ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.103.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 103/2021-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 29. 9. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky F. B. , nar. XY v XY, okres XY a K. B. , nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. 14 Ls 242 Js 9082/17 jug., hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. 14 Ls 242 Js 9082/17 jug., který nabyl právní moci 17. 5. 2018, byli F. B. a K. B. uznáni vinnými trestným činem krádeže ve čtyřech případech, podle německého trestního zákona, a odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody, a to F. B. v trvání 2 (dvou) roků a 5 (pěti) měsíců a K. B. v trvání 2 (dvou) roků a 7 (sedmi) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzení F. B. a K. B. v úmyslu si trestnou činností – opakovanými krádežemi obstarávat nikoli jen přechodný zdroj příjmů, dopustili trestné činnosti v podstatě tím, že:
1) dne 17. 6. 2017 v 11.45 hod. v obchodních prostorách společnosti C., XY, XY, odcizili 11 dámských triček v hodnotě 209 euro,
2) téhož dne ve 12.00 hod. v obchodních prostorách společnosti K . , XY, XY, odcizili 2 páry bot zn. Tom Tailor v celkové hodnotě 59, 98 euro,
3) dne 7. 8. 2017 v 17.00 hod. ve společnosti F. K., XY v XY, odcizili 8 ks džínových kalhot v celkové hodnotě 789,61 euro. Za tímto účelem odsouzení společně s L. B., S. B. a K. H. navštívili obchodní dům, L. B. měl u sebe tašku uvnitř vyloženou hliníkovou fólií, kterou mu za účelem krádeže připravil a předal K. B. F. B. a S. B. vždy zašli s kalhotami do převlékací kabinky, tyto zde odložili a kabinku opustili bez džínů. Do ní poté vešel L. B., který kalhoty zabalil do připravené tašky, K. H. hlídal, aby je nikdo nezpozoroval. Odcizené kalhoty měly být dále prodány odběrateli – známému K. B. v Karlových Varech,
4) téhož dne v 17.15 hod. na pokyn K. B. a F. B. odcizil L. B. společně se S. B. v E-C. S., XY, XY , 16 tub zubních past v celkové hodnotě 67,84 euro. Krádež provedli tím způsobem, že zubní pasty nejprve vložili do nákupního košíku K. H. a K. B.,
který poté košík předal L. a S. B., aby je uschovali ve svém batohu. Zubní pasty měl K. B. v úmyslu prodat v Karlových Varech a výnos rozdělit mezi všechny pachatele.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení F. B. a K. B. jsou občany České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený F. B. a K. B. se pro svůj prospěch dopustili jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustili s dalšími pachateli, jakož i způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že oba byli ve Spolkové republice Německo již pro majetkovou trestnou činnost v minulosti odsouzeni. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným byly uloženy citelné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedená odsouzení F. B. a K. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 9. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu