ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.833.2020.1
sp. zn. 7 Tdo 833/2020-1479
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. 8. 2020 o dovolání obviněného P. N. , nar. XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. 10 To 14/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 2 T 85/2019, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. N. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 10. 2019, č. j. 2 T 85/2019-1384, byl obviněný P. N. uznán vinným pod bodem 1 výroku o vině zločinem krádeže podle §205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a pod bodem 2 výroku o vině přečinem krádeže podle §205 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let, za současného stanovení povinnosti nahradit podle svých sil způsobenou škodu. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit poškozené obchodní společnosti ČEZ Distribuce, a. s., škodu v celkové výši 3 229 504,05 Kč, přičemž se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody byla poškozená podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Jednání obviněného spočívalo podle zjištění soudu prvního stupně v tom, že v době od 1. 5. 2011 do 26. 6. 2014 v pronajatém hotelu Č. b., Jánské Lázně, v úmyslu vlastního obohacení a s vědomím, že v elektrorozvodně hotelu v nezaplombované svorkovnici primárního měření byl dotažen zkratovací šroub MTP, v důsledku čehož byl vyřazen proudový okruh měření a vykazovaná spotřeba elektrické energie byla snížena o cca 50 %, neoprávněně odebral 760,418 MWh elektrické energie v hodnotě 2 812 036,49 Kč ke škodě obchodní společnosti ČEZ Distribuce, a. s. (jednání pod bodem 1), a dále v době od 19. 1. 2015 do 25. 3. 2015 na stejném místě, s týmž úmyslem a s vědomím, že v elektrorozvodně hotelu byl proveden neoprávněný zásah do měřící soustavy odběru elektrické energie spočívající ve vniknutí do elektroměrového rozvaděče po poškození a vytažení ocelové závlačky bez porušení provozní plomby a následného přerušení dvou vodičů, v důsledku čehož elektroměr načítal pouze cca poloviční odběr elektrické energie, neoprávněně odebral 113,652 MWh elektrické energie v hodnotě 417 467,56 Kč ke škodě výše uvedené obchodní společnosti (jednání pod bodem 2).
3. Odvolání obviněného směřující proti výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2020, č. j. 10 To 14/2020-1446, jako nedůvodné podle §256 tr. ř. zamítnuto.
4. Obviněný podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, ve kterém uplatnil důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že došlo k nesprávnému hmotněprávnímu posouzení výše škody, která byla zjištěna v rozporu s ustanovením §137 tr. zákoníku. Nesouhlasil se závěrem Krajského soudu v Hradci Králové, že v případě neoprávněného odběru se jedná o odběr bezesmluvní, a proto není možné řídit se režimem smluvně sjednaných cen a naopak je potřeba vycházet z cenových rozhodnutí ERÚ (Energetického regulačního úřadu). Odkázal na znění §137 tr. zákoníku s tím, že ohledně tvrzené 50% části odebrané a nezaplacené elektrické energie se jedná o odběr, jehož výši je možné exaktně spočíst podle smluvně sjednaných sazeb mezi obviněným a prodejcem elektrické energie. V důsledku soudy zvoleného způsobu výpočtu škody je nárok poškozené obchodní společnosti nárokem sankčním. Dále odkázal na znění §51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), a na judikaturu Ústavního soudu týkající se stanovení výše škody soudy za použití vyhlášky o způsobu stanovení náhrady škody v případě neoprávněného odběru elektrické energie. Uvedl, že v případě stanovení ceny za odebranou a nezaplacenou elektrickou energii podle smluvního rámce by měl doplatit u jednání pod bodem 1 částku 2 032 152 Kč a u jednání pod bodem 2 částku 177 403 Kč. Jedná se tedy o částky nižší, než jaké byly vypočítány znalcem Ing. Ondřejem Štěrbou, jehož závěry soudy převzaly. Dodal, že podle něj ani nešlo o 50% odchylku měření elektroměru, ale pouze o 31,746% odchylku, jak prokazuje fotografie z vlastního měření ze dne 26. 6. 2014. V tomto případě je škoda u prvního skutku ještě menší (tj. nikoli 2 032 152 Kč, ale pouze 945 185 Kč).
5. Dovolatel vyjádřil nesouhlas s naplněním subjektivní stránky předmětné skutkové podstaty. Podle jeho názoru došlo zde i k extrémnímu nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. Namítl, že ze skutkových zjištění nevyplývá, že by dotažení zkratovacího šroubu MTP bylo provedeno v době provozování hotelu obviněným. Pokud soudy uzavřely, že tyto zásahy nemohly být provedeny bez vědomí obviněného, rovněž vycházely z nepodloženého skutkového zjištění. Z žádného důkazu nevyplynulo, zda ke dni předání hotelu obviněnému byly či nebyly na rozvaděči plomby. Snížení celkové spotřeby elektrické energie po jeho nástupu do hotelu vysvětlil tím, že hotel od počátku nájemního vztahu vytápěl kotlem na pevná paliva. Vzhledem k těmto i dalším úsporným opatřením byl subjektivně přesvědčen o tom, že částky, které hradí za odebranou energii, odpovídají jeho spotřebě. Ve vztahu k tvrzeným zásahům do měřící soustavy uvedl, že u skutku č. 1 k tomu mohlo dojít před vznikem nájemního vztahu, případně se mohlo jednat o výsledek úmyslného či neúmyslného zásahu ze strany pracovníků ČEZ Distribuce, a. s. Odkázal rovněž na obsah odborného vyjádření Ing. Karla Sokanského, CSc, a dodatek znaleckého posudku č. 2 doc. Ing. Josefa Kokeše, CSc. Nevěděl, že měřící zařízení neměří správně, neznal ani předchozí spotřebu hotelu. Pokud nechal provést úpravu kompenzace trafa VN/NN atd., sjednal si pro to odbornou firmu, zásahy neprováděl sám. Zdůraznil, že spotřeba za duben 2015 (kdy již nemělo docházet k trestnému jednání) byla výrazně nižší ve srovnání s předchozími měsíci. Celková spotřeba elektrické energie za dobu nájmu hotelu postupně klesala, přičemž pokud by měl mít v letech 2011 až 2015 spotřebu poloviční, poté by se musela spotřeba logicky zvýšit, ona se však naopak ještě snížila. Obviněného to vede k závěru, že odebíral elektrickou energii v rozsahu, ve kterém za ni i řádně platil. Dodal, že odpovědnost za špatně vloženou závlačku má poškozená společnost, která je rovněž odpovědná za kvalitu drátů v měřícím zařízení. Přívody k měřícímu zařízení a vlastní měřící zařízení by mělo být zabezpečeno provozovatelem příslušné distribuční soustavy.
6. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a věc vrátil Okresnímu soudu v Trutnově k novému projednání a rozhodnutí.
7. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že dovolací argumentace je založena na vlastním hodnocení provedených důkazů. Soudy obou stupňů se otázkou určení rozsahu, ve kterém byla neoprávněně odebírána elektrická energie, důkladně zabývaly. V obou přisouzených případech se tak stalo způsobem uvedeným v §51 odst. 1 písm. e), ad. 3 energetického zákona, který se vztahuje na neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Soudy vyložily důvody, které je vedly k tomu, že vycházely z posudku znalce Ing. Ondřeje Štěrby. V tomto případě se při nemožnosti zpětného odpočtu přesné spotřeby neoprávněně odebrané energie v rámci daného spotřebního místa mohly řídit pouze odborným odhadem, vycházejícím ze specifika tzv. Aronova zapojení, jež bylo v daném místě využíváno. Tento způsob výpočtu byl jediný do úvahy připadající, a to z důvodů, které rozebral nalézací soud v odstavci 22 odůvodnění svého rozsudku. V rámci námitky, jíž se dovolatel dožadoval stanovení výše škody s ohledem na smluvní cenové sazby sjednané mezi ním a poškozenou společností, je přehlíženo, že předmětný odběr vybočuje ze smluvních podmínek a je tak odběrem bezesmluvní povahy. Pro aplikaci ustanovení §137 tr. zákoníku je proto určující cenové rozhodnutí ERÚ. Pokud jde o odkaz na usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 29/13, skutková zjištění nevypovídají o tom, že by použitý způsob výpočtu způsobené škody v tomto případě nezajišťoval pouze naplnění kompenzačního principu a že by měl sankční povahu. Námitka obviněného směřující do subjektivní stránky činu je pouze skutkové povahy. Státní zástupkyně odkázala na odůvodnění rozhodnutí obou soudů. Uzavřela, že opakované zjištění invazivního zásahu do měřící soustavy odběru elektrické energie na odběrném místě s přihlédnutím k aspektu cui bono („v čí prospěch“) nenechává na pochybách, že dovolatel si byl vědom uvedeného způsobu ovlivnění měřeného odběru a tím i neoprávněného odběru v části, která neprošla záznamem poškozeného evidenčního zařízení.
8. Státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.).
10. Obviněný uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle něhož lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podstatou tohoto dovolacího důvodu je nesprávná aplikace hmotného práva, především trestního zákoníku, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Směřuje-li dovolání proti výroku o vině odsuzujícího rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Předmětem právního posouzení jako posouzení hmotněprávního je skutek tak, jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Námitky, kterými se dovolatel snaží dosáhnout změny skutkových zjištění soudů, proti nimž staví svou vlastní verzi skutkového stavu, jsou mimo rámec ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Takové námitky se týkají aplikace procesního práva, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů, a již tím se míjejí s hmotněprávní povahou zmíněného dovolacího důvodu.
11. Obviněný založil dovolání z větší části na námitkách, které v podstatě směřovaly proti skutkovým zjištěním soudů a spočívaly v jiném hodnocení provedených důkazů. Jde o výhrady, které pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
12. Výše uvedené platí také o námitkách dovolatele směřujících do subjektivní stránky skutkové podstaty trestných činů, kterými byl uznán vinným. Fakticky se totiž jeho výhrady týkaly nikoli nesprávného právního posouzení zavinění, nýbrž se nesly v duchu nesouhlasu se skutkovými zjištěními soudů či odlišného – pro obviněného příznivějšího – hodnocení důkazů. Obviněný v úvodu této námitky uvedl, že ze skutkových zjištěních nevyplýval jediný závěr o tom, že by dotažení zkratovacího šroubu MTP bylo provedeno v době provozování hotelu jím. Dodal, že k takovému jednání mohlo dojít i před vznikem jeho nájemního vztahu a že o takové okolnosti tedy nemusel vůbec vědět (a podle jeho tvrzení o tom ani nevěděl). Jak ale správně uzavřel odvolací soud, pouhé převzetí stavu po původním provozovateli hotelu bez aktivního zásahu obviněným je vyloučeno časovým určením poklesu evidovaného odběru elektrické energie v návaznosti na zahájení provozování hotelu obviněným, jak vyplývá ze znaleckého posudku z oboru energetika, specializace výroba, distribuce a spotřeba elektrické energie a elektrotechnika, elektrická zařízení včetně vyhrazených elektrických zařízení, znalce Ing. Ondřeje Štěrby. Takto výrazné snížení celkové spotřeby elektrické energie nebylo možné vysvětlit ani zavedením úsporných opatřeních (pořízení kotle na pevná paliva apod.), jak se hájil obviněný. Zmiňované alternativní zdroje vytápění určité množství elektrické energie ušetřily, nikoli ale v takovém rozsahu, aby to odůvodnilo snížení odběru elektrické energie v míře, v jaké k němu došlo. Podle závěru znaleckého posudku Ing. Ondřeje Štěrby došlo od měsíce května 2011, kdy obviněný převzal předmět nájmu, k výraznému meziročnímu poklesu odběru elektrické energie o téměř 70 %. Tento pokles měl být způsoben jednak zmiňovanými úspornými opatřeními, převážnou měrou však byl ovlivněn zásahem do měřícího řetězce přerušením proudových obvodů. Měřící řetězec byl zasažen chybou 50 %. Tato chyba v měřícím systému trvala od května 2011 až do první provedené kontroly měření dne 26. 6. 2014, poté se opakovala minimálně v období od 19. 1. 2015, kdy byla provedena kontrola měření a oprava signalizované závady na měřícím systému, do doby provedené další kontroly měření dne 25. 3. 2015.
13. Odvolací soud se v odůvodnění napadeného usnesení přesvědčivě vyjádřil i k opakovaným námitkám obviněného, že nevěděl o rozsahu odběru elektrické energie dřívějším nájemcem a že z žádného důkazu nevyplynulo, zda ke dni předání hotelu byly či nebyly na rozvaděči plomby. S námitkou ohledně odpovědnosti za špatně vloženou závlačku i za kvalitu samotného měřícího zařízení se vypořádal na konci odstavce 10 odůvodnění napadeného usnesení. Pokud obviněný poukazoval na trvale nízkou spotřebu elektrické energie i po březnu 2015, tedy po skončení jeho trestného jednání, což má podle jeho názoru dokládat, že v předmětné době odebral pouze takové množství elektrické energie, za které reálně také zaplatil, pak i tuto okolnost znalec Ing. Ondřej Štěrba logicky vysvětlil, přičemž soud prvního stupně jeho závěry shrnul v odstavci 22 odůvodnění rozsudku. Námitkou skutkové povahy, resp. nesouhlasem s hodnocením důkazu – znaleckého posudku – je rovněž výhrada obviněného k zjištěné procentní výši vykazovaného odběru, tj. že podle něj nešlo o 50% odchylku, nýbrž pouze o 31,746% odchylku, což měla dokládat fotografie z jeho vlastního měření ze dne 26. 6. 2014. Vzhledem ke skutkové povaze těchto námitek může Nejvyšší soud pouze odkázat na příslušné části odůvodnění rozhodnutí obou soudů.
14. S ohledem na skutečnost, že výše uvedené námitky není možné podřadit pod uplatněný (ani žádný jiný) dovolací důvod a nezakládají tak přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu, je možné v souladu se závěry soudů obou stupňů pouze ve stručnosti konstatovat, že obviněný jednal zaviněně ve formě úmyslu přímého podle §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Neměřenou elektrickou energii užíval zcela vědomě. K neoprávněnému zásahu do měřícího zařízení došlo opakovaně, opakovaně došlo i k poškození vodičů, které byly umístěny v nepřístupné části za výklopným panelem, tyto zásahy tak musely být činěny úmyslně. Obviněný se o elektrorozvodnu staral sám, hlídal spotřebu elektrické energie, o provedených neoprávněných zásazích tak musel vědět. Soudy neuvěřily jeho obhajobě, že jakožto podnikatel, který měl zkušenosti s pronájmem rekreačních objektů na horách z předchozích let, nerozpoznal, že naměřená spotřeba elektrické energie je neúměrně nízká.
15. K namítanému extrémnímu nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními je možné obecně říci, Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s důkazy, že by tím bylo dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu podklad v ustanoveních čl. 4 a čl. 90 Ústavy.
16. Jak ale vyplývá i z výše uvedeného, mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Trutnově, z nichž vycházel v napadeném usnesení i Krajský soud v Hradci Králové, na straně jedné, a provedenými důkazy na straně druhé není žádný extrémní rozpor. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku rozvedl, jak jednotlivé důkazy hodnotil a na základě jakých skutečností dospěl k závěru o spáchání předmětných trestných činů obviněným. Odvolací soud se přesvědčivým způsobem vypořádal s odvolacími námitkami obviněného. Argumentace obou soudů i jejich závěry o skutkovém stavu věci logicky vyplývají z provedeného dokazování. Lze tak uzavřít, že logická obsahová návaznost skutkových zjištění soudů na provedené důkazy svědčí o tom, že ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivé řízení nebylo porušeno. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
17. Jedinou právně relevantní námitkou naplňující uplatněný dovolací důvod, kterou obviněný vznesl, byla jeho výhrada ohledně nesprávného hmotněprávního posouzení výše škody podle §137 tr. zákoníku.
18. Obviněný byl uznán vinným pod bodem 1 výroku o vině zločinem krádeže podle §205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, a pod bodem 2 výroku o vině přečinem krádeže podle §205 odst. 1, 3 tr. zákoníku. V prvním případě je předpokládáno způsobení značné škody, ve druhém případě škody větší. Značnou škodou se přitom podle §138 odst. 1 tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč.
19. Samotná námitka dovolatele spočívala v tvrzení, že výše škody vzniklá neoprávněným odběrem elektrické energie měla být vypočítána podle smluvně sjednaných cen mezi obviněným jakožto odběratelem a poškozenou obchodní společností, nikoli podle cen elektrické energie stanovené cenovým rozhodnutím ERÚ, ze kterého vycházel i znalec při výpočtu výše škody a na jehož závěry následně odkazovaly oba soudy.
20. K tomu je možné uvést, že pokud chtěl obviněný pro účely výpočtu výše škody vycházet ze smluvně sjednaných sazeb (to je podle jeho názoru cena, za kterou se elektrická energie v místě činu a době obvykle prodává), je třeba ve shodě s rozsudkem odvolacího soudu poukázat na skutečnost, že by se jednalo o cenu smluvní, tedy cenu, za kterou je elektrická energie poskytovatelem dodávána na základě smluvního – individuálního – ujednání mezi smluvními stranami. V případě neoprávněného odběru elektřiny se však naopak jedná o odběr mimosmluvní (nesmluvní), jenž se uskutečňuje mimo režim smluvně sjednaných tarifních sazeb a cen. Za této situace nelze znalci vytknout, že při výpočtu škody vycházel z ceny určené na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Ta v zásadě odpovídá ceně, za kterou se elektřina v době a místě činu obvykle prodává ve smyslu §137 tr. zákoníku. Hlediska stanovení výše škody podle tohoto ustanovení je třeba nadřadit smluvně dojednaným cenám. Nic na tom nemění fakt, že vedle mimosmluvního odběru probíhal odběr elektřiny obviněným od téhož dodavatele a na tomtéž odběrním místě i způsobem legálním na základě smlouvy, byť i za ceny o něco nižší. Nebylo by ostatně spravedlivé, aby „černý“ odběratel výlučně mimosmluvní byl ve srovnání s odběratelem, který část elektrické energie odebírá řádně na bázi smluvní, znevýhodněn tím způsobem, že by ve výsledku určité množství odcizené elektřiny na tomtéž místě a v téže době různými pachateli mělo zcela odlišnou cenu. Závěr o nutnosti stanovit cenu podle rozhodnutí ERÚ je i ve shodě s předchozí judikaturou Nejvyššího soudu - viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 6 Tdo 1411/2015.
21. Odkazy obviněného na usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 29/13, i na něj navazující nález ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15, jsou na tento případ nepřiléhavé, a to z následujících důvodů.
22. Pro přehlednost Nejvyšší soud připomíná, že Ústavní soud se ve výše zmíněném usnesení zabýval problematikou neoprávněného odběru elektrické energie, přičemž konstatoval, že „požadavku zohlednění specifických okolností případu soudy vyplývá, že soudy v odůvodněných případech nemusí nutně paušálně akceptovat způsob výpočtu na základě vyhlášky o způsobu stanovení náhrady škody . Pokud totiž soud dospěje k závěru, že v daném případě by byl takový postup v rozporu se zákonem, a to například z důvodu, že by takový výpočet náhrady škody nezajišťoval pouze naplnění kompenzačního principu, nýbrž by jím mělo dojít, v rozporu se zákonným zmocněním, k jakési nad-kompenzaci poškozeného, či k určité formě sankce neoprávněného odběratele (neoprávněný odběr elektrické energie je již postihován trestním právem, zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, neboť v konkrétním případě může naplnit skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle §205), je obecný soud povinen v daném případě prováděcí právní předpis neaplikovat nebo jej aplikovat jen z části a ve zbytku postupovat podle obecné občanskoprávní úpravy, případně obsah prováděcího právního předpisu, za účelem určení skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, podle kritérií obecné občanskoprávní úpravy, náležitě modifikovat… Pokud tedy obecný soud dospěje na základě uvedených okolností k závěru, že za účelem zjištění skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny aplikuje vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody, resp. v ní obsažený způsob výpočtu výše škody jen z části nebo dokonce vůbec, může pro svůj závěr o výši škody vzít v úvahu například předchozí historii spotřeby energie neoprávněného odběratele elektřiny, pokud je tato k dispozici, nebo i výši škody, která byla určena prostřednictvím znaleckých posudků, a provést výpočet pro spotřebitele spravedlivým způsobem, případně opatřit a provést takové důkazní prostředky, jimiž lze v konkrétním případě výši skutečné škody prokázat nebo se jí v maximální míře přiblížit.“ V obdobném duchu se k této problematice Ústavní soud vyjádřil i v navazujícím nálezu ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15.
23. Výše uvedená rozhodnutí Ústavního soudu se týkají případů, ve kterých nebylo možné vůbec či s velkými obtížemi stanovit množství neoprávněně odebrané elektrické energie a výši škody tak bylo nutné stanovit podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. O takový případ však v tomto případě nešlo. Znalec Ing. Ondřej Štěrba (s ohledem na specifický způsob zapojení měřícího zařízení a po zohlednění faktur za elektrickou energii za období od 1. 1. 2013 do 1. 1. 2018 a tabulek s měsíčním výpisem spotřeb od ledna 2006 do srpna 2015) dospěl k závěru, že v tomto případě došlo v důsledku jednání obviněného ke snížení vykazované spotřeby elektrické energie o 50 %; na daném odběrném místě tak byla neoprávněně odebrána elektrická energie v celkové výši 874,07 MWh. Konečná výše škody potom byla znalcem vypočítána s přihlédnutím k cenovému rozhodnutí ERÚ. Z těchto důvodů nebyl pro určení výše škody použit výpočet obsažený ve výše zmiňované vyhlášce, což by byl postup, který by skutečně mohl být pro obviněného v tomto konkrétním případě nepřiměřený a nevýhodný (z důvodů, které přehledně shrnul Ústavní soud v těchto rozhodnutích), nýbrž byla výše škody vypočítána na základě odborného znaleckého odhadu odebrané (a v měřícím systému nezaevidované a tudíž nezaplacené) elektrické energie. S ohledem na výše uvedené je dovolatelův odkaz na zmiňovaná rozhodnutí Ústavního soudu nepřiléhavý.
24. Nejvyšší soud uzavírá, že s ohledem na skutečnost, že dovolací námitky nejsou z části podřaditelné pod uplatněný (ani žádný jiný) dovolací důvod a ve zbylé části jsou zjevně neopodstatněné, bylo dovolání obviněného P. N. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. O dovolání bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 8. 2020
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu