ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.47.2020.1
sp. zn. 7 Td 47/2020-66
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 23. 9. 2020 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných A. N. , nar. XY, trvale bytem XY, a P. P. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 2 T 129/2020, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Jihlavě.
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci podala dne 6. 8. 2020, u Okresního soudu v Liberci návrh na potrestání obviněných A. N. a P. P. pro přečin ohrožování výchovy dítěte podle §201 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Přečinu se měli obvinění dopustit tím, že v době od září 2019 do 30. června 2020 v Liberci ani jinde jako rodiče nezajistili, aby se jejich syn AAAAA (pseudonym), nar. XY, dostavil k zápisu ve školním roce 2019/2020 a začal plnit povinnou školní docházku vyplývající z ustanovení §36 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).
2. Okresní soud v Liberci (dále též jen „soud“) usnesením ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 2 T 129/2020, podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §24 odst. 1 tr. ř., neboť má za to, že není příslušný k projednání věci obviněných. Soud uvedl, že podstata stíhaného jednání spočívá v tom, že obvinění jako rodiče neměli zajistit, aby se jejich syn AAAAA dostavil k zápisu ve školním roce 2019/2020 a začal plnit povinnou školní docházku. Časově je skutek vymezen jako období od září 2019 do 30. 6. 2020. Ačkoli je v popisu skutku napsáno, že obvinění měli skutek spáchat v Liberci a jinde, domnívá se soud, že v Liberci skutek spáchaný být nemohl. Ze zprávy OSPOD Jihlava ze dne 7. 7. 2020 (č. l. 49 tr. spisu) plyne, že dne 30. 6. 2020 oba obvinění bydleli v azylovém domě v Jihlavě. I z protokolu o výslechu obviněných ze dne 17. 7. 2020 soud zjistil doručovací adresu v Jihlavě. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení obviněné A. N. ze dne 26. 6. 2020 vyplývá, že obviněná na otázku, kde bydlela poslední dva roky, uvedla, že ve XY (okres Benešov), dále v XY (okres Třebíč) a momentálně bydlí v azylovém domě v Jihlavě. Ze žádného dokumentu podle soudu nevyplývá, že by se obvinění měli v době spáchání skutku nacházet v obvodu Okresního soudu v Liberci. Podle soudu tak místem spáchání trestného činu může být Jihlava. Příslušný je tak podle soudu Okresní soud v Jihlavě. Dále soud doplnil, že pokud nelze místo spáchání trestného činu zjistit, nastupují kritéria podle §18 odst. 2 tr. ř., když z obsahu spisu vyplývá, že obvinění se zdržují v obvodu Okresního soudu v Jihlavě. Proto byla věc předložena Nejvyššímu soudu jako soudu nejblíže společně nadřízenému Okresnímu soudu v Liberci a Okresnímu soudu v Jihlavě.
3. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
4. Ustanovení §18 tr. ř. v odstavci 1 a 2 uvádí hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. V odstavci 1 je uvedeno jako základní místo spáchání činu a v odstavci 2 další hlediska, jimiž jsou místo kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, která jsou rovnocenná, anebo místo, kde trestný čin vyšel najevo. Tato hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Příslušnost podle místa spáchání má přednost před ostatními pravidly, která nastupují hierarchicky v případě, že nelze použít předchozí kritérium.
5. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
6. Obvinění se jednáním popsaným ve skutkové větě měli dopustit přečinu ohrožování výchovy dítěte podle §201 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, podle právní věty spáchaného tím, že z nedbalosti ohrozili rozumový a mravní vývoj dítěte tím, že mu umožnili vést zahálčivý život.
7. Objektem trestného činu ohrožování výchovy dítěte je zájem na řádné výchově dětí, která má být vedena v souladu se zásadami morálky občanské společnosti tak, aby byl zaručen jejich řádný rozumový, mravní a citový vývoj. Péče o dítě patří k nejdůležitějším povinnostem rodičů ve vztahu k dítěti. Představuje nejvýznamnější oprávnění i povinnosti se zřetelem na zabezpečení výchovy dítěte v nejobecnějším měřítku, v jehož rámci kromě zdraví dítěte zahrnuje i péči o jeho všestranný tělesný, rozumový, mravní i citový vývoj. Takto vymezená péče je tedy chápána široce tak, aby zahrnovala zajištění všech nejen základních, ale i se zřetelem na harmonický vývoj dítěte, dalších významných potřeb. S ohledem na předmět útoku (§126 tr. zákoníku– dítě – osoba mladší osmnácti let, pokud trestní zákon nestanoví jinak) je uvedený trestný čin z hlediska místní příslušnosti páchán všude tam, kde se nacházelo dítě, jehož vývoj byl (měl být) jednáním pachatele ohrožován.
8. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je místo spáchání uvedeného přečinu všude tam, kde pobývali rodiče s nezletilým synem, u kterého podle návrhu na potrestání v rozporu s §36 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon) nezajistili, aby se jejich syn dostavil k zápisu a začal plnit povinnou školní docházku.
9. Jednání vůči nezletilému měli uskutečňovat obvinění v rozhodném období od září 2019 až do 30. 6. 2020 (za které je jim kladeno za vinu spáchání uvedeného přečinu) na různých místech České republiky, jak vyplývá z obsahu trestního spisu. Žádným takovým místem však není obvod Okresního soudu v Liberci. V jeho obvodu sice mají obviněná a její nezletilý syn trvalé bydliště, když ovšem se jedná o adresu ohlašovny Magistrátu města Liberec, tedy pouze o formální adresu místa trvalého bydliště, aniž by se současně jednalo o místo (jak vyplývá z obsahu spisu), kde se měli obvinění s nezletilým synem v rozhodném období zdržovat a dopouštět se jednání naplňujícího objektivní stránku žalovaného přečinu.
10. Z obsahu spisového materiálu vyplývají skutečnosti uvedené Okresním soudem v Liberci. Obvinění se s nezletilým synem měli zdržovat v rozhodném období na více místech České republiky. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení obviněné A. N. ze dne 26. 6. 2020 (č. l. 25 tr. spisu) vyplývá, že obviněná na otázku, kde bydlela poslední dva roky, uvedla, že ve XY (okres Benešov), dále v XY (okres Třebíč) a momentálně bydlí v azylovém domě v Jihlavě. Ze zprávy Městského úřadu Otrokovice a Městského úřadu Třebíč vyplývá, že obvinění se se synem na podzim 2019 zdržovali v obci XY, okres Zlín (č. l. 18 tr. spisu). Na jaře 2020 se zdržovali v obci XY, okres Třebíč (č. l. 21 tr. spisu). Dne 12. 6. 2020 se rodina přestěhovala do azylového domu v Jihlavě (č. l. 22 tr. spisu). Z protokolů o výslechu osob podezřelých ze dne 17. 7. 2020 vyplývá, že oba obvinění uvádějí jako adresu pro doručování azylový dům v Jihlavě.
11. Ačkoli by v úvahu přicházela místní příslušnost více soudů k projednání věci, mezi kterými ale není Okresní soud v Liberci, u kterého byl podán návrh na potrestání, po zvážení všech dosud známých okolností případu shledal Nejvyšší soud vhodným, aby věc projednal příslušný Okresní soud v Jihlavě, v jehož obvodu měl být trestný čin obviněných také spáchán a v jehož obvodu se obvinění dosud zdržují.
12. Po pečlivém zvážení okolností případu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci je Okresní soud v Jihlavě příslušný k projednání věci obviněných.
13. Příslušnost v tomto případě bylo možno spolehlivě určit podle §18 odst. 1 tr. ř., a nemohlo být postupováno podle §18 odst. 2 tr. ř., jak naznačoval Okresní soud v Liberci.
14. Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 23. 9. 2020
JUDr. Michal Mikláš v. r.
předseda senátu