ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.1253.2020.1
sp. zn. 7 Tdo 1253/2020-190
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 8. 12. 2020 o dovolání obviněného T. M. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 4 To 51/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 3 T 3/2020 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. M. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný T. M. podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 To 51/2020-161, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání podané proti výrokům o vině a trestu rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 10. 3. 2020, č. j. 3 T 3/2020-123. V dovolání odkázal na důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že se jednání uvedeného pod bodem 2 výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně nedopustil, jelikož v daném čase na čerpací stanici Shell vůbec nebyl. Soudy jej odsoudily pouze na základě kamerového záznamu a výslechu svědkyně – obsluhy čerpací stanice. Není mu jasné, jak jej mohla svědkyně identifikovat, když u hlavního líčení nebyl přítomen. Vzhledem k tomu, že existovaly vážné pochybnosti o jeho vině, měl ho soud prvního stupně v souladu se zásadou in dubio pro reo v tomto bodě zprostit obžaloby, příp. měl odvolací soud napadený rozsudek v tomto bodě zrušit. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby přikázal soudu prvního stupně věc znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že dovolací námitky jsou výlučně skutkového charakteru, uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají. Vina obviněného byla bezpečně prokázána záznamem z bezpečnostních kamer (je zde dobře rozeznatelný obličej pachatele), který je zcela objektivním a procesně použitelným důkazem provedeným v souladu se zákonem. Skutečnost, že obviněný nebyl přítomen hlavnímu líčení, ačkoli byl řádně a včas předvolán, a nemohl tedy být přítomen výslechu svědkyně Z. J., je rovněž z hlediska uplatněných námitek bezvýznamná. Kromě toho svědkyně obviněného neidentifikovala, vyjadřovala se pouze k průběhu krádeže, jak jej shlédla na kamerovém záznamu, a k výši škody. Státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§265e tr. ř.), splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.), bylo však podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b tr. ř. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci zákonného dovolacího důvodu jen za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů ani k rozsahu dokazování. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podstatou tohoto dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Směřuje-li dovolání proti výroku o vině odsuzujícího rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.
Obviněný byl odsouzen pro přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem 1) a dva přečiny krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (jednání pod body 2 a 3), přičemž jeho dovolání se týkalo pouze bodu 2 výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Předmětného přečinu krádeže se dopustil skutkem, který podle zjištění Okresního soudu v Prostějově, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také odvolací soud, spočíval v podstatě v tom, že dne 4. 9. 2019 v 20:14 hodin na čerpací stanici Shell v Prostějově vzal zboží v hodnotě 1 269 Kč z regálů, část si vložil do kalhot a poté s ním bez zaplacení opustil čerpací stanici, čímž způsobil obchodní společnosti MIDAHO, s. r. o., škodu v uvedené výši, přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a potrestán. V dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by takto zjištěný skutek nenaplňoval znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Pouze takové námitky by obsahově korespondovaly s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolání obviněný založil na námitkách, které byly v podstatě pouhým opakováním jeho obhajoby z původního řízení a které byly postaveny zejména na tvrzení, že on se jednání pod bodem 2 výroku o vině nedopustil, na čerpací stanici Shell v danou dobu vůbec nebyl, přičemž svědkyně ho nemohla ztotožnit, když on se hlavního líčení neúčastnil. Tyto námitky mají vyloženě skutkovou povahu, resp. směřují do oblasti hodnocení důkazů soudy, a tím se ocitají mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nepřezkoumává procesní postup orgánů činných v trestním řízení ani nezasahuje do skutkových zjištění soudů. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takových případech je zásah Nejvyššího soudu nezbytný proto, aby byl dán průchod ústavně zaručenému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces (čl. 4, čl. 90 Ústavy). Taková situace však v daném případě nenastala.
K námitce dovolatele, že svědkyně Z. J. ho nemohla identifikovat a jeho totožnost tak nemohla být určena na základě její výpovědi, je možné připomenout, že svědkyně se vyjadřovala pouze ke kamerového záznamu, který shlédla dodatečně po zjištění, že v obchodě chybí některé zboží (v předmětnou dobu se na čerpací stanici fyzicky vůbec nenacházela). Popsala průběh krádeže a vyjádřila se k výši způsobené škody. Uvedla pouze, že obličej obviněného od vidění zná. Totožnost obviněného byla soudy (a už předtím policií na základě osobní znalosti) zjištěna na základě kamerového záznamu, kde byl obličej obviněného dobře rozpoznatelný. Výhrada obviněného je proto (kromě toho, že ji nelze podřadit pod uplatněný dovolací důvod) zcela bezpředmětná. Obviněný neuplatnil ani žádné konkrétní a kvalifikované námitky v tom směru, že nebyl na kamerovém záznamu jednoznačně identifikovatelný a že by se jednalo o důkaz nedostatečný.
Ke stručné námitce obviněného, že nebyl během soudního řízení vyslechnut, s tím, že existují vážné pochybnosti o jeho vině i správnosti skutkových zjištění (což považoval za důvod, pro který měl odvolací soud předmětný rozsudek soudu prvního stupně zrušit), Nejvyšší soud pouze pro úplnost uvádí, že - jak již konstatoval Okresní soud v Prostějově v odstavci 2 odůvodnění jeho rozsudku - obviněný byl vyslechnut v přípravném řízení, využil však svého práva a k věci se odmítl vyjádřit. Následně byl řádně a včas předvolán k hlavním líčení, kam se však bez omluvy nedostavil. Za splnění zákonných podmínek bylo hlavní líčení konáno v jeho nepřítomnosti a v souladu s §207 odst. 2 tr. ř. byla připomenuta jeho výpověď z přípravného řízení, resp. odmítnutí výpovědi. Není proto pravdou, že by mu bylo upřeno jeho právo být slyšen a k věci se vyjádřit, obviněný pouze využil svého práva odmítnout výpověď (v přípravném řízení) a k hlavnímu líčení se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán; do jeho práva na spravedlivý proces nebylo nijak zasaženo.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného T. M. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 12. 2020
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu