ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.7.2020.1
sp. zn. 7 Td 7/2020-923
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 26. 2. 2020 v neveřejném zasedání, ve věci obviněné M. B., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 5 T 33/2019, o návrhu na delegaci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc odnímá Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a přikazuje Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Odůvodnění:
Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 podal dne 11. 6. 2019 u Obvodního soudu pro Prahu 8 obžalobu na obviněnou M. B., pro přečin poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
Uvedeného přečinu se podle obžaloby měla dopustit tím, že v úmyslu zmařit uspokojení svých věřitelů zatajila svůj příjem plynoucí z pořádání tanečních kurzů coby instruktorka, který si nechala v období od 28. 4. 2015 do 17. 10. 2016 zasílat na bankovní účet č. XY, vedený na jejího bývalého přítele M. B., o jehož užívání jej požádala s vědomím, že jsou proti ní vedena exekuční řízení min. č. j. 146 EX 1144/13 JUDr. Jiřím Bulvasem; č. j. 091 EX 01488/14-056 JUDr. Ingrid Švecovou; č. j. 137 EX 24375/14-31 JUDr. Petrem Kociánem a č. j.150 EX 2159/15-32 JUDr. Ing. Petrem Kučerou, kdy taneční kurzy pořádala i přesto, že si byla vědoma skutečnosti, že měla pozastaveno živnostenské oprávnění mimo jiné v oboru "mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, včetně lektorské činnosti", které provozovala pod IČO 70257825, kdy přerušení provozování živnosti sama oznámila příslušnému správnímu orgánu v době od 20. 4. 2015 do 28. 12. 2016, přičemž výše uvedený bankovní účet zcela prokazatelně užívala nejen k platbám příchozím za pořádání tanečních kurzů, ale tento užívala i k hrazení svých životních nákladů, kdy na výše uvedený účet byly zaslány příchozí platby v celkové výši 156 295,69 Kč.
Obviněná podala u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 1. 7. 2019 návrh na odnětí věci tomuto soudu a jejímu přikázání Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. Ve svém návrhu uvedla, že trvale žije ve Žďáru nad Sázavou, kde se sama stará o dvě nezletilé děti, přičemž 14 měsíčního syna stále kojí. Dále má ještě 3,5 letou dceru, která má podezření na poruchu autistického spektra a je na ní velmi závislá. Poukázala rovněž na časovou i finanční náročnost cestování k místně příslušnému soudu, jelikož se jednání může protáhnout na několik stání.
Nejvyššímu soudu byl následně dne 31. 1. 2020 doručen návrh Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23. 1. 2020, sp. zn. 5 T 33/2019, na odnětí dané věci a její přikázání Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. Obvodní soud ve svém návrhu uvedl, že obviněná dne 1. 7. 2019 podala sama návrh na odnětí věci Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a její přikázání Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou a zopakoval její argumenty, které jsou uvedeny v předchozím odstavci. Obvodní soud shrnul, že obviněná bydlí mimo obvod příslušného soudu, přičemž jí významná okolnost, tedy péče o dvě nezletilé děti, kdy jedno má závažnou psychickou poruchu a druhé je kojené, tudíž jsou na ní zcela závislé, ve spojitosti se značnou vzdáleností k místně příslušnému soudu, brání se dostavit k jednání, tudíž má soud za to, že je dán důvod k delegaci. Soud přihlédl i k tomu, že obviněná nemá dostatek finančních prostředků na cestování k soudu a není tak v jejích možnostech nahlížet do spisu a dostatečně se hájit. S ohledem na tyto důvody navrhl Obvodní soud pro Prahu 8, aby Nejvyšší soud podle §25 tr. ř. věc tomuto soudu odňal a přikázal ji Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Nejvyšší soud se tedy zabýval návrhem obviněné a následným návrhem Obvodního soudu pro Prahu 8 na odnětí věci a její přikázání Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou z důvodu vhodnosti.
Nejprve je nutno uvést, že není pochyb o místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 8, o níž bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. Nt 31/2019. Městský soud v Praze ve svém usnesení mimo jiné uvedl, že Obvodní soud pro Prahu 8 je ve věci místně příslušný proto, že právě v jeho obvodu obviněná bydlela v době spáchání trestné činnosti a v místě bydliště užívala pro svoji potřebu finanční prostředky, o něž zkrátila své věřitele.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Z obsahu trestního spisu vyplývá, že se obviněná stará o 2 nezletilé děti (nar. 2015 a 2018), je nemajetná, pobírá pouze přídavky na děti, rodičovský příspěvek a požádala o přiznání bezplatné obhajoby (č. l. 878 a násl. trestního spisu, přičemž o žádosti nebylo dosud rozhodnuto). V přípravném řízení byla obviněná vyslýchána orgány policie ve Žďáru nad Sázavou (č. l. 34 a násl. tr. spisu), kdy uvedla, že má trvalý pobyt ve Žďáru nad Sázavou a tam se rovněž zdržuje. Obviněná v zásadě nepopírá, že se dopustila toho, z čeho je obviněna, avšak namítá, že neměla jinou možnost, jak získat peníze na živobytí.
Ze spisu dále vyplynulo, že obvodní soud ve věci nařídil na 30. 12. 2019 hlavní líčení, ze kterého se obviněná omluvila ze zdravotních důvodů. Následně bylo hlavní líčení odročeno na neurčito.
Nejvyšší soud po pečlivém zvážení skutečností vyplývajících z obsahu spisového materiálu, na základě výše uvedeného, shledal v tomto konkrétním případě důležité důvody pro postup dle §25 tr. ř. Odnětím trestní věci Obvodnímu soudu pro Prahu 8, a jejím přikázáním Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou, v jehož obvodu obviněná fakticky bydlí, a to s ohledem na její sociální situaci a péči o 2 nezletilé děti velmi nízkého věku, z nichž jedno navíc trpí zdravotními problémy, bude nejlépe zabezpečena účast obviněné u hlavního líčení. Tím bude dosaženo možného zkrácení doby trvání trestního řízení, obviněné bude umožněno fakticky se dostavit k hlavnímu líčení a řádně uplatňovat svá práva. Tento postup je vhodný jak z hlediska zachování všech práv obviněné, řádného objasnění věci, tak i z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 26. 2. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu