ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.101.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 101/2021-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 9. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. M. , nar. XY v XY, rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Graz jako trestního senátu s přísedícími, Rakouská republika, ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 14 Hv 19/19f, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Graz, jako trestního senátu s přísedícími, Rakouská republika, ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 14 Hv 19/19f, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2019 (dále též „cizozemské rozhodnutí“), byl M. M. (dále též „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání zločinu závažné krádeže provedené profesionálním způsobem za účelem výdělku vloupáním, částečně ve stadiu pokusu podle §127, §128 odst. 1 bod 5, §129 odst. 1 bod 1 a 3, §130 odst. 1 první případ a odst. 2 druhý případ, částečně ve spojení s §15 rakouského trestního zákoníku. Za to byl podle §130 odst. 2 rakouského trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců, dále podle §19a odst. 1 rakouského trestního zákoníku ke konfiskaci nástrojů trestné činnosti použitých k páchání předmětných trestných činů, které byly ve vlastnictví odsouzeného, a rovněž podle §20 odst. 1, 3 rakouského trestního zákoníku k propadnutí majetkové hodnoty získané trestnou činností, konkrétně částky v celkové výši 35.280 eur.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci Graz se M. M. (ve spolupachatelství s T. S.) předmětné majetkové trestné činnosti dopustili v podstatě tím, že
v době od 4. 8. 2017 do 12. 8. 2018 společně ve vědomé a chtěné součinnosti jako spolupachatelé odcizili v celkem 41 případech cizí movité věci (konkrétně 45 kusů horských kol, závodních kol a elektrokol) v celkové hodnotě nepřesahující částku 300.000 eur (konkrétně M. M. v celkové hodnotě 176.573,68 eur a T. S. v celkové hodnotě 191.432,23 eur), a to ve většině případů překonáním blokovacích zařízení (naštípnutím zámků na jízdních kolech), částečně rovněž vloupáním do dopravního prostředku, s úmyslem opakovaného neoprávněného obohacení, přičemž v jednom případě zůstalo pouze u pokusu.
3. Dne 6. 9. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Graz, Rakouská republika, ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 14 Hv 19/19f, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2019, ve vztahu k osobě M. M. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený M. M. se v průběhu dvanácti měsíců dopustil dlouhé řady opakovaných krádeží (celkem 41 prokázaných případů), přičemž odcizil (nebo v jednom případě se pokusil odcizit) movité věci v hodnotě nejméně 176.573,68 eur, což odpovídá (při kurzu 1 eur = 25,39 Kč) částce 4.483.205,74 Kč. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována nejen dlouhodobým pácháním výše uvedených krádeží a celkovou výší vzniklé škody, ale také jeho bohatou trestní minulostí, neboť odsouzený byl v letech 2008 až 2017 na území České republiky za opakovanou trestnou činnost převážně majetkové povahy celkem šestkrát trestně stíhán (jedná se nejen o páchání trestných činů krádeže, ale také o porušování domovní svobody, nebezpečné vyhrožování, výtržnictví a poškození geodetického bodu). V minulosti byl M. M. v jednom případě odsouzen rovněž na území Polska, a to opět za trestnou činnost majetkového charakteru (konkrétně se jednalo o trestný čin krádeže), pročež nelze pominout výrazné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání. Nicméně ani řada v minulosti vykonaných trestů odnětí svobody odsouzenému nezabránila v páchání dalších skutků, stejně jako ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Graz, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře tří let a šesti měsíců. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. M. příslušným soudem Rakouské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 9. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu