ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.46.2020.1
sp. zn. 7 Td 46/2020-1564
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 15. 9. 2020 v neveřejném zasedání, v trestní věci obviněného T. R. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 3 T 49/2018, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8 neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 podal dne 1. 6. 2018 u Obvodního soudu pro Prahu 8 obžalobu (č. l. 359 tr. spisu) na obviněného T. R. pro skutek v němž státní zástupce spatřuje přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku. Přečinu se měl obviněný dopustit tím, že v době od měsíce května 2014 do 27. 11. 2017, kdy byl umístěn do vazby, s výjimkou období od 24. 8. 2015 do 14. 10. 2015, kdy byl ve vazbě, dále s výjimkou května 2014, června 2014, července 2014, srpna 2014, září 2014, února 2015, kdy v každém z těchto měsíců uhradil 100 Kč, v Praze 8, ani jinde vědomě řádně neplnil svou zákonnou vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři AAAAA (pseudonym), ve výši 6 500 Kč měsíčně a ke svému nezletilému synovi BBBBB (pseudonym), ve výši 5 500 Kč měsíčně, oboje splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky nezletilých J. R., jak mu bylo stanoveno rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 11. 2010, sp. zn. 11 Nc 109/2010, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 30 Co 115/2011, který nabyl právní moci dne 7. 9. 2011, a za předmětné období dluží na výživném částku v celkové výši 491 400 Kč.
2. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. 3 T 49/2018 (č. l. 446 tr. spisu), uznal obviněného T. R. vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku a odsoudil ho podle tohoto ustanovení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Podle §228 odst.1 tr. ř. mu uložil povinnost zákonné zástupkyni dětí J. R., uhradit dlužné výživné ve výši 491 400 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání.
3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 7 To 61/2019 (č. l. 942 tr. spisu) podle §258 odst. 1 písm. a), b), c), d) a f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle §259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. Trestní věc obviněného se tak nachází ve stádiu řízení před soudem prvního stupně, u Obvodního soudu pro Prahu 8 a je vedena pod sp. zn. 3 T 49/2018.
4. Nejvyššímu soudu byl dne 25. 8. 2020 Městským soudem v Praze předložen trestní spis sp. zn. 3 T 49/2018 k rozhodnutí o návrhu obviněného na delegaci ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 67 To 227/2020 (věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 41/2020). V delegačním návrhu ve věci 67 To 227/2020 obviněný mimo jiné namítl, že dosud nebylo rozhodnuto o jeho návrhu na delegaci, který podal již dne 2. 10. 2018 k Obvodnímu soudu pro Prahu 8, v němž navrhoval odnětí věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 3 T 49/2018 tomuto soudu a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě. K takovému rozhodnutí je příslušný Nejvyšší soud, který je soudem nejblíže společně nadřízeným Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a Okresnímu soudu v Jihlavě. Nejvyšší soud o tomto návrhu obviněného na delegaci dosud nerozhodoval, neboť tento návrh na delegaci nebyl Nejvyššímu soudu předložen.
5. Z obsahu trestního spisu je však zřejmé, že uvedená věc obviněného se, pokud jde o meritum věci, nachází ve stádiu řízení před soudem prvního stupně – u příslušného Obvodního soudu pro Prahu 8 (sp. zn. 3 T 49/2018). Nachází se tak před soudem, jehož se týká návrh obviněného na delegaci ze dne 2. 10. 2018, který byl opakován a doplňován dalšími podáními obviněného např. ze dne 14. 5. 2019, 16. 8. 2019 a dalšími (na č. l. 404, 412, 1051, 1140 a další), když tento návrh dosud nebyl Nejvyššímu soudu předložen k rozhodnutí. Nejvyšší soud se zabýval tímto návrhem obviněného na delegaci (včetně příloh) a s ním souvisejícími podáními nacházejícími se v trestním spise včetně podání, která obviněný zaslal přímo Nejvyššímu soudu. Dospěl pak k následujícímu závěru.
6. Především je nutno uvést, že obviněný obsahem svého podání ze dne 2. 10. 2018 (č. l. 404 a násl. tr. spisu), na nějž zejména poukazuje, učinil více návrhů ve více svých věcech projednávaných soudy. Nejvyšší soud uvádí, že v tomto rozhodnutí jde o návrh na delegaci ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 3 T 49/2018.
7. Obviněný ve svém návrhu na delegaci ze dne 2. 10. 2018, který následně opakoval a doplňoval (jak vyplývá z obsahu trestního spisu), navrhuje odnětí věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 3 T 49/2018 tomuto soudu a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě. Delegaci věci považuje za vhodnou a nutnou. Domnívá se, že jeho věc byla přidělena mimo rozvrh práce (viz č. l. 428 tr. spisu) a došlo tak k porušení jeho práva na zákonného soudce a uvádí dále, že v jeho věci rozhoduje vyloučená soudkyně JUDr. J. Zemanová. Obviněný (jak vyplývá z podání založených v trestním spisu) má za to, že soudkyně v jeho věci opakovaně a svévolně porušuje procesní předpisy. Ona jakož i celá správa soudu pak k němu jako obviněnému chovají zjevně nepřátelský vztah (viz např. č. l. 426 tr. spisu). Obviněný v této souvislosti poukázal na negativní rozhodnutí (zejména ve věci nepřiznání bezplatné obhajoby), která soudkyně v jeho věci učinila, a která byla stížnostním soudem zrušena. V dalších podáních se obviněný opakovaně vyjadřoval k tomu, že soudy ignorovaly a dosud ignorují jeho opakovaný návrh na delegaci ve věci 3 T 49/2018. Podle obviněného mu všechny dotčené obecné soudy svévolně a obstrukčně znemožňují po dlouhou dobu přístup k Nejvyššímu soudu, což je podle něj samo o sobě důležitým důvodem k delegaci nutné a je porušením práva na spravedlivý proces (viz např. č. l. 1051, 1122, 1140 tr. spisu). Soudy podle obviněného svévolně nepředkládají jeho návrhy na delegaci Nejvyššímu soudu, přitom si nemohou vybírat, který procesní návrh či úkon budou řešit či ignorovat, zejména pokud jde o návrh, který má přímý vliv na příslušnost soudu. Obviněný dále brojí proti osobě soudkyně JUDr. J. Zemanové, navrhuje provést znalecké zkoumání jejího duševního zdraví a současně navrhuje, aby byla zproštěna výkonu funkce. Tato potřeba podle obviněného vyplývá z toho, že soudkyně podle jeho názoru vědomě lživě uvádí bludy a nepravdivé skutečnosti do úředních listin a dokumentů (např. v usnesení ze dne 13. 8. 2019, do výzvy k nástupu trestu). Tento stav soudkyně podle obviněného brání výkonu funkce soudce. Obviněný ve svém návrhu v této souvislosti poukazuje na články ze serveru www.ceska-justice.cz , různá rozhodnutí Nejvyššího soudu v jiných věcech či na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v jiných věcech. Obviněný zopakoval, že je dosud soudy ignorován jeho návrh na delegaci, který podal dne 2. 10. 2018, tedy ještě před konáním hlavního líčení dne 10. 10. 2018, kdy byl vynesen odsuzující rozsudek. Soudy si tak nepřípustně přisvojují pravomoc, která jim nepřísluší a vědomě a dlouhodobě se dopouštějí trestné činnosti. Dosud tedy není podle obviněného najisto postaveno, zda soudkyně je soudkyní zákonnou a obviněný současně navrhuje vypracování znaleckého posudku k její osobě s podezřením na nepříčetnost.
8. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
9. Nejvyšší soud nejprve považuje za nutné konstatovat (jak již ostatně učinil v řadě předchozích věcech obviněného T. R. vedených u Nejvyššího soudu), že z trestního spisu sp. zn. 3 T 49/2018, vyplývá, že podávání námitek podjatosti a návrhů na delegaci, jakož i mnohost opakovaných či shodných podání patří k běžnému procesnímu postupu obviněného v tomto i v řadě jiných (civilních i trestních) soudních řízení, které se ohledně něj vedly nebo vedou.
10. Pokud jde o nyní projednávaný návrh obviněného na delegaci ze dne 2. 10. 2018 ve věci Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 3 T 49/2018, jak již bylo uvedeno výše, může se jím Nejvyšší soud zabývat, neboť řízení ve věci se nachází ve stádiu řízení právě před tímto soudem po zrušení odsuzujícího rozsudku ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. 3 T 49/2018, usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 7 To 61/2019. Nepředložení návrhu obviněného na delegaci k rozhodnutí příslušnému soudu je tak pochybením, které lze v tomto řízení napravit.
11. Nejvyšší soud se návrhem na delegaci zabýval a shledal, že je opřen toliko o obecné tvrzení, že v dané trestní věci je porušováno jeho právo na zákonného soudce a je rozhodováno vyloučenou soudkyní. Obviněný také brojí proti procesním postupům předsedkyně senátu JUDr. J. Zemanové a její rozhodnutí považuje za svévolná.
12. Hlavním argumentem také tohoto návrhu na delegaci (stejně jako v jiných věcech obviněného vedených u Nejvyššího soudu), v němž obviněný spatřuje důležitý důvod ve smyslu §25 tr. ř. pro odnětí věci příslušnému soudu, je jeho přesvědčení o tom, že v jeho věci rozhoduje nezákonný soudce a byl tak v jeho věci porušen rozvrh práce. Nejvyšší soud konstatuje, že námitky obviněného v tomto směru nejsou žádným dalším argumentem podpořeny a jsou toliko obecným tvrzením o porušení jeho práva na zákonného soudce tím, že věc nebyla přidělena v souladu s rozvrhem práce Obvodního soudu pro Prahu 8, o čemž je obviněný subjektivně přesvědčen (přičemž i z jiných věcí obviněného je zřejmé, že jde o obvyklou obecnou námitku obviněného).
13. Nejvyšší soud i proto v tomto směru považuje za zcela postačující odkázat na veřejně přístupný rozvrh práce Obvodního soudu pro Prahu 8 účinný ke dni podání obžaloby (č. l. 359 tr. spisu) ve věci obviněného, tedy ke dni 1. 6. 2018. Z obsahu trestního spisu nevyplývají žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že byla věc přidělena mimo rozvrh práce. Obžalobě obviněného byla po jejím podání k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 přidělena sp. zn. 3 T 49/2018. Předsedkyní senátu 3 T v daném období byla JUDr. J. Zemanová. Tato soudkyně je tak zákonnou soudkyní ve věci obviněného vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod. sp. zn. 3 T 49/2018. Tato obecná námitka obviněného, bez konkrétní a zejména také důvodné argumentace, tak nemůže být důvodem pro postup podle §25 tr. ř., který je postupem zcela výjimečným a rozhodně nemůže být obviněným vynucován ani cestou neustálého opakování shodných obecných námitek.
14. Pokud jde o námitku obviněného, že v jeho věci rozhoduje vyloučená soudkyně, je nutno také poukázat na to, že toto tvrzení se s ohledem na obsah spisového matriálu ani nezakládá na pravdě. Z obsahu spisu je naopak patrné, že námitku podjatosti uvedené soudkyně obviněný opakovaně v průběhu řízení vznášel. O těchto námitkách bylo soudy vždy rozhodováno (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. 3 T 49/2018, na č. l. 443, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 7 To 20/2019, na č. l. 837; usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. 3 T 49/2018, na č. l. 1195, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 61 To 437/2019, na č. l. 1243) s tím, že předsedkyně senátu JUDr. J. Zemanová není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obviněného a námitky podjatosti této soudkyně byly shledány nedůvodnými. Nejvyšší soud na citovaná rozhodnutí soudů plně odkazuje.
15. Lze uzavřít, že námitka zákonného soudce byla obviněným vznesena toliko obecně, bez uvedení konkrétních argumentů, z obsahu spisu a rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 8, platného v době podání obžaloby, pak nevyplývají žádné skutečnosti, které by mohly opodstatnit subjektivní obavy obviněného, že jeho věc nerozhoduje zákonný soudce. Tvrzení obviněného, že v jeho věci rozhoduje vyloučená soudkyně, se nezakládají na pravdě, jak bylo výše uvedeno. Dalšími námitkami obviněný brojí proti osobě soudkyně JUDr. J. Zemanové. Brojí proti procesním postupům této soudkyně a její rozhodnutí shledává svévolnými. Dokonce vyjadřuje pochybnosti o duševním zdraví uvedené soudkyně. Nejvyšší soud doplňuje, že obviněným uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i Evropského soudu pro lidská práva, jsou Nejvyššímu soudu známa. Obviněným uváděné důvody delegace však nelze považovat za důležité důvody k vyhovění návrhu na delegaci.
16. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích v jiných věcech obviněného (k jeho v podstatě totožným námitkám) uvedl, že procesní námitky proti postupu daného příslušného soudu (v této věci Obvodního soudu pro Prahu 8) nemohou tak být důležitým důvodem pro odnětí věci příslušnému soudu, neboť tyto námitky jsou řešeny v řízení před obecnými soudy, lze proti nim v intencích právních předpisů podávat stížnosti, což ostatně obviněný činí. Z námitek obviněného navíc vyplývá, že spíše nesouhlasí s tím, jak je v jeho věci rozhodováno, brojí zejména proti rozhodnutím, která jsou pro něj negativní a z nich pak vyvozuje nepřátelský vztah uvedené soudkyně (popřípadě celého soudu) k jeho osobě. Skutečnost, že obviněný nesouhlasí se způsobem rozhodnutí soudu v jeho věci, nemůže být důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. pro vyhovění návrhu na delegaci, zvlášť v situaci, kdy se věc obviněného nachází ve stádiu řízení před nalézacím soudem a obviněný se bude moci u hlavního líčení a případně u veřejného zasedání odvolacího soudu řádně hájit.
17. Jako důležitý důvod pro postup podle §25 tr. ř. nemůže Nejvyšší soud rozhodně akceptovat ničím nepodložené ryze spekulativní ataky obviněného vůči duševnímu zdraví soudkyně JUDr. J. Zemanové, založené na jeho zcela subjektivním vnímání jak osoby soudkyně, tak průběhu řízení.
18. Nejvyšší soud tak uzavírá, že v návrhu obviněného na odnětí věci Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě neshledal důvody, které by byly tak zjevné, že by odůvodňovaly postup podle §25 tr. ř.
19. Na základě uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 9. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu