ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.123.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 123/2021-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 14. 10. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. H., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 027 Hv 173/2017v, a to pro trestný čin krádeže vloupáním a přečin odcizení bezhotovostních platebních prostředků, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 22 (dvaceti dvou) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky M. H., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 027 Hv 173/2017v, a to pro přečin zatajování listin, a tomuto odpovídající část trestu v trvání 2 (dvou) měsíců, se zamítá.
II. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. H., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 14. 3. 2016, sp. zn. 007 Hv 8/2016k, a to pro trestný čin krádeže vloupáním a přečin odcizení bezhotovostních platebních prostředků, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 22 (dvaceti dvou) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky M. H., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 14. 3. 2016, sp. zn. 007 Hv 8/2016k, a to pro přečin zatajování listin, a tomuto odpovídající část trestu v trvání dvou (dvou) měsíců, se zamítá.
Odůvodnění:
I. Rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 027 Hv 173/2017v, který nabyl právní moci téhož dne, byl M. H. uznán vinným zločinem profesionálně provedené krádeže vloupáním za účelem výdělku podle §§127, 129 odst. 1 bod 1 a bod 3, 130 odst. 1 a 2, 15 odst. 1 rakouského trestního zákona, přečinem odcizení bezhotovostních platebních prostředků podle §241e odst. 1 rakouského trestního zákona, přečinem zatajování listin podle §229 odst. 1 rakouského trestního zákona a přečinem odcizení bezhotovostních platebních prostředků podle §241e odst. 3 rakouského trestního zákona, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 027 Hv 173/2017v, se odsouzený M. H. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
I. v úmyslu si obstarat krádežemi věcí z osobních automobilů nikoli jen přechodný zdroj příjmů:
1. dne 17. 3. 2017 ve XY, vypáčil dveře u řidiče osobního automobilu Peugeot 308 CC, reg. zn. XY M. A., z něhož odcizil kabelku zn. „Desigual“ v hodnotě 75 euro, včetně v ní se nacházející peněženky zn. „Gucci“ v hodnotě 70 euro a jejího obsahu ( hotovosti ve výši 50 euro, jakož i poukázek v hodnotě 100 euro a různých průkazů/dokumentů), populárně naučnou knihu v hodnotě 78 euro, tašku do sauny zn. „Adidas“ v hodnotě 50 euro, včetně v ní se nacházejících předmětů do sauny v celkové hodnotě 320 euro,
2. dne 28. 3. 2017 ve XY, vypáčil pomocí háčku dveře u spolujezdce osobního automobilu Peugeot 206, reg. zn. XY A. S., z něhož odcizil kabelku neznámé hodnoty včetně v ní se nacházející peněženky a jejího obsahu (hotovosti ve výši cca 50 euro a různých průkazů/dokumentů),
3. dne 28. 3. 2017 ve XY, vypáčil pomocí háčku dveře u spolujezdce osobního automobilu Peugeot 206, reg. zn. XY D. S., z jehož zavazadlového prostoru odcizil kabelku s větším počtem osobních předmětů v dosud nezjištěné hodnotě, jakož i peněženku, v níž se nacházela hotovost ve výši 180 euro, jakož i poukázky v hodnotě 20 euro a různé průkazy/dokumenty,
4. dne 28. 3. 2017 v 11.57 hod. a v 11.59 hod. v XY ke škodě společnosti Oberbank, pobočky XY, se ve dvou útocích pokusil odcizit hotovost ve výši vždy 250 euro tím, že použil pro výběr hotovosti z bankomatu bankovní karty odcizené v souvislosti se skutkem ad 3., přičemž v důsledku zadávání chybných PIN kódů zůstalo toliko u pokusu,
5. dne 28. 3. 2017 ve 12.39 hod. ve XY ke škodě společnosti BAWAG/PSK, pobočky XY, se ve dvou útocích pokusil odcizit hotovost ve výši 300 a 400 euro tím, že použil pro výběr hotovosti z bankomatu bankovní karty odcizené v souvislosti se skutkem ad 2., přičemž v důsledku zadávání chybných PIN kódů zůstalo toliko u pokusu.
II. dne 28. 3. 2017 si opatřil bezhotovostní platební prostředek, se kterým nesměl disponovat v úmyslu se jeho použitím v právním styku neoprávněně obohatit, a sice:
1. bankovní kartu pro výběr hotovosti z bankomatu nacházející se v peněžence odcizené v souvislosti se skutkem ad I./2, vystavenou na A. S., od společnosti R. O., jakož i úvěrovou kartu firmy Visa,
2. bankovní kartu pro výběr hotovosti z bankomatu nacházející se v peněžence odcizené v souvislosti se skutkem ad I./3, vystavenou na D. S., společnosti P./B.,
III . Listiny, se kterými nesměl disponovat, zatajil v úmyslu zabránit tomu, aby tyto byly používány v právním styku k prokazování nějakého práva, právního vztahu nebo skutečnosti, a to:
1. dne 17. 3. 2017 ve XY, v souvislosti se skutkem označeným pod I./1 e-card nacházející se v peněžence, jakož i řidičský průkaz M. A.,
2. dne 28. 3. 2017 ve XY, v souvislosti se skutkem označeným pod I./2 e-card nacházející se v peněžence, jakož i řidičský průkaz A. S.,
3. dne 28. 3. 2017 ve XY, v souvislosti se skutkem označeným pod I./3 e-card nacházející se v peněžence, jakož i řidičský průkaz D. S.,
IV. dne 17. 3. 2017 ve XY, zatajil bezhotovostní platební prostředek, se kterým nesměl disponovat v úmyslu zabránit tomu, aby tento byl používán v právním styku k prokazování nějakého práva, právního vztahu nebo skutečnosti, a to v souvislosti se skutkem ad I./1, a to bankovní kartu společnosti S. M. A., pro výběr hotovosti z bankomatu nacházející se v odcizené peněžence.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. H. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem.
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu) se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona, zamítne.
S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o odsouzení rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 027 Hv 173/2017v, pro skutek, v němž je spatřován zločin profesionálně prováděné krádeže vloupáním za účelem výdělku a přečin odcizení bezhotovostních platebních prostředků, podle rakouského trestního zákona, tak v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebních prostředků podle §234 tr. zákoníku). V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
Oproti tomu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku blíže popsaného pod bodem III. rozsudku, ve kterém je podle příslušných ustanovení rakouského trestního zákona spatřován přečin zatajování listin.
Toto jednání nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákona České republiky. Proto Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto skutku) a za něho odpovídajícího trestu v trvání dvou měsíců odnětí svobody zamítl.
V posuzované věci jsou ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy. M. H. se dopustil více útoky majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku, a to s úmyslem obstarat si tímto způsobem nikoli jen přechodný zdroj příjmů. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jak množstvím protiprávních útoků, tak i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu M. H., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky činí trest odnětí svobody v trvání 22 (dvaceti dvou) měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.
II. Rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 14. 3. 2016, sp. zn. 007 Hv 8/2016k, který nabyl právní moci téhož dne, byl M. H. uznán vinným zločinem profesionálně provedené krádeže vloupáním za účelem výdělku podle §§127, 129 odst. 1 bod 1, 130 odst. 1 a 2, 2. případ, 1 rakouského trestního zákona, přečinem odcizení bezhotovostních platebních prostředků podle §241e odst. 3 rakouského trestního zákona a přečinem zatajování listin podle §229 odst. 1 rakouského trestního zákona, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 14. 3. 2016, sp. zn. 007 Hv 8/2016k, M. H., částečně společně s D. Ž., v XY, XY a XY, v úmyslu si krádežemi věcí, nacházejících se v osobních vozidlech zajistit zdroj příjmů:
I .
1. M. H. sám
a) dne 7. 10. 2015, poté, co za pomocí šroubováku vylomil pravé přední boční okno u osobního automobilu Hyundai i30, reg. Zn. XY, Ch. H., z něhož odcizil mobilní telefon iPhone 5S v hodnotě 450 euro, mobilní telefon BlackBerry v hodnotě 50 euro, video-ruksak včetně digitální kamery s příslušenství v hodnotě 2.100 euro,
b) v noci na 27. 10. 2015 z otevřené garáže A. A. odcizil 4 ks pneumatik na auto zn. Bridgestone včetně hliníkových ráfků v hodnotě cca 500 euro,
c) cca dne 27. 10. 2015 na dosud nezjištěném místě, dosud nezjištěným poškozeným odcizil díly na horské kolo v nezjištěné hodnotě,
2. M. H. a D. Ž.
odcizili dne 3. 11. 2015 po vypáčení dveří u řidiče osobního automobilu VW Golf, reg. zn. SD-309B, R. B. dámskou kabelku M. P. včetně peněženky s finanční hotovostí ve výši 15 euro, s řetízkem na krk, s řetízkem na paži, s dvěma páry náušnic, s dámskými náramkovými hodinkami a se stravenkami v hodnotě 150 euro,
II. M. H. v souvislosti s jednáním popsaným v bodě I./2 zatajil bezhotovostní platební prostředky, se kterými nesměl disponovat, v úmyslu zabránit jejich používáním v právním styku, a to úvěrovou kartu a platební kartu M. P. pro výběr hotovosti z bankomatu,
III . M. H. v souvislosti s jednáním popsaným v bodě I./2 zatajil listiny, se kterými nebyl oprávněn disponovat, v úmyslu zabránit jejich používání v právním styku k prokazování nějakého práva, právního vztahu nebo skutečnosti, a to řidičský průkaz, registrační doklad a německý osobní průkaz M. P.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. K tomu srov. výklad shora.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu tak vyplývá, že odsouzený M. H. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem.
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků – viz úvahy uvedené již výše.
S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o odsouzení rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 14. 3. 2016, sp. zn. 007 Hv 8/2016k, pro skutky, v nichž jsou spatřovány zločin profesionálně prováděné krádeže vloupáním za účelem výdělku a přečin odcizení bezhotovostních platebních prostředků, podle rakouského trestního zákona, tak v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle §205 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebních prostředků podle §234 tr. zákoníku). V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
S poukazem na shora uvedené však podle Nejvyššího soudu podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku popsaného pod bodem III. rozsudku, v němž je spatřován přečin zatajování listin, podle příslušných ustanovení rakouského trestního zákona.
Toto jednání nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákona České republiky. Proto Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto přečinu) a za něj odpovídajícího trestu v trvání dvou měsíců odnětí svobody zamítl.
V posuzované věci jsou ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy. M. H. se pro svůj prospěch dopustil majetkové trestné činnosti, kterou byla způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována tím, že se jí dopustil s dalším pachatelem, množstvím protiprávních útoků, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu M. H., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky činí trest odnětí svobody v trvání 22 (dvaceti dvou) měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 10. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu