ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.88.2019.1
sp. zn. 7 Td 88/2019-7899
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 15. 1. 2020 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných J. K. , nar. XY, trvale bytem XY, a spol. vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 T 5/2019, o návrhu soudu na delegaci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Praze neodnímá.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze podal dne 30. 7. 2019 u Městského soudu v Praze obžalobu (č. l. 7895, sv. č. 41 tr. spisu) na obviněné V. Ch., pro pod bodem II) obžaloby přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, pod body III) – IX) zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, z části pod body III) a VI) – IX) ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, dílem pod body VI) – IX) ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, M. T. pro pod bodem I) obžaloby přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, pod body V), VII) – IX), XVII) zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem pod bodem XVII) samostatně, dílem pod body VII)– IX) ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, A. P. pro pod bodem V) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, A. B. pro pod bodem VI) obžaloby ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku pokus přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §283 odst. 1 tr. zákoníku, J. K. pro pod body X), XI), XII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, pod bodem XIX) přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu dle §284 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, pod bodem XXI) ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, J. V. pro pod body XXI) a XXII) obžaloby ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, O. M. pro pod bodem XX) obžaloby přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 1, 3 tr. zákoníku, pod bodem XXI) obžaloby ve spolupachatelství dle §23 tr. zákoníku zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, J. H. pro pod body X) a XVI) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, A. Ch. pro pod body X), XI), XII), XIII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle §283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, pod bodem XVIII) přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 2 tr. zákoníku, F. M. pro pod body X), XI), XIII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, Š. V. pro pod bodem XI) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, D. T. pro pod body X) – XII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, T. N. pro pod bodem XIV) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, D. K. pro pod bodem XV) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. 73 T 5/2019 (č. l. 7852 tr. spisu), byla ze společného řízení podle §186 písm. a) tr. ř. a podle §23 odst. 1, 2 tr. ř. věc obviněných V. Ch., M. T., A. P. a A. B., vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí a uvedená věc byla postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu příslušnému k projednání věci. Tato věc byla u Obvodního soudu pro prahu 2 vedena pod sp. zn. 8 T 98/2019. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 8 T 98/2019 , byla věc obviněných V. Ch., M. T., A. P. a A. B. podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a §24 odst. 1 tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Tato věc je u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. 7 Td 99/2019. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2020, sp. zn. 7 Td 99/2019, bylo rozhodnuto, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci uvedených obviněných příslušný Městský soud v Praze.
3. Nejvyššímu soudu byl dne 23. 10. 2019 předložen trestní spis Městského soudu v Praze, sp. zn. 73 T 5/2019, k rozhodnutí o návrhu soudu na delegaci. Městský soud v Praze nejprve uvedl, že usnesením ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. 73 T 5/2019, došlo k vyloučení trestní věci výše uvedených osob k samostatnému projednání, neboť podle soudu byla obžaloba podána na dvě samostatné skupiny osob, které se měly dopouštět druhově totožné trestné činnosti. Městský soud má za to, že v důsledku vyloučení části obžaloby k samostatnému projednání a rozhodnutí došlo též ke změně náhledu na to, který soud je místně příslušný k projednání věci. Příslušnost Městského soudu v Praze byla podle soudu dovozována zjevně z jednání obviněných, kterých se týkalo rozhodnutí o vyloučení věci k samostatnému projednání, když k podstatné části jejich jednání mělo docházet na území Prahy. Obvinění A. Ch., J. K., J. H. a D. T. jako členové organizované skupiny zajišťující prodej omamných a psychotropních látek, dále F. M. a Š. V., působící jako tzv. kurýři omamných a psychotropních látek a další dosud neustanovené osoby působící zejména v Nizozemském království jako dodavatelé, se každý svým dílem měl neoprávněně, úmyslně a ve vzájemné součinnosti a dělbě úkolů podílet minimálně jak v České republice, tak v Nizozemském království, na neoprávněném dovozu zejména kokainu, MDMA, tablet extáze s účinnou látkou MDMA a LSD (tripy) a následném prodeji těchto látek především na území města Brna, v úmyslu získat pro sebe majetkový prospěch. Obviněná J. V. měla zejména v Brně a okolí neoprávněně, úmyslně a s vědomím, že se o takové látky jedná, poskytovat zpravidla za úplatu dalším odběratelům omamné a psychotropní látky, kdy takto měla činit pouze jako spolupachatelka J. K. Dále obviněný T. N. poté co ostatní obvinění měli dovézt z Nizozemského království mimo jiné omamnou látku kokain, tak s vědomím, že se o takovou látku jedná, jej měl v místě svého bydliště na adrese XY, okr. Brno-venkov, uschovat za účelem ředění. Obviněný D. K. ve svém bydlišti na adrese XY, Brno-Líšeň, obviněný J. H. svém bydlišti na adrese XY, Brno-Bystrc, obviněný A. Ch. v místnosti, kterou obýval v rodinném domě na adrese XY, okr. Brno-venkov, obviněný J. K. na adrese XY Brno-Jundrov a obviněný O. M. v rodinném domě XY č. p. XY, okr. Brno-venkov, měli neoprávněně, úmyslně a s vědomím, že se o takové látky jedná, pro sebe i pro jiného přechovávat omamné a psychotropní látky a tyto také v několika případech na území města Brna prodat. Podle městského soudu, z výše uvedeného shrnutí popisu jednání obviněných je zřejmé, že k valné většině jednání obviněných docházelo na území města Brna a jeho okolí, kdy se jedná o podstatu jednání, které směřuje k dokonání trestného činu v případě drogových deliktů (a motivací konečného prodeje a vlastního zisku měli být zřejmě obvinění vedeni). O příslušnosti Městského soudu v Praze bylo možno uvažovat v kontextu určení místní příslušnosti u tranzitních deliktů, které souvisejí s následným prodejem drogy. Obecně jsou u tranzitních deliktů místem spáchání všechna místa, kde existoval příčinný vztah mezi jednáním a účinkem, i když na nich k vlastnímu jednání ani účinku nedošlo. Podle Městského soudu v Praze s územím Prahy spojuje trestnou činnost výše zmíněných obviněných pouze zmínka v popisu jednání pod bodem XI) obžaloby ohledně možného (a soudem pro účely posuzování místní příslušnosti předpokládaného) průjezdu Prahou při kurýrní cestě z Brna po dálnici D1 cestou do Nizozemského království (případně zpět). Na základě této skutečnosti pak lze místní příslušnost Městského soudu v Praze dovodit, věc tedy není předkládána k rozhodnutí o místní příslušnosti, nýbrž je předkládána jako podnět k přikázání soudu, který nejlépe, nejen z hledisek ustanovení o místní příslušnosti, ale i z hlediska zájmu na rychlém, účelném a především hospodárném projednání věci, splňuje „parametr nejvhodnějšího soudu“ k projednání věci. Důležitými důvody se podle městského soudu rozumí takové důvody, které zajišťují nestranné a zákonné projednání věci, náležité zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, i uplatnění všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení. Významné je i splnění výchovného účelu trestního řízení na pachatele i ostatní členy společnosti a co nejrychlejší projednání věci. Vždy musí být bráno v úvahu řádné zabezpečení a dosažení účelu trestního řízení. Mezi důležité důvody se řadí též situace, kdy převážná většina svědků, které bude třeba u soudu osobně vyslechnout a s obviněnými konfrontovat, bydlí v obvodu jiného vzdáleného soudu, takže projednání u tohoto jiného soudu povede k značnému urychlení řízení a hospodárnějšímu procesu. Městský soud v Praze poukázal na skutečnosti vyplývající z obsahu trestního spisu, že všichni svědci, které obžaloba navrhuje slyšet u hlavního líčení, mají trvalé bydliště v Brně, či poblíž Brna – V. H., P. F., D. K., L. H., J. B., R. B., D. Ch., L. S., D. C., J. V., M. K., F. B., Š. B. i J. Š. Údaje o bydlišti svědka P. S. jsou podle §55 odst. 1 písm. c) tr. ř. skryty. Podle soudu i všichni ostatní svědci (jejichž výpověď je navržena ke čtení dle §211 odst. 1 tr. ř.) pak mají adresu pobytu v Brně nebo jejím blízkém okolí. S ohledem na uvedené skutečnosti by se i případné další důkazy, které by bylo třeba zajistit či provést, pokud by taková potřeba vyplynula z dokazování v hlavním líčení, zřejmě nacházely právě v místě, kde se odehrála naprosto převážná část jednání, ze kterého je dovozováno spáchání trestného činu. Podle městského soudu nelze odhlédnout ani od faktu, že všichni obvinění mají trvalé bydliště či současný pobyt v Brně či v okrese Brno-venkov, kdy projednání věci soudem dle jejich bydliště (pobytu) by lépe naplňovalo požadavku na výchovný účinek projednání věci se širším dopadem na lokalitu, ve které měla být trestná činnost obviněných převážně páchána a se kterou jsou obvinění nejtěsněji spjati. Z důvodu hospodárnosti řízení a zájmu na urychleném a účelném projednání věci proto Městský soud v Praze navrhl, aby věc projednal Krajský soud v Brně. Při porovnání rozsahu žalovaného jednání, ke kterému mělo dojít na území města Brna, s jedním (navíc ne zcela zjevným) průjezdem Prahou, se projednání věci u Městského soudu v Praze nejeví účelné. Dle názoru soudu projednání věci navrženým soudem není v rozporu se základními zásadami trestního řízení zakotvenými v §2 tr. ř.
4. Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu soudu na delegaci a dospěl k následujícímu závěru.
5. Na úvod je nutno konstatovat, že obžaloba byla podána u Městského soudu v Praze na 14 obviněných pro obdobnou trestnou činnost, popsanou v obžalobě (pro jednání spočívající v různých formách nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami). Z popisu obžaloby a obsahu trestního spisu vyplývá, že se má jednat o činnost dvou skupin osob, kdy jedna skupina působila v Praze a druhá v Brně a okolí. Propojení obou skupin osob, které měly jinak samostatně páchat obdobnou trestnou činnost uvedenou v obžalobě, spočívá ve známosti obviněného M. T. s obviněným A. Ch. a nákupu (byť podle obžaloby jediném) drogy, a to jednáním popsaným pod bodem V. obžaloby a X.A) obžaloby. Obviněný A. Ch. měl v jednom případě na žádost M. T. zprostředkovat prodej v obžalobě uvedeného množství tablet extáze M. T., který si pro uvedené drogy přijel spolu s obviněným V. Ch. z Prahy do Brna, a dovezli je do Prahy, kde s nimi dále měli nakládat, jak je uvedeno v bodě V. obžaloby. Obviněný J. K. je pak viněn z toho, že prodal obviněným M. T. a V. Ch. v Brně uvedené množství tablet extáze a tito obvinění měli takto zakoupené zboží dovézt do Prahy. Z uvedeného vyplývá, že trestné činy obviněných spolu souvisí , přičemž s ohledem na páchání trestné činnosti také v Praze, je ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. Městský soud v Praze soudem příslušným k projednání věci všech obviněných. Podle §20 odst. 1 tr. ř. jsou podmínky pro konání společného řízení určovány souvislostí trestních věcí.
6. Městský soud v Praze po podání obžaloby z věci vedené pod sp. zn. 73 T 5/2019 vyloučil k samostatnému projednání věc části obviněných (V. Ch., M. T., A. P. a A. B.; nově pod sp. zn. 73 T 7/2019) a pak tuto vyloučenou věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Ohledně ostatních deseti obviněných uvedených v obžalobě pak podal u Nejvyššího soudu návrh na delegaci věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti, a to v zájmu urychlení a účelného projednání věci.
7. Podle §23 odst. 1, odst. 2 věta první tr. ř. k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů lze řízení o některém z trestných činů nebo proti některému z obviněných vyloučit ze společného řízení. Příslušnost soudu, který věc vyloučil, se nemění (za předpokladu, že soud, který věc vyloučil ze společného řízení, byl příslušný projednat věc ve společném řízení [srov. komentář k ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. §23 In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013].
8. Podle §25 tr. ř. z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
9. Nejvyšší soud, jako soud příslušný k rozhodnutí o návrhu na delegaci, považuje za nespornou místní příslušnost Městského soudu v Praze k projednání věci ostatních obviněných, a to i po vyloučení řízení proti čtyřem obviněným ze společného řízení. Ostatně také sám Městský soud v Praze uvádí, že věc není předkládána k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, nýbrž k rozhodnutí o návrhu na delegaci, a to delegaci vhodnou s ohledem na skutečnosti vyplývající z obžaloby a obsahu spisového materiálu v nově vzniklé procesní situaci po vyloučení řízení proti obviněným V. Ch., M. T., A. P. a A. B. ze společného řízení a následném rozhodnutí o postoupení věci těchto obviněných Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Nutno však připomenout, že pokud usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2020, sp. zn. 7 Td 99/2019, bylo rozhodnuto, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání vyloučené věci uvedených obviněných příslušný Městský soud v Praze, tak se již nejedná o změnu procesní situace, která byla v podstatě důvodem návrhu na delegaci.
10. Po vyřešení otázky místní příslušnosti Městského soudu v Praze k projednání podané obžaloby i po vyloučení věci části obviněných a s ohledem na skutečnost, že trestné činy všech obviněných na které byla podána obžaloba spolu souvisí, se Nejvyšší soud zabýval návrhem Městského soudu v Praze na odnětí věci vedené tímto soudem pod sp. zn. 73 T 5/2019 (pozn. obviněný J. K. a spol.) tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu v Brně. Nejvyšší soud však v argumentech Městského soudu v Praze neshledal důležité důvody opodstatňující průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
11. V případě postupu podle §25 tr. ř. jde o postup zcela výjimečný, a tedy odůvodněný zcela výjimečnými okolnostmi. Nejvyšší soud přitom nemohl přehlédnout ani změnu situace, pokud jde o věcnou příslušnost Městského soudu v Praze a s tím související požadavek ustanovení §20 odst. 1 tr. ř. o konání společného řízení proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí. Pokud jde o změnu situace, k projednání věci vyloučených obviněných je podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2020, sp. zn. 7 Td 99/2019, příslušný nikoli Obvodní soud pro Prahu 2, kterému Městský soud v Praze věc uvedených obviněných po vyloučení k samostatnému projednání (sp. zn. 73 T 7/2019) postoupil, ale Městský soud v Praze. Procesní situace u Městského soudu v Praze je tedy nyní taková, že ač byla na všech 14 obviněných u tohoto soudu podána společná obžaloba, v důsledku postupu tohoto soudu podle §23 tr. ř. (vyloučení věci) jsou u soudu vedeny dvě věci, a to pod sp. zn. 73 T 7/2019 (věc obviněných Ch. a spol.; skupina působící zejména v Praze) a pod sp. zn. 73 T 5/2019 (věc obviněných navržená k delegaci; obviněný J. K. a spol.; skupina působící zejména v Brně). Tyto dvě věci, které mají podklad ve společně podané obžalobě, přitom spolu ohledně části žalovaného jednání souvisí, byť jinak jednotlivé skupiny obviněných měli podle obžaloby v podstatě jednat samostatně.
12. V procesní situaci po vyloučení ze společného řízení věci části obviněných k samostatnému projednání a jejím postoupení Obvodnímu soudu pro Prahu 2, byla podstatným argumentem Městského soudu v Praze pro delegaci věci týkající se zbylých obviněných ke Krajskému soudu v Brně hospodárnost řízení a zájem na urychleném a účelném projednání věci, vyplývající předně ze skutečnosti že všichni svědci navrženi obžalobou ke slyšení v hlavním líčení, mají trvalé bydliště v Brně či poblíž Brna. K tomu Nejvyšší soud uvádí, že skutečnost, že v ětší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z různých částí republiky a nebydlí v obvodu příslušného soudu, není obecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou skutečnost. Obecně platí, že výjimečné okolnosti dovolující učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu nelze založit na srovnání vzdáleností mezi bydlištěm možných svědků a sídlem soudu, ke kterému se mají na základě předvolání dostavit, či na porovnání počtu svědků s kratší či s větší vzdáleností k sídlu příslušného soudu. Takové poměřování by vybočovalo z ústavního i zákonného vymezení příslušnosti soudů. Ani skutečnost, že obviněný (obvinění) nemá bydliště v obvodu příslušného soudu, není obecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se rovněž jedná o běžnou skutečnost.
13. Obžaloba sice navrhuje 16 osob jako svědky ke slyšení u hlavního líčení. Z navrhovaných svědků má ale pouze 12 osob bydliště v Brně a jeho okolí. Dvě osoby mají bydliště v okrese Třebíč, u jedné osoby jsou údaje o bydlišti podle §55 odst. 1 písm. c) tr. ř. skryty a jedním svědkem má být agent PČR. Z uvedených 12 svědků bydlících v Brně a jeho okolí se ale podstatná většina jejich výpovědí týká pouze žalované trestné činnosti obviněného J. K., případně některé také obviněné J. V. Obviněný J. K. se ale v přípravném řízení doznal k žalovanému jednání, usvědčuje i další spoluobviněné a podle obžaloby je v postavení spolupracujícího obviněného. Je věcí průběhu řízení a rozhodnutí soudu, které svědky bude osobně slyšet v hlavním líčení, ale vzhledem k obsahu výpovědí daných svědků nelze považovat za důležitý důvod pro delegaci věci bez dalšího pouze skutečnost, že 14 svědků, jmenovitě uvedených Městským soudem v Praze v návrhu na delegaci a navržených obžalobou ke slyšení v hlavním líčení, má bydliště v Brně či poblíž Brna. Vedle výpovědi spoluobviněného J. K., pouze výpověď jednoho ke slyšení navrženého svědka svědčí o trestné činnosti obviněného A. Ch., který využil svého práva a odmítl k věci vypovídat. Obviněný A. Ch. je přitom podle obžaloby „v rámci organizované skupiny distributorů drog nejvýše postavenou osobou, která disponovala kontakty na dodavatele drog z Nizozemí, kontakty na odběratele drog jak v ČR, tak i v Rakousku a financovala nákup drog a kurýrní cesty“. Přitom ohledně žalované trestné činnosti spočívající v nákupu tablet extáze v Brně, je významná výpověď obviněného V. Ch., a z hlediska jednání obviněného A. Ch. pak zejména jeho vině nasvědčující výpověď obviněného M. T., přičemž obvinění V. Ch. i M. T. se v přípravném řízení k trestné činnosti kladené jim za vinu doznali. Tito původně spoluobvinění, se ale rozhodnutím Městského soudu v Praze o vyloučení jejich věci ze společného řízení dostali do postavení svědků ve vztahu k zbývajícím obviněným působícím zejména v Brně a okolí, a to se všemi procesními důsledky s tím spojenými. V. Ch. i M. T. přitom mají bydliště v sídle místně i věcně příslušného Městského soudu v Praze, a v případě vyhovění návrhu na delegaci by jako svědci zřejmě museli být předvolání k hlavnímu líčení do Brna. To v plném rozsahu platí i opačně ohledně obviněných, jejichž věc je navrhována k delegaci, tedy ve vztahu k řízení ve věci obviněných, ohledně nichž Městský soud v Praze rozhodl o vyloučení věci.
14. Uvedl-li Městský soud v Praze v návrhu na delegaci, že nelze odhlédnout ani od faktu, že všichni obvinění mají trvalé bydliště či současný pobyt v Brně či v okrese Brno-venkov, je tato skutečnost z hlediska ekonomičnosti řízení bez významu, protože stát nenese náklady obviněných. Přitom všichni obvinění byli v přípravném řízení vyslechnuti v Praze a také část obhájců obviněných, jejichž věc je navrhována k delegaci ke Krajskému soudu v Brně, má sídlo v Praze. Za dané situace není pak pro rozhodnutí o návrhu na delegaci natolik významná okolnost, že projednání věci soudem podle bydliště (pobytu) daných obviněných by lépe naplňovalo požadavek na výchovný účinek projednání věci se širším dopadem na lokalitu, ve které měla být trestná činnost obviněných převážně páchána.
15. S ohledem na skutečnost, že trestné činy vyloučených obviněných (k projednání jejichž věci je podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2020, sp. zn. 7 Td 99/2019, příslušný Městský soud v Praze) a trestné činy obviněných z právě projednávané věci (obviněný J. K. a spol.) spolu souvisí, Nejvyšší soud neshledal v tomto konkrétním případě v důvodech uváděných Městským soudem v Praze důležité důvody ve smyslu §25 tr. ř. Nejvyšší soud je přesvědčen, že s ohledem na shora uvedené, obsah spisového materiálu a obžaloby, nepovede v tomto konkrétním případě projednání věci u Krajského soudu v Brně k značnému urychlení řízení a hospodárnějšímu procesu. Trestní věc obviněných bude u příslušného Městského soudu v Praze řádně objasněna a nestranně a zákonně projednána.
16. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 15. 1. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu