebo jiných třetích osob, které ve vztahu k dovozu zakázané látky nejednají zaviněně. Jde tu o tzv. nepřímé pachatelství podle §22 odst. 2 tr. zákoníku, kdy se za jednání pachatele považuje i to, co sám fyzicky nevykonal a co vykonal někdo jiný, kdo za to není trestně odpovědný.
13. Pokud je dovezená rostlina (ve smyslu §299 odst. 2 tr. zákoníku) nalezena a zadržena při kontrole poštovních a jiných podobných zásilek přicházejících z ciziny, při kontrole zavazadel osob vstupujících na území České republiky apod., pak nahodilost místa nálezu zakázané látky nic nemění na skutečnosti, že jde o místo, kde došlo k jednání pachatele a kde nastal následek, a není možné interpretovat ji omezeně pouze tak, že na tomto místě vyšel čin najevo.
14. Totéž platí ohledně náhodné okolnosti, po jaké trase byla zásilka obsahující rostlinu (ve smyslu obžaloby) přepravována určenému adresátu prostřednictvím pošty nebo jiné třetí osoby, která ve vztahu k dovozu takové rostliny nejednala zaviněně. To, že trasu zvolil ten, kdo přepravu realizoval, se nijak nedotýká závěru, že místem spáchání činu je každé místo, jímž zásilka prošla. Na každém takovém místě totiž došlo k jednání pachatele, jemuž se přeprava přičítá jako tzv. nepřímé pachatelství podle §22 odst. 2 tr. zákoníku.
15. Aplikují-li se uvedené zásady na posuzovaný případ, není sice z obsahu trestního spisu zřejmé, odkud obviněný P. H. učinil objednávku dovozu předmětné rostliny (obviněný nebyl na tuto skutečnost dotazován). Z trestního spisu a z obžaloby je však nepochybné, že místem spáchání uvedeného trestného činu je obvod Obvodního soudu pro Prahu 5, kde byla zásilka obsahující rostlinu dovezenou v rozporu s příslušnými právními předpisy zadržena. U tohoto soudu také podal státní zástupce obžalobu. Podle §22 tr. ř. je tak tento soud příslušný k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud.
16. Z hlediska ustanovení §18 odst. 1 tr. ř. je dána místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 5.
17. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 5. 8. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu