ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.1200.2020.1
sp. zn. 7 Tdo 1200/2020-542
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. 12. 2020 o dovolání obviněného A. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 5 To 138/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 2 T 88/2019 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. M. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 4. 5. 2020, č. j. 2 T 88/2019-487, byl A. M. uznán vinným v bodech 1 a 3-7 přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, a v bodě 2 přečiny neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku, ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za tyto přečiny byl odsouzen k trestu ( správně mělo být: úhrnnému trestu – pozn. NS ) odnětí svobody ve výměře třiceti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu osmnácti měsíců. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Trestné činnosti se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný v podstatě tím, že
1. v době od 23:15 hodin dne 22. 4. 2019 do 0:15 hodin dne 23. 4. 2019 na ulici XY v Hodoníně pomocí dlaždice, která byla vystavena jako zboží před prodejnou, rozbil spodní skleněnou výplň na uzamknutých dveřích vedoucích do prodejny společnosti Vacutec Keramika, s. r. o., vnikl do prodejny a kanceláří a odcizil lahev slivovice, 21 ks vodovodních baterií, které z větší části násilím vytrhl z výstavních panelů, přičemž poškodil množství vystaveného zboží v celkové hodnotě 101 634 Kč, z prodejního pultu odcizil mince v celkové hodnotě 764 Kč a bankovky v celkové hodnotě 2 200 Kč, dále se zmocnil klíčů k firemnímu vozidlu zn. Škoda Pickup, které bylo odstaveno vedle této prodejny, do vozidla naložil 20 ks odcizených vodovodních baterií a s vozidlem se rozjel kolem místních garáží k ulici XY a pak na ulici XY v Hodoníně směrem na obec Lužice, čímž společnosti Vacutec Keramika měla být způsobena škoda odcizením v celkové výši 12 061 Kč a poškozením v celkové výši 101 634 Kč,
2. bezprostředně v návaznosti na výše uvedené jednání v době od 0:15 do 0:30 byl zastaven policejní hlídkou OO PČR Hodonín, protože mu nesvítilo koncové světlo na vozidle, přičemž v rámci silniční kontroly bylo zjištěno, že neoprávněně řídí uvedené motorové vozidlo bez řidičského oprávnění, a orientační dechovou zkouškou přístrojem Drager v 0:31 hodin u něj bylo zjištěno 1,38 ‰ alkoholu, následně v 0:39 hodin 1,19 ‰ alkoholu a poté ještě v 1:14 hodin 1,11 ‰ alkoholu (odběru krve se odmítl podrobit), čímž společnosti Vacutec Keramika způsobil škodu v podobě neoprávněného užívání vozidla, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl příkazem Městského úřadu Hodonín, Odboru dopravních a správních agend, pod č. j. MUHOCJ 39349/2018/DSA/OP/Či, sp. zn. MUHO5864/2018/DSA, ze dne 7. 6. 2018, s nabytím právní moci dne 20. 6. 2018, uznán vinným ze spáchání přestupku v oblasti dopravy, za který mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu patnácti měsíců, tedy do 20. 9. 2019,
3. v době od 23:54 hodin dne 24. 5. 2019 do 0:01 hodin dne 25. 5. 2019 na ulici XY v Hodoníně provedl s úmyslem zmocnit se cizích věcí vloupání do budovy provozovny reklamní agentury tak, že si přistavil k budově na zemi nalezený žebřík, po kterém vylezl na balkón, kde poškodil dvoje uzamčené dřevěné balkonové dveře, vnikl do chodby, kde poškodil vyražením uzamčené dveře do kanceláře a vnikl dovnitř, kde odcizil mobilní telefon zn. HTC v hodnotě 1 500 Kč, a poté, co se spustil alarm, z budovy utekl, čímž J. W. způsobil škodu poškozením dveří v celkové výši 1 000 Kč a škodu odcizením v celkové výši 1 500 Kč,
4. v době od 0:56 do 1:01 hodin dne 25. 5. 2019 překonal kovanou bránu v oplocení okolo budovy na ulici XY v Hodoníně, poškodil skleněnou výplň okna o rozměru 120 x 50 cm v zadní části objektu a vnikl do prostor kavárny a z přihrádky pod obslužným pultem odcizil černou koženou číšnickou peněženku v hodnotě 200 Kč, ve které se nacházela finanční hotovost ve výši 3 103 Kč, čímž společnosti Fabrica de café, s. r. o., způsobil škodu odcizením ve výši 3 303 Kč a společnosti IPOS-S, a. s., vysklením okna škodu ve výši 1 400 Kč,
5. v době od 4:15 do 4:20 hodin dne 25. 5. 2019 v Hodoníně na ulici XY svým bokem vytlačil a rozbil skleněnou výplň vstupních dveří, dostal se do prostoru prodejny Solární systémy, kamna, krby, kde rozbil výplň dveří do další části prodejny, poškodil dřevěné dveře do dvora s úmyslem odcizení cizí věci, k čemuž však nedošlo, neboť ve dveřích do prodejny je z chodby ještě umístěna mříž, načež objekt opustil, čímž Z. V. způsobil škodu v celkové výši 9 628 Kč,
6. v době od 13:00 hodin dne 23. 5. 2019 do 19:50 hodin dne 26. 5. 2019 ve firmě Sloden, s. r. o., v Hodoníně, ulice XY, poškodil vstupní, dvoukřídlé, dřevěné dveře tak, že je v dolní části vypáčil, vnikl do budovy, vyšel po schodišti do prvního patra, poškodil celodřevěné dveře vedoucí na balkon, celodřevěné dveře vedoucí do skladu a dvoukřídlé, vstupní dveře vedoucí z chodby ke kancelářím, vnikl do kanceláří a odcizil láhev Becherovky v hodnotě 170 Kč, láhev Finské vodky v hodnotě nejméně 325 Kč a láhev slivovice v hodnotě nejméně 270 Kč, čímž společnosti Sloden způsobil škodu odcizením v celkové výši 765 Kč a škodu poškozením nejméně ve výši 20 000 Kč, celkově škodu ve výši nejméně 20 765 Kč,
7. v době od 0:15 do 0:18 hodin dne 27. 5. 2019 v Hodoníně na ulici XY překonal oplocení sportovního areálu, dostal se k zadním dveřím restaurace XY, kde betonovou tvárnicí rozbil skleněnou výplň zadních dveří se škodou 4 437 Kč, vnikl dovnitř, hasicím přístrojem urazil visací zámek zásuvky v hodnotě nejméně 500 Kč, v němž se nacházela příruční pokladna, kterou odcizil i s finanční hotovostí ve výši 22 019 Kč, dále odcizil číšnickou peněženku v hodnotě nejméně 200 Kč, krabičku cigaret zn. Marlboro v hodnotě 106 Kč a napil se z láhve rumu Republika, čímž V. V. způsobil škodu odcizením ve výši nejméně 22 585 Kč a Tělocvičné jednotě Sokol Hodonín škodu poškozením ve výši nejméně 4 937 Kč,
tedy způsobil škodu odcizením ve výši minimálně 39 714 Kč a poškozením ve výši nejméně 139 099 Kč, přičemž jednání uvedeného pod body 1 a 3-7 se dopustil přesto, že byl naposled rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně, č. j. 3 T 173/2018-70, ze dne 23. 1. 2019, s nabytím právní moci dne 23. 1. 2019, uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, a odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, které doposud neodpracoval, a z předchozího výkonu trestu odnětí svobody pro přečin krádeže podle §205 tr. zákoníku z rozsudku téhož soudu sp. zn. 3 T 219/2013 ze dne 11. 12. 2013 byl podmíněně propuštěn dne 26. 9. 2016, přičemž se stále nacházel ve výkonu trestu zákazu pobytu na území města Brna v trvání šedesáti měsíců, který mu byl tímto rozsudkem v rámci souhrnného trestu rovněž uložen.
Odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně směřující do všech jeho výroků Krajský soud v Brně usnesením ze dne 5. 8. 2020, č. j. 5 To 138/2020-504, podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný dovolání, kterým je napadl v celém rozsahu, a odkázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl, že se soudy nevypořádaly se všemi skutečnostmi, které uvedl na svou obhajobu. Konkrétně navrhl provedení důkazu znaleckým zkoumáním svého duševního stavu. Užívá dlouhodobě řadu léků, které na jeho duševní stav mají vliv. Nelze tak vyloučit ovlivnění jeho ovládacích a rozpoznávacích schopností. Tím došlo ke zkrácení jeho práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí i rozsudek soudu prvního stupně a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného uvedl, že jeho námitky nelze uplatněnému dovolacímu důvodu podřadit. Přesto dodal, že ke zkoumání duševního stavu obviněného nebylo přistoupeno, neboť byl takový důkaz shledán nadbytečným. Soudy neměly o duševním stavu obviněného na základě zjištěných okolností i jeho předchozí majetkové trestné činnosti žádné pochybnosti. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.), bylo však podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly právně posouzeny v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nepřezkoumává procesní postup orgánů činných v trestním řízení ani nezasahuje do skutkových zjištění soudů. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takových případech je zásah Nejvyššího soudu nezbytný proto, aby byl dán průchod ústavně zaručenému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces (čl. 4, čl. 90 Ústavy).
Podle judikatury Ústavního soudu mohou nastat v zásadě tři skupiny vad důkazního řízení, jež mohou mít za následek porušení práva na spravedlivý proces. Jde jednak o takzvané opomenuté důkazy, kdy soudy buď odmítly provést důkaz navržený účastníkem řízení, aniž by svůj postup věcně a adekvátně stavu věci odůvodnily, nebo kdy sice provedly důkaz, avšak v odůvodnění svého rozhodnutí jej vůbec nezhodnotily. Druhou skupinu tvoří případy, kdy důkaz, respektive jeho obsah, není získán procesně přípustným způsobem, a jako takový neměl být vůbec pojat do hodnotících úvah soudů. Konečně třetí oblast zahrnuje případy svévolného hodnocení důkazů, tj. když odůvodnění soudních rozhodnutí nerespektuje obsah provedeného dokazování, dochází k tzv. deformaci důkazů a svévoli při interpretaci výsledků důkazního řízení.
O žádný z těchto případů se však v posuzované věci nejedná. Dovolací námitka obviněného – která by se mohla vztahovat k problematice tzv. opomenutých důkazů – je opakováním jeho dosavadní obhajoby, s níž se vypořádal již soud prvního stupně v odst. 9 svého rozhodnutí. Konstatoval, že obviněný v přípravném řízení ke své příčetnosti nic neuváděl. Sdělil, že neužívá žádné léky, které by mohly ovlivňovat jeho pozornost. Ani soud přitom žádné skutečnosti nasvědčující nepříčetnosti obviněného nezjistil. Důkazní návrh tak považoval za účelový. S jeho zdůvodněním se zcela ztotožnil i odvolací soud, který doplnil, že výpovědi obviněného byly velmi přesné, nic nenasvědčovalo ani jeho případné zmenšené příčetnosti. Pochybnosti ohledně duševního stavu obviněného přitom nevyplynuly ani z jeho předchozí trestné činnosti. Nejvyšší soud se s uvedenými závěry soudů ztotožňuje. Pochybnosti o duševním stavu obviněného v posuzované věci nevznikly, a proto nebylo nutno opatřit znalecký posudek k této otázce.
Obviněný má právo navrhovat důkazy, soudy však jeho návrhům nejsou povinny vyhovět, pokud mají věc za dostatečně objasněnou. Nevyhověním návrhu obviněného na doplnění dokazování nebylo nijak zasaženo do jeho základního práva na spravedlivé řízení.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného A. M. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 12. 2020
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu