ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.113.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 113/2021-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 9. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky Ľ. K. , nar. XY v XY, Slovenská republika, rozsudkem Okresního soudu v Dunaújváros, Maďarská republika, ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 12.B.506/2013/101, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Székesfehérváru, jako soudu druhoinstančního, Maďarská republika, ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 2.Bf.86/2015/34, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2016, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Dunaújváros, Maďarská republika, ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 12.B.506/2013/101, ve spojení s rozsudkem odvolacího Soudu v Székesfehérváru, jako soudu druhoinstančního, Maďarská republika, ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 2.Bf.86/2015/34, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2016, byl Ľ. K. uznán vinným jednak trestným činem podvodu ve 3. pořadí spáchaným ve zločinném spolčení, a to jako pachatel napomáhající spáchání trestného činu, podle §318 odst. 1, odst. 2 bod c), odst. 6 bod b) maďarského zákona č. IV. z roku 1978 a dále trestným činem falšování veřejné listiny, a to jako podněcovatel, podle §274 odst. 1 bod c), §12 odst. 2 maďarského zákona č. IV. z roku 1978. Za tyto činy byl Ľ. K. výše citovaným rozsudkem odvolacího cizozemského soudu odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Dunaújváros ve spojení s rozsudkem odvolacího Soudu v Székesfehérváru se Ľ. K. předmětné trestné činnosti v podobě podvodného jednání dopustil v podstatě tím, že
poté, co se obviněný L. H., který se od roku 1990 zaobíral mezinárodní nákladní dopravou, v roce 2011 rozhodl, že se dostane k nezákonnému příjmu, a to tím způsobem, že na jména tzv. bílých koňů nakoupí v Maďarsku takové firmy, které mají v náplni své činnosti provozování mezinárodní dopravy a které mají přístup k T. nebo k podobným webovým stránkám, které provádějí organizování přepravy zboží, poté na těchto stránkách z uvedených nabídek vybere takovou, která mu bude vyhovovat, uzavře na ni smlouvu na přepravu zboží a takto získané zboží odcizí, kontaktoval v druhé polovině roku 2011 obviněného P. I., kterému sdělil své rozhodnutí a požádal ho, aby mu pomáhal v koupi firem a v získání zakázek na přepravu zboží prostřednictvím těchto firem, za což mu slíbil část peněz získaných za uskutečnění přepravy zboží, načež P. I., který s tímto plánem souhlasil, na konci roku 2011 našel obviněnému H. pro uskutečnění jeho úmyslu vhodnou firmu, a to A.-T. K., poté přesvědčil obviněného Z. S., aby jako nový majitel podepsal smlouvu o koupi této firmy s tím, že v této smlouvě si stanovili podmínku, že se firma zaregistruje na T., načež byla dne 9. 2. 2012 do obchodního rejstříku zapsána změna majitele firmy A.-T. K., a obviněný P. I. téhož dne zakoupil za peníze získané od obviněného L. H. nákladní motorové vozidlo tov. zn. IVECO Magirus, RZ: XY, a dne 12. 12.2011 i přívěs k tomuto kamionu, RZ: XY, poté se v období od 6. 12. 2011 do 8. 12. 2011 neznámá osoba jménem firmy A.-T. K. šestkrát přihlásila na stránky T., avšak z důvodu nefunkčnosti registrace, resp. její neúspěšné opravy se obviněný L. H. rozhodl koupit jinou firmu,
načež na žádost obviněného P. I. uzavřeli dne 30. 1. 2012 obvinění Z. S. a G. S. smlouvu o koupi firmy Ó.-S. B., aniž by měli povědomí o tom, k jakému účelu nákup firmy slouží, načež si veškeré doklady firmy prostřednictvím dalších osob převzal obviněný L. H.; následně se v období od 25. 1. 2012 do 21. 2. 2012 neznámá osoba přihlásila jménem firmy Ó.-S. B. v šedesáti devíti případech na stránky T., kde shlédla 591 nabídek přepravy zboží, načež obviněný po najití vyhovující nabídky na přepravu zboží zabezpečili vystavení pozitivní reference na firmu Ó.-S. B. od firmy B. K., ačkoli mezi těmito firmami fakticky žádná předchozí spolupráce nebyla, poté dne 14. 2. 2012 navázala z pověření obviněného L. H. dosud neznámá osoba vydávající se za majitele firmy Ó.-S. B. telefonické a e-mailové spojení s polskou firmou U. T. K. R. a přihlásila se u ní o zakázku uvedenou na stránkách T., kde polská firma nabízela přepravu 24.940 kg měděných katod na území Německa, poté, co se podařilo obviněným tuto zakázku získat, sdělila neznámá osoba e-mailem, že pro zboží přijede nákladní vozidlo s RZ: XY a přívěs s RZ: XY, jehož řidičem bude P. Z., nato dne 15. 2. 2012 přijel z pověření obviněného L. H. na místo provozovny v XY obviněný Ľ. K., který se s použitím falešných dokladů identifikoval jako P. Z. a po naložení měděných katod v hodnotě 163.000 eur toto zboží odvezl na dosud nezjištěné místo, které mu určil obviněný L. H.;
následně dne 15. 2. 2012 z pověření obviněného L. H. dosud neznámá osoba, vydávající se za majitele firmy Ó.-S. B., navázala telefonické a e-mailové spojení s firmou P. F. K. a přihlásila se u ní o zakázku uvedenou na stránkách T., kde tato firma nabízela přepravu 860 kusů pneumatik různého rozměru v hodnotě 51.137 eur ze závodu v Maďarsku do cílové stanice v Německu, poté co se podařilo obviněným tuto zakázku získat, sdělila neznámá osoba e-mailem, že pro zboží přijede nákladní vozidlo s RZ: XY a přívěs s RZ: XY, jehož řidičem bude P. Z., nato dne 17. 2. 2012 přijel z pověření obviněného L. H. na místo provozovny v XY obviněný Ľ. K., který se s použitím falešných dokladů identifikoval jako P. Z. a po naložení pneumatik toto zboží odvezl na dosud nezjištěné místo, které mu určil obviněný L. H.;
následně přede dnem 20. 2. 2012 z pověření obviněného L. H. dosud neznámá osoba, vydávající se za majitele firmy Ó.-S. B., navázala telefonické a e-mailové spojení s polskou firmou R. Z. a přihlásila se u ní o zakázku uvedenou na stránkách XY, kde tato firma nabízela přepravu hygienických vložek v hodnotě 36.357 eur ze závodu v Maďarsku do cílové stanice v Polsku, poté co se podařilo obviněným tuto zakázku získat, sdělila neznámá osoba e-mailem, že pro zboží přijede nákladní vozidlo s RZ: XY a přívěs s RZ: XY, jehož řidičem bude P. Z., nato dne 20. 2. 2012 přijel z pověření obviněného L. H. na místo provozovny v XY obviněný Ľ. K., který se s použitím falešných dokladů identifikoval jako P. Z. a po naložení hygienických vložek toto zboží odvezl na dosud nezjištěné místo, které mu určil obviněný L. H.
3. Dne 15. 9. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Dunaújváros, Maďarská republika, ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 12.B.506/2013/101, ve spojení s rozsudkem odvolacího Soudu v Székesfehérváru, jako soudu druhoinstančního, Maďarská republika, ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 2.Bf.86/2015/34, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2016, ve vztahu k osobě Ľ. K. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že Ľ. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (konkrétně pokračujícího trestného činu podvodu podle §209 odst. 1 odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku, nejméně ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, spáchaného v jednočinném souběhu s pokračujícím trestným činem padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený Ľ. K. se zapojil do rozsáhlých podvodných aktivit organizované skupiny, operující na území více evropských států, která se zaměřovala na podvodné vylákání nově vyrobeného zboží za účelem zajištění jeho fingované přepravy na zákazníkem požadované místo určení, k čemuž však nikdy nedošlo, přičemž k převzetí zboží určeného k přepravě byly využívány falešné doklady, jimiž se prokazoval řidič přebírající dotčený náklad, tedy odsouzený Ľ. K. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je tak zvyšována zejména okolnostmi a rozsahem páchané trestné činnosti, vysokou mírou její sofistikovanosti a propracovanosti, celkovou výší způsobené škody, která dosáhla částky 256.494 eur (tj. cca 6.412.350 Kč), jakož i jeho trestní minulostí (a to i za situace, kdy je s ohledem na částečné zahlazení předchozích odsouzení na něho třeba hledět, jako by nebyl odsouzen). Přehlédnout v tomto směru totiž nelze skutečnost, že na osobu odsouzeného již bylo v minulosti v důsledku odsouzení za trestnou činnost majetkového charakteru opakovaně působeno i nepodmíněnými tresty odnětí svobody, tzn., že na straně jeho osoby jsou jasně patrné sklony k opakovanému porušování závazných pravidel společenského chování pácháním delikventního jednání.
8. Ve vztahu k druhu a výši nepodmíněného trestu odnětí svobody, který byl odsouzenému za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Dunaújváros, ve spojení s rozsudkem odvolacího Soudu v Székesfehérváru, uložen, tj. nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře tří let a šesti měsíců, Nejvyšší soud konstatuje, že tato citelnější sankce svojí povahou zcela odpovídá závažnosti odsouzeným spáchané trestné činnosti, jakož i trestní sazbě stanovené pro obdobné jednání českým trestním zákoníkem. Byť od jednání odsouzeného, za které byl pravomocně odsouzen výše citovaným rozsudkem maďarského soudu, uplynul již delší časový odstup (konkrétně téměř deset let), pro postup podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí zejména povaha, charakter a rozsah jím páchané trestné činnosti, celková výše způsobené škody, četnost trestných činů, jejichž znaky svým úmyslným jednáním současně naplnil, stejně jako druh a výše trestu, jenž mu byl za toto jednání pravomocně uložen. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení Ľ. K. příslušným soudem Maďarské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného Ľ. K. zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 9. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu