ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.1302.2020.1
sp. zn. 7 Tdo 1302/2020-863
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 12. 2020 o dovolání obviněného R. K. , nar. XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 3 To 300/2019, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 25/2019 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. K. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2019, č. j. 9 T 25/2019-605, byl obviněný R. K. shledán vinným pod bodem I. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1tr. zákoníku (body 2 - 5), přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (body 2 - 5), přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku (bod 3) a v bodě II. přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu byl uložen podle §205 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 28 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem byli odsouzeni i obvinění D. F. a I. L., kteří však dovolání nepodali. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněným R. K. a I. L. uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit poškozenému Z. Ř. škodu ve výši 200 Kč. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněným R. K. a D. F. uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit poškozené G., škodu ve výši 13 915 Kč. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému R. K. uložena povinnost nahradit poškozeným Kooperativa pojišťovna, a. s., škodu ve výši 103 000 Kč, Společenství vlastníků XY škodu ve výši 500 Kč, Společenství vlastníků XY škodu ve výši 6 400 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. bylo poškozené Společenství vlastníků XY odkázáno se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené M. F. F. a E. B. odkázány s celým svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Naproti tomu byl podle §226 písm. c) trestního řádu obviněný R. K. zproštěn obžaloby pro čtyři dílčí útoky.
2. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný R. K. tím, že
ad I.
2) (výroku napadeného rozsudku) obviněný R. K. sám v době od 04:15 hod. do 04:20 hod. dne 27. 10. 2018 v Brně na XY nezjištěným způsobem po překonání zámku vnikl do domu, aniž by způsobil škodu na dveřích a zámku, následně se za použití tzv. rozlamováku vloupal do kolárny, v níž odcizil horské kolo zn. Trek, barvy šedé, s držákem na dětskou sedačku zn. Hamax, čímž způsobil poškozené M. F. F., nar. XY, škodu odcizením ve výši 38.270 Kč, které Kooperativa pojišťovna, a.s., IČ: 47116617, následně škodu plně uhradila a poničením dveří kolárny způsobil poškozenému Společenství vlastníků XY, IČ: XY, škodu poškozením ve výši 500 Kč,
3) (výroku napadeného rozsudku) obviněný R. K. společně s dosud neustanovenou osobou v době od 03.20 hod do 03.55 hod dne 8. 11. 2018 v Brně na XY vniknuli do chodby a suterénu domu, kde poté nezjištěným předmětem vypáčili uzamčené vstupní dveře do sklepních prostor a poškodili tak zámek, ve sklepních prostorách vypáčili uzamčené vstupní dveře do sklepní kóje náležející k bytu poškozené E. B., čímž poškodili kovovou petlici a odcizili visací zámek a následně ze sklepní kóje odcizili po překonání lankového zámku elektrokolo zn. Scott E-Scale 740, výrobní číslo: XY černo-oranžovo-černé barvy a dále i elektrokolo zn. Pells Razer, výrobní číslo: XY, modro-černé barvy, čímž způsobili poškozené E. B., nar. XY, škodu odcizením ve výši 53.700 Kč a škodu poškozením ve výši 120 Kč; Kooperativa pojišťovna, a.s. IČ:47116617, následně škodu částečně nahradila, neboť poškozené vyplatila pojistné plnění ve výši 14.000 Kč a 45.000 Kč a dále obviněný poškozenému Společenství vlastníků domu XY, IČ: XY, způsobil na poškozeném zámku u dveří od sklepa škodu ve výši 400 Kč,
4) (výroku napadeného rozsudku) obviněný R. K. se spoluobviněným I. L. společně se v době kolem 04:08 hod. dne 11. 11. 2018 v Brně na XY vloupali do prodejny C. tak, že přestřihli visací zámek, kterým byla uzamčena mřížová brána do dvora z XY, vnikli do dvorního traktu, kde vypáčili zamčené dveře do prodejny, kterou prohledali a odcizili tam ze zásuvky pokladny finanční hotovost 15.000 Kč, z příruční pokladny uschované ve skříni finanční hotovost 40.000 Kč, jízdní kolo Author v hodnotě 20.000 Kč a jízdní kolo Author v hodnotě 40.000 Kč, čímž způsobili poškozené společnosti E. – C., IČ: XY, škodu odcizením ve výši 115.000 Kč a poškozenému Z. Ř., nar. XY, škodu poškozením ve výši 200 Kč,
5) (výroku napadeného rozsudku) obviněný R. K. se spoluobviněným D. F. se společně v době od 00:01 hod. do 09:30 hod. dne 22. 11. 2018 v Brně na XY pokusili vniknout do restaurace G., nezjištěným předmětem páčili prosklené dveře do restaurace, které poškodili šesti vrypy do dveří a rámu dveří a rozbili vnější skleněnou výplň dveří izolačního dvojskla, dále páčili okna a hlavní vstupní dveře do restaurace, ale dovnitř se jim dostat nepodařilo, čímž poškozené společnosti G., IČ: XY, způsobili škodu poškozením ve výši 13.915 Kč,
přičemž obviněný R. K. se jednání dopustil, ačkoliv byl rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 5 T 202/2015 ze dne 10. 8. 2016, který nabyl právní moci dne 11. 10. 2016 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 8 To 442/2016 ze dne 11. 10. 2016, odsouzen mj. za trestný čin krádeže dle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, který vykonal dne 14. 9. 2018, a tímtéž rozsudkem mu byl uložen další společný trest m. j. za pokračující trestný čin krádeže dle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku ve výměře 27 měsíců, který vykonal dne 15. 5. 2018,
ad II.
obviněný R. K. sám v době od 23:19 hod. dne 19. 11. 2018 do 00:06 hod. dne 20. 11. 2018 na ulici XY v Brně poškodil vstupní dveře bytového domu, se kterými opakovaně cloumal a páčil je blíže nezjištěným předmětem, s úmyslem vniknout do domu, když klíče zapomněl, v důsledku čehož došlo k vyhnutí rámu dveří a vrypům v okolí zámku, a to jak na křídle dveří, tak na rámu, a poškozenému Společenství vlastníků XY, Brno, IČ: XY, způsobil škodu ve výši nejméně 6.000,-Kč.
3. Zmíněný rozsudek následně napadl obviněný odvoláním zaměřeným proti výroku o vině pod body I/3-4) a II). Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2019, č. j. 3 To 300/2019-660, bylo odvolání podle §256 tr. ř. zamítnuto.
4. Proti usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný dovolání, opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jehož naplnění spatřoval v tom, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, a dále z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože byl již v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř..
5. Obviněný nejprve rekapituloval dosavadní průběh řízení a citoval argumentaci, kterou odvolací soud reagoval na skutkové námitky obsažené v odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak shledává v extrémním nesouladu učiněných skutkových zjištění s provedenými důkazy, což má za následek porušení jeho práva na spravedlivý proces. Ve vztahu k dílčímu útoku pod bodem I/3 namítá, že mu nebyla vina prokázána. Podle kamerových záznamů jedno z kol odcizila neznámá osoba ženského pohlaví, se kterou nebyl v žádném kontaktu. Pokud byl na jednom ze záznamů zachycen, jak nese ze sklepa nějaké kolo, nešlo o žádné z odcizených kol, ale o jeho vlastní kolo, jelikož v inkriminované době v domě bydlel. Rozhodnutí soudů chybí zdůvodnění jeho spolupachatelství s dotčenou ženou, když není vysvětleno, v čem soud spatřuje existenci společného jednání a společného úmyslu jako základních podmínek charakterizujících spolupachatelství. Z kamerových záznamů nelze dovodit žádnou formu spolupachatelství, když z těchto záznamů ani z jiných důkazních prostředků není patrné, že by pachatelku znal či s ní jakkoli úmyslně jednal.
6. Ve vztahu k dílčímu útoku pod bodem I/4 obviněný svou vinu také popírá a zdůrazňuje, že se trestné činnosti spáchané ve 4.08 hod. nemohl dopustit, neboť podle kamerového záznamu teprve v 5.31 hod. vycházel ze svého tehdejšího bydliště na ulici XY č. XY. Existenci kamerového záznamu, kde je zhruba 1,5 hod po spáchaném vloupání dovolatel zachycen s jedním z odcizených jízdních kol, navíc opatřeným visačkami typickými pro zboží vystavené v prodejně, vysvětluje tak, že předmětné kolo koupil od R. Š.
7. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. a podle §2651 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc znovu projednal a rozhodl.
8. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že obviněný nevznáší námitky, kterými by vytýkal nesoulad zákonných znaků trestných činů, kterými byl uznán vinným, a skutkových zjištění vymezených v tzv. skutkových větách a v odůvodnění soudních rozhodnutí, popř. nesprávnost jiného hmotněprávního posouzení, jen opakuje svoji obhajobu uplatňovanou v původním řízení a na podkladě vlastního hodnocení důkazů prosazuje vlastní skutkovou verzi, podle které se části dílčích skutků vymezených ve výroku o vině vůbec nedopustil.
9. Státní zástupce dále poukazuje na skutečnost, že obviněný sice formálně učinil námitku týkající se tzv. extrémního rozporu soudy učiněných skutkových zjištění s provedenými důkazy, z obsahu uplatněných skutkových námitek však existence takovéhoto rozporu nevyplývá. Obviněný se pouze domáhá toho, aby soudy důkazy hodnotily jiným, jeho představám odpovídajícím způsobem. Existenci tzv. extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními nelze dovozovat ze skutečnosti, že hodnocení důkazů soudy neodpovídá představám obviněného o jejich správném hodnocení.
10. Státní zástupce uzavřel, že dovolací námitky obviněného obsahově neodpovídají deklarovanému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nejsou způsobilé založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu. Protože dovolatel neuplatnil žádné relevantní námitky v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., není relevantně uplatněn ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
11. Toto vyjádření bylo zasláno obviněnému k možné replice, čehož nevyužil.
12. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí o dovolání (§265c tr. ř.) shledal, že zmíněný mimořádný opravný prostředek je v této trestní věci přípustný [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], byl podán osobou oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na k tomu určeném místě (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
13. Dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř. Bylo tudíž namístě posoudit, zda dovolací námitky odpovídají důvodům zařazeným v citovaném ustanovení. Přitom nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami.
14. Obviněný dovolání opřel především o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jenž je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Při přezkumu, zda taková vada nastala, je ovšem dovolací soud vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn během trestního řízení a jak je vyjádřen zejména ve výroku odsuzujícího rozsudku, resp. dále upřesněn v jeho odůvodnění. V rámci zmíněného dovolacího důvodu se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění učiněných soudem ani přezkoumávání jím provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Dovolací soud potom není stupněm třetím, jehož úkolem by byl široký přezkum rozhodnutí druhoinstančních soudů, a to již z důvodu jeho omezené možnosti provádět v řízení o dovolání důkazy (srov. §265r odst. 7 tr. ř.) a přehodnocovat důkazy provedené již dříve.
15. V podaném mimořádném opravném prostředku ovšem obviněný napadl výlučně správnost skutkových zjištění a správnost procesu dokazování, jenž k jejich dovození vedl. Námitky obviněného tedy směřují proti způsobu hodnocení důkazů soudy obou stupňů, přičemž se obviněný snažil provedeným důkazům přikládat obsah odpovídající jeho představě o skutkovém ději, což s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. činit nelze.
16. Ani námitka porušení zásady in dubio pro reo nemůže naplňovat zvolený dovolací důvod, ani jiný dovolací důvod podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť rovněž směřuje výlučně do skutkových zjištění soudů a proti způsobu hodnocení provedených důkazů. Uvedená zásada má procesní charakter, týká se jen otázek skutkových.
17. Výjimkou z popsaného pravidla, umožňující v daném smyslu zásah Nejvyššího soudu v dovolacím řízení do pravomocného rozhodnutí, je zejména stav extrémního nesouladu mezi skutkovým zjištěním a skutečnostmi, jež vyplývají z provedených důkazů a v důsledku toho pak i konečným hmotněprávním posouzením, učiní-li současně dovolatel takový nesoulad předmětem svých námitek. Extrémní nesoulad je nicméně namístě dovodit jedině v případech závažných pochybení, zejména pokud skutková zjištění nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, případně nevyplývají z důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, anebo že zjištění jsou pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování apod. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 11 Tdo 1494/2011).
18. V daném případě však taková situace vyžadující zásah Nejvyššího soudu zjevně nenastala. Mezi skutkovými zjištěními Městského soudu v Brně, z nichž vycházel také Krajský soud v Brně na straně jedné, a provedenými důkazy na straně druhé, není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudu prvního stupně mají odpovídající obsahový podklad v provedených důkazech, které soud prvního stupně řádně zhodnotil a svůj postup vysvětlil v odůvodnění rozsudku.
19. Na základě provedeného a dostatečného dokazování, po hodnocení důkazů byl tak následně dovozen průběh skutkového děje, jenž není domněnkou ani spekulací, ale vyplývá ze zmíněného procesního postupu. Na uvedeném ničeho nemění, že obviněný svoji vinu ve vztahu k dílčím útokům pod body I/3 a I/4 výroku rozsudku odmítl a podal svoji verzi skutkového děje.
20. Jen obiter dictum proto Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný se k vytýkanému jednání u hlavního líčení nedoznal. K dílčímu útoku pod bodem I/3 uvedl, že kolo měl u svého otce, s tímto kolem přišel do předmětného domu, kde v té době bydlel, odložil jej dolů ke sklepu pod schody a šel se domů najíst. Pak zase šel dolů a na kole odjel, přičemž se jednalo o zcela jiné kolo než to, které bylo odcizeno. K dílčímu útoku pod bodem I/4 uvedl, že tohoto jednání se nedopustil, že v žádném obchodě s koly nebyl a nic neukradl. Nějaké kolo koupil od R. Š., a to někde směrem od hlavního nádraží k Petrovu. Neví však, o jaké kolo se jednalo a za jakou částku bylo zakoupeno.
21. Přestože obviněný popřel vytýkané jednání, je usvědčován v dílčím útoku I/3 příslušnými kamerovými záznamy a není pochyb o tom, že je na nich jednoznačně identifikovatelný (což měly možnost ověřit soudy obou stupňů), jak krátce po osobě ženského pohlaví vynáší ze sklepa, kde došlo záměrně k poškození vstupu do sklepů i konkrétní sklepní kóje, jízdní kolo, které si poškozená E. B. poznala, stejně jako i předchozí kolo odcizené ženou. Poškozená upřesnila, že na kole zn. Pells došlo k úpravě (elektromotor v zadním náboji kola), takto kolo identifikoval i svědek M. H. (prodejce elektrokol), byť značku tohoto kola neznal. Svědkyně E. D. potvrdila, že obviněný v domě, kde došlo k odcizení obou kol, určitou dobu bydlel i se svojí přítelkyní. Tu však na kamerových záznamech vedených shora nedokázala rozpoznat.
22. Jistý náznak hmotněprávní argumentace lze snad shledat v námitkách týkajících se absence znaků spolupachatelství. Obviněný však nevytýká, že by šlo o jinou formu trestné součinnosti nebo že by šlo o tzv. souběžné pachatelství. Jeho námitky vycházejí z tvrzení, že se vytýkaného jednání vůbec nedopustil a nijak se na něm nepodílel. Jde tedy i v tomto případě o námitky primárně skutkového charakteru. Nicméně lze dodat, že na spolupachatelství v projednávané věci lze usoudit především ze skutečnosti, že z vypáčeného sklepa a z konkrétní vypáčené sklepní kóje, kde bylo nutné navíc u kola zn. Scott překonat lankový zámek, jsou postupně ve velmi krátké době (23 minut) dvěma osobami vynášena dvě jízdní kola. Jednalo se o dražší elektrická kola, která byla navíc zakrytá plachtou, a do jiných sklepních kójí k vloupání nedošlo. Pachatelé šli tedy najisto. Obviněný v předmětné době v domě bydlel. Je nutné zdůraznit, že se jednalo o velmi brzké ranní hodiny (3:31 – 3:54), kdy většina lidí nemá důvod k návštěvě sklepa. Nelze ani opomenout, že obviněný neměl žádný důvod v těchto brzkých ranních hodinách do sklepa chodit. Pokud k tomuto uvedl, že zde měl uloženo jiné než odcizené kolo, na kterém přijel a pouze se šel domů najíst, tak tato jeho verze byla vyvrácená svědectvím svědkyně B. a svědka H. Je nutné poukázat na skutečnost, že dle kamerových záznamů neznámá žena poté co strávila několik minut ve sklepě, kde šla přímo od vchodu do domu, odjíždí bez zjevného důvodu výtahem do vyššího patra, když se vrací zpět po 1 minutě a 11 sekundách (obviněný v té době bydlel v 5. patře). Někde ve vyšších patrech se tedy zdržela jen velmi krátkou dobu. Krátce poté cca po 17 minutách z bytu vychází obviněný, který si ještě na chodbě domu před výtahem nasazuje rukavice. Odjíždí výtahem do sklepa, kdy odtud vynáší druhé odcizené kolo, což učinil za velmi krátkou dobu přibližně 6 minut (03:48:12 – 03:54:25). Lze tedy dospět k závěru, že obviněný do sklepa šel najisto. Lze tedy souhlasit se závěry obou soudů, že obviněný se vytýkaného jednání dopustil ve spolupachatelství s další osobou ženského pohlaví, tj. je trestně odpovědný za celé společné jednání spočívající v popsaném vloupání a odcizení dvou jízdních kol.
23. U dílčího skutku označeného jako I/4 je třeba zdůraznit, že obviněného zachytila bezpečnostní kamera v 5:42:54 (kamerový záznam CH 01 koncového pětičíslí 54 250.Mp4) jak předmětného dne nese odcizené jízdní kolo, které v té době bylo označeno způsobem, který je typický pro zboží vystavené v prodejně (cedulka umístěná na pravé straně řídítek). Toto kolo jako odcizené identifikoval svědek M. H., navíc upřesnil, že poznává i igelitovou tašku, která je umístěná na levé straně řídítek. Pokud obviněný namítá, že z domu vyšel teprve v 05:31 a ke vloupání mělo dojít v 04:08, tak k tomu je nutné uvést, že z provedených důkazů nelze vyloučit, že by předmětný den vyšel (a stihl se i vrátit) ze svého bydliště na adrese XY i dříve, tedy před vloupáním do objektu na XY. Pokud navíc oba objekty jsou od sebe vzdáleny 147 m, kdy cesta tam a zpět trvá přibližně 4 minuty (srov. www.mapy.cz ).
24. Souhrnně řečeno, logická obsahová návaznost skutkových zjištění soudů na provedené důkazy svědčí o tom, že ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivé řízení nebylo porušeno. Nesouhlas obviněného se skutkovými zjištěními soudů, resp. jeho neztotožnění se se způsobem, jakým soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud shledal, že dovolací argumentace obviněného neodpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., stejně jako kterémukoli z dalších uvedených v §265b tr. ř.
25. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obviněný uplatnil v návaznosti na důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., zjevně tedy ve druhé alternativě, tj. že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože byl v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jestliže je však dovolání zjevně neopodstatněné ve vztahu k důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., z logiky věci plyne, že je zjevně neopodstatněné také ve vztahu k důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
26. Proto dovolání obviněného Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
27. Nad rámec uvedeného je namístě poznamenat, že rozhodnutí soudu druhého stupně je ze dne 18. 9. 2019, avšak věc byla předložena Nejvyššímu soudu k projednání dovolání až dne 2. 12. 2020 a v dovolacím řízení tak nedošlo k žádným průtahům.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 12. 2020
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.