ECLI:CZ:NS:2020:8.TDO.795.2020.1
sp. zn. 8 Tdo 795/2020-275
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2020 o dovolání obviněného L. B., nar. XY v XY, trvale bytem XY, adresa pro doručování XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Oráčov, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 7 To 197/2019, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 72 T 113/2019, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného L. B. odmítá .
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 1. 8. 2019, sp. zn. 72 T 113/2019, uznal obviněného L. B. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) vinným skutkem, jenž právně kvalifikoval jako pokus závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §145 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle §358 odst. 1 tr.zákoníku a uložil mu podle §145 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců, pro jehož výkon jej zařadil podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Současně mu podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně, IČ 476722234, se sídlem Jeremenkova 161/11, Ostrava-Vítkovice, částku ve výši 6 109 Kč, a podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozeného J. M., nar. XY, trvale bytem XY, s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 7 To 197/2019, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
3. Jak vyplývá z doručenek na č. l. 228 spisu, opis rozhodnutí odvolacího soudu byl doručen obviněnému tzv. fikcí dne 27. 1. 2020 [vzhledem k tomu, že obviněný při doručování předmětné zásilky nebyl na adrese XY, kterou sám označil jako adresu, na níž bydlí (viz č. l. 216 spisu), zastižen, předmětná zásilka byla uložena dne 16. 1. 2020 u pošty, avšak obviněný si ji v desetidenní úložní době nevyzvedl, a tudíž poslední den této lhůty, resp. nejbližší příští pracovní den, tj. pondělí 27. 1. 2020 je ve smyslu §64 odst. 4 tr. ř. třeba považovat za den doručení], jeho tehdejšímu obhájci JUDr. Tomáši Štípkovi dne 10. 1. 2020 a téhož dne rovněž Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě.
4. Dne 28. 3. 2020 (přesně v 10:12:00 hodin; viz č. l. 260 spisu) učinil obviněný prostřednictvím nově zvoleného obhájce Mgr. Ing. Tomáše Oborného (plná moc je datována dnem 26. 3. 2020; viz č. l. 259 spisu) do datové schránky u Okresního soudu v Ostravě podání, jež obsahovalo dovolání proti výše zmíněnému usnesení Krajského soudu v Ostravě.
5. Ve svém mimořádném opravném prostředku dovolatel uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neboť měl za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Zpochybnil přitom jak subjektivní stránku trestného činu těžkého ublížení na zdraví, tedy svůj úmysl způsobit poškozenému těžkou újmu na zdraví, tak jeho objektivní stránku, konkrétně příčinnou souvislost mezi jeho jednáním a následkem v podobě zranění poškozeného, přičemž vyslovil názor, že v dané věci je dán extrémní nesoulad mezi právními závěry a zjištěnými okolnostmi a soudy obou stupňů porušily jeho právo na řádnou obhajobu a na nestranné posouzení věci, když jednostranně a nesprávně hodnotily provedené důkazy a bez řádného odůvodnění odmítly jím navrhované důkazy. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že jemu uložený trest odnětí svobody je, zejména vzhledem ke zranění poškozeného, zcela nepřiměřený. V závěru svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil a s přihlédnutím k ustanovení §265m tr. ř. sám ve věci rozhodl rozsudkem, kterým jej zcela zprostí obžaloby.
6. Dovolání obviněného bylo v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. ř. doručeno v opise nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve svém vyjádření uvedl, že jedinou námitkou, již lze pod obviněným tvrzený dovolací důvod podřadit, je výhrada absence úmyslného zavinění. Neshledal ji však důvodnou, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ odlišného stanoviska Nejvyššího soudu souhlasil podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s tím, aby i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání.
7. Nejvyšší soud zaslal vyjádření státního zástupce datovou schránkou na vědomí výše jmenovanému obhájci obviněného (bylo mu doručeno dne 16. 7. 2020). Jeho případnou repliku k němu neměl ke dni svého rozhodnutí k dispozici.
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání v této trestní věci je přípustné, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.]. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání, které učinil prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první tr. ř.), současně splňuje formální a obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
9. Dále se Nejvyšší soud zabýval posouzením toho, zda obviněný podal dovolání včas, tj. v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě.
10. Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. V souladu s §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
11. Podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
12. Přitom je nutno zdůraznit, že zákon (§265e odst. 4 tr. ř.) bez výjimky, tj. bez ohledu na okolnosti, za nichž k marnému uplynutí lhůty k podání dovolání došlo, vylučuje její navrácení, a to vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který se podává proti pravomocnému rozhodnutí, a proto období, v němž by mohla být stabilita napadeného pravomocného rozhodnutí ještě zákonným způsobem zpochybněna, nelze dále prodlužovat.
13. Z předloženého trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 7 To 197/2019 (s řádným poučením o zákonné lhůtě k podání dovolání a jeho podmínkách), bylo doručeno (jak již bylo rozvedeno podrobně v odstavci 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí) obviněnému dne 27. 1. 2020 a jeho tehdejšímu obhájci JUDr. Tomáši Štípkovi dne 10. 1. 2020. Dvouměsíční lhůta k podání dovolání tak obviněnému skončila v pátek 27. 3. 2020 . Jestliže obviněný v posuzované věci podal dovolání prostřednictvím nově zvoleného obhájce u Okresního soudu v Ostravě až následujícího dne 28. 3. 2020 (v sobotu), stalo se tak po uplynutí lhůty stanovené zákonem k jeho podání.
14. Nejvyšší soud považuje za vhodné pro úplnost dodat, že na této skutečnosti nemůže ničeho změnit ani v mezidobí uskutečněná změna v osobě obhájce obviněného. Jestliže totiž obviněný měl v době, kdy v dané věci pravomocně skončilo trestní řízení usnesením Krajského soudu v Ostravě, jako obhájce JUDr. Tomáše Štípka, jehož si zvolil na základě plné moci dne 1. 8. 2019 (plná moc je založena na č. l. 195 spisu; prostřednictvím tohoto obhájce podal i odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, tento byl přítomen rovněž u veřejného zasedání u Krajského soudu v Ostravě dne 11. 12. 2019 a byl mu doručován opis rozhodnutí odvolacího soudu), pak tento obhájce byl oprávněn, popřípadě s ohledem na příslušná ustanovení zákona o advokacii (např. §16 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i povinen podat za obviněného ještě dovolání a zúčastnit se řízení o něm u Nejvyššího soudu (§41 odst. 5 tr. ř.), a to bez ohledu na okolnost, že zmocnění tohoto obhájce zaniklo při skončení trestního stíhání pravomocným rozhodnutím soudu druhého stupně. Skutečnost, že obviněný si posléze (dne 26. 3. 2020, tedy předposlední den lhůty k podání dovolání) zvolil obhájce nového (Mgr. Ing. Tomáše Oborného), nemá v dané věci pro běh dovolací lhůty žádný význam, stejně jako bylo zcela bezpředmětným (z hlediska počátku běhu lhůty k podání dovolání) doručení (mimo jiné) opisu rozhodnutí soudu druhého stupně tomuto obhájci dne 1. 6. 2020 (stalo se tak více než dva měsíce po uplynutí lhůty k podání dovolání).
15. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. a) tr. ř.] dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno opožděně. Proto ani nemohl postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. a přezkoumávat napadená rozhodnutí obou soudů nižších instancí, jak se toho obviněný domáhal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 7. 2020
JUDr. Jan Bláha
předseda senátu