ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.99.2019.1
sp. zn. 7 Td 99/2019-8086
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 15. 1. 2020 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných V. Ch. , nar. XY, Moldavská republika, občana Moldavské republiky, v České republice hlášen k pobytu na adrese XY, M. T. , nar. XY, trvale bytem XY, A. P. , nar. XY, Ukrajina, občana České republiky, trvale bytem XY, a A. B. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 8 T 98/2019, o věcné příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze podal dne 30. 7. 2019 u Městského soudu v Praze obžalobu (č. l. 7895, sv. č. 41 tr. spisu) na obviněné V. Ch., pro pod bodem II) obžaloby přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, pod body III) – IX) zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, z části pod body III) a VI) – IX) ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, dílem pod body VI) – IX) ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, M. T. pro pod bodem I) obžaloby přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, pod body V), VII) – IX), XVII) zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem pod bodem XVII) samostatně, dílem pod body VII)– IX) ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, A. P. pro pod bodem V) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, A. B. pro pod bodem VI) obžaloby ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku pokus přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §283 odst. 1 tr. zákoníku, J. K. pro pod body X), XI), XII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, pod bodem XIX) přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu dle §284 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, pod bodem XXI) ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, J. V. pro pod body XXI) a XXII) obžaloby ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, O. M. pro pod bodem XX) obžaloby přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 1, 3 tr. zákoníku, pod bodem XXI) obžaloby ve spolupachatelství dle §23 tr. zákoníku zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, J. H. pro pod body X) a XVI) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, A. Ch. pro pod body X), XI), XII), XIII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle §283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, pod bodem XVIII) přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 2 tr. zákoníku, F. M. pro pod body X), XI), XIII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, Š. V. pro pod bodem XI) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, D. T. pro pod body X) – XII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, T. N. pro pod bodem XIV) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, D. K. pro pod bodem XV) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. 73 T 5/2019 (č. l. 7852 tr. spisu), byla ze společného řízení podle §186 písm. a) tr. ř. a podle §23 odst. 1, 2 tr. ř. věc obviněných V. Ch., M. T., A. P. a A. B. , vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí (pozn. pod sp. zn. 73 T 7/2019) a uvedená věc byla postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu příslušnému k projednání věci. U Obvodního soudu pro Prahu 2 je tato věc vedena pod sp. zn. 8 T 98/2019 . Věc ostatních obviněných (pozn. obvinění J. K. a spol.) byla Městským soudem v Praze dne 23. 10. 2019 předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu soudu na delegaci. Tato věc je u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. 7 Td 88/2019 .
3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 8 T 98/2019 , byla věc obviněných V. Ch., M. T., A. P. a A. B. podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a §24 odst. 1 tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Obvodní soud se domnívá, že věc patří do věcné příslušnosti jiného soudu než Obvodního soudu pro Prahu 2. Ve svém usnesení uvedl, že Městský soud v Praze zpochybnil (aniž provedl jakékoli dokazování ve věci) právní kvalifikaci odstavce 4 §283 tr. zákoníku, tedy znak spáchání jednání ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 2 byl tento názor vykonstruován proto, aby mohla být věc výše uvedených obviněných zcela nestandardně vyloučena a postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a zbylá skupina obviněných pak mohla být navržena k odnětí a přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Tím se senát 73 T Městského soudu v Praze zbavil celého spisového materiálu na základě obžaloby Městského státního zastupitelství pod sp. zn. 1 KZV 36/2018. Obvodní soud pro Prahu 2 je však toho názoru, že obžalobou shledaná právní kvalifikace podle §odstavce 4 ustanovení §283 tr. zákoníku může být u obviněných reálně dána, a že až po provedení dokazování v hlavním líčení, minimálně výslechu obviněných a svědků, je možné tuto kvalifikaci postavit na jisto. Navíc pokud by se existence této právní kvalifikace prokázala až v řízení před obvodním soudem, nešlo by tuto okolnost zhojit. Argumentaci Městského soudu v Praze považuje obvodní soud v této fázi řízení za spekulaci. Pokud by se tímto způsobem postupovalo, obvinění M. T. a V. Ch. by se vůči některým původně spoluobviněným dostali do procesního postavení svědka, který má právo odepření výpovědi, což by podle soudu procesní postup mohlo zkomplikovat. Jediný z obviněných, který je stíhán podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, je obviněný A. B., a to pouze u skutku pod bodem VI. obžaloby. Podle obvodního soudu je soudem příslušným k rozhodnutí o věcné příslušnosti Nejvyšší soud, neboť je nejblíže společně nadřízen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Krajskému soudu v Brně. Obvodní soud poznamenal, že Nejvyšší soud rovněž rozhoduje pod sp. zn. 7 Td 88/2019 o návrhu Městského soudu v Praze na delegaci ve věci zbývajících obviněných a podle obvodního soudu věc všech obviněných spolu souvisí. Jedná se o původně společnou věc, kdy o věcné a místní příslušnosti všech obviněných by měl rozhodnout stejný soud, který má k dispozici celý spisový materiál a obě usnesení Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 T 5/2019 a 73 T 7/2019. Obvodní soud pro Prahu 2 vyjádřil názor, že vyloučení obviněných V. Ch., M. T., A. P. a A. B. je ze strany Městského soudu v Praze účelové, neprofesionální a nekolegiální, i když podle trestního řádu možné. Městský soud neprovedl žádné dokazování, postupoval formálně možným způsobem, ale podle soudu věcně nesprávně. Právní kvalifikaci předjímá bez hodnocení důkazů a jejich provedení, pouze na základě prozatímních spekulací. Právní kvalifikace je zde postavena pouze spekulativně na názoru, že mezi osobami v ČR a Moldávii nebyl vztah jedné skupiny, ale vztah kupujícího a prodávajícího. Z pouhé obžaloby bez provedeného dokazování se však podle obvodního soudu nedá jednoznačně prohlásit, zda to tak skutečně je. V rámci obžaloby se odkazuje na spisový materiál z Moldávie, neboť jde o posouzení, zda E. P. s L. B. a V. Ch. fungovali jako skupina, či zda šlo o situaci, kdy si jeden objednal drogu a druhý mu ji zajistil. Jednou byla droga poslána přes L. B. autobusem, jindy dal drogu V. Ch. A. P., který ji poslal jako zavazadlo v autobuse. Toto jsou podle obvodního soudu jednoznačné okolnosti, ze kterých lze dovodit spáchání jednání ve spojení s organizovanou skupinou, působící ve více státech. Obvodní soud má tedy za to, že vyjma obviněného A. B., by jednání obviněných mělo být kvalifikováno tak, jak je uvedeno v obžalobě, tedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, přičemž sazba v tomto případě je v rozmezí odnětí svobody v trvání 10-18 let. Dosud shromážděné důkazy zakládají podle obvodního soudu reálnou možnost této právní kvalifikace u výše uvedených obviněných. K takovému řízení je pak ve smyslu §17 odst. 1 tr. ř. příslušný krajský soud. Podle obvodního soudu by měl i trestní věc vyloučených obviněných rozhodovat Městský soud v Praze, popřípadě Krajský soud v Brně, pokud jemu bude věc 73 T 5/2019 přikázána.
4. Nejvyšší soud projednal předloženou věc a dospěl k následujícímu závěru.
5. Na úvod je nutno konstatovat, že obžaloba byla podána na 14 obviněných pro obdobnou trestnou činnost popsanou v obžalobě (vesměs pro jednání spočívající v různých formách nedovoleného nakládání s drogami). Z popisu obžaloby, obsahu trestního spisu a výpovědí obviněných vyplývá, že se má jednat o činnost dvou skupin osob, kdy působí jedna skupina v Praze a druhá v Brně a okolí. Propojení obou skupin osob, které měly jinak samostatně páchat obdobnou trestnou činnost uvedenou v obžalobě, spočívá ve známosti obviněného M. T. s obviněným A. Ch. a nákupu (byť podle obžaloby jediném) drogy, a to jednáním popsaným pod bodem V. obžaloby a X.A) obžaloby. Obviněný A. Ch. měl v jednom případě na žádost M. T. zprostředkovat prodej v obžalobě uvedeného množství tablet extáze M. T., který si pro uvedené drogy přijel spolu s obviněným V. Ch. do Brna a dovezli je do Prahy, kde s nimi dále měli nakládat, jak je uvedeno v obžalobě pod bodem V. Z uvedeného vyplývá, že trestné činy obviněných spolu souvisí , přičemž s ohledem na páchání trestné činnosti také v Praze, je ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. Městský soud v Praze soudem příslušným k projednání věci všech obviněných. Podle §20 odst. 1 tr. ř. jsou podmínky pro konání společného řízení určovány souvislostí trestných činů. V tomto případě objektivní, tj. ve věci, kdy trestné činy více osob spolu vzájemně souvisí (např. spolupachatelství, účastenství nebo jiná forma trestné součinnosti ale i další souvislost v nejširším smyslu).
6. Podle §23 odst. 1, odst. 2 věta první tr. ř. k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů lze řízení o některém z trestných činů nebo proti některému z obviněných vyloučit ze společného řízení. Příslušnost soudu, který věc vyloučil, se nemění (za předpokladu, že soud, který věc vyloučil ze společného řízení, byl příslušný projednat věc ve společném řízení [srov. komentář k ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. §23 In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013].
7. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. 73 T 5/2019, 73 T 7/2019 (č. l. 7852 tr. spisu), byla ze společného řízení podle §186 písm. a) tr. ř. a podle §23 odst. 1, 2 tr. ř. věc obviněných V. Ch., M. T., A. P. a A. B., vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí a uvedená věc byla postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu příslušnému k projednání věci. V uvedeném usnesení městský soud především uvedl, že nejsou podle něj splněny podmínky pro konání společného řízení všech obviněných, neboť jde o samostatnou činnost dvou skupin lidí páchajících obdobnou trestnou činnost, když však trestná činnost těchto skupin není vzájemně blíže propojená, s výjimkou jediného obchodu s tabletami extáze. Proto podle soudu došlo k vyloučení první skupiny obviněných (působící v Praze) k samostatnému projednání. Pokud jde o tuto skupinu osob (V. Ch., M. T., A. P. a A. B.), zpochybnil městský soud u obviněných V. Ch., M. T., A. P. právní kvalifikaci uvedenou v obžalobě, podle odstavce 4 §283 tr. zákoníku (tedy znak spáchání činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech). Městský soud vyjádřil názor, že se mezi uvedenými obviněnými (působícími v Praze) a L. B. a E. P. (působícími v Moldavské republice) nedá hovořit o sofistikované činnosti organizované skupiny, když podle soudu jde jen o prostý přeshraniční obchod s návykovými látkami. Z tohoto důvodu Městský soud v Praze uzavřel, že není dána ve smyslu §17 odst. 1 tr. ř. věcná příslušnost krajského soudu k projednání věci a věc postoupil k projednání Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 8 T 98/2019 , věc obviněných V. Ch., M. T., A. P. a A. B. předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti, neboť se domnívá, že závěry Městského soudu v Praze stran právní kvalifikace jednání obviněných jsou bez dokazování provedeného v hlavním líčení předčasné. Podle Obvodního soudu pro Prahu 2 dosud nashromážděné důkazy naopak reálnou možnost právní kvalifikace podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku u obviněných V. Ch., M. T. a A. P. zakládají. Tím je podle obvodního soudu založena příslušnost krajského soudu k projednání věci, a to Městského soudu v Praze nebo Krajského soudu v Brně.
8. Nejvyšší soud, který je s ohledem na shora uvedené příslušný k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu, se s tímto názorem Obvodního soudu pro Prahu 2 ztotožnil a jeho argumenty považuje za důvodné.
9. Obecně lze uvést, že organizovaná skupina ve smyslu zvlášť přitěžující okolnosti musí působit ve více státech , jimiž se rozumí nejméně dva státy, a to případně včetně České republiky. Jinak se organizovanou skupinou rozumí sdružení nejméně tří osob trestně odpovědných, jejichž vzájemná součinnost na realizování trestné činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu, a tím i jeho škodlivost pro společnost (srov. R 45/1986). Organizovaná skupina může, ale také nemusí působit přímo v naší republice, neboť postačí, když je pachatel pouze ve spojení s takovou organizovanou skupinou působící mimo území České republiky ve více jiných státech. Čin je spáchán ve spojení s organizovanou skupinou , je-li pachatel, který může ale nemusí být členem organizované skupiny, při jejím páchání jakkoli navázán (osobně, telefonicky, prostřednictvím internetu apod.) na organizovanou skupinu. Aby došlo k naplnění této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, pachatel musí čin spáchat ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech , a proto musí ve smyslu §17 písm. b) vědět , že jde o organizovanou skupinu ve shora uvedeném smyslu, která působí nejméně ve dvou státech.
10. V uvedeném případě, je v obžalobě pod body III., IV., V. popsáno jednání obviněných V. Ch., M. T. a A. P. vykazující znaky (nikoli ojedinělé, ale opakované ve třech po sobě následujících měsících) spolupráce obviněných se samostatně trestně stíhanými obviněnými L. B. a E. P. působícími v Moldavské republice (spolupráce spočívající v domluvě, zasílání peněz, cestování obviněného V. Ch. do Moldavské republiky, zasílání drog prostřednictvím autobusové dopravy, atd.). S ohledem na to, Nejvyšší soud považuje závěry Městského soudu v Praze vyjádřené v usnesení ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. 73 T 5/2019, 73 T 7/2019, že ve věci není dána věcná příslušnost krajského soudu k projednání věci, za minimálně předčasné, když skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu tomuto závěru prozatím nenasvědčují. Nelze za stávající důkazní situace přisvědčit městskému soudu v tom, že skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu neodůvodňují závěr o spáchání daného trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Důvodem pro předběžné projednání obžaloby a případného rozhodnutí na jeho základě je, že skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu nasvědčují tomu, že věc patří do pravomoci jiného orgánu než soudu anebo do příslušnosti jiného soudu než toho, k němuž byla podána obžaloba. V daném případě ale podle Nejvyššího soudu skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu tomu nenasvědčují a relevantní závěry bude případně možné učinit až na základě výsledků dokazování v hlavním líčení, jak to ostatně i Obvodní soud pro Prahu 2 opakovaně uvádí v usnesení o předložení věci k rozhodnutí o věcné příslušnosti Nejvyššímu soudu. K tomu lze připomenout, že všechny relevantní skutečnosti byly velmi dobře známy i státnímu zástupci, který zjevně po zvážení dosavadní důkazní situace shledal důvody pro podání obžaloby mimo jiné pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku u obviněných V. Ch., M. T. a A. P.
11. Tímto rozhodnutím Nejvyšší soud samozřejmě nijak nepředjímá možné výsledky dokazování v hlavním líčení. Nejvyšší soud však v této souvislosti poukazuje na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 5. 1997, sp. zn. 1 To 88/97, [publikované v Soudních rozhledech 4/1997 s. 94], z něhož vyplývá, že „za situace, kdy skutkový stav umožňuje posouzení činu jak v podobě trestného činu, k jehož projednání je v prvém stupni věcně příslušný okresní soud, tak v podobě činu vymezeného ustanovením §17 tr. ř. je nezbytné, aby věc projednal krajský soud, neboť ten (na rozdíl od soudu okresního) může ve věci rozhodnout v případě obou alternativ, v závislosti na vývoji důkazní situace po provedení všech důkazů nezbytných k objasnění věci“.
12. Z uvedených důvodů bylo o věcné příslušnosti soudu rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 15. 1. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu