ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.124.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 124/2021-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 9. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. T. , nar. XY v XY, rozsudkem Zemského trestního soudu Graz, jako porotního soudu, Rakouská republika, ze dne 18. 5. 2018, sp. zn. 170 Hv 7/2018m, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského trestního soudu Graz, jako porotního soudu, Rakouská republika, ze dne 18. 5. 2018, sp. zn. 170 Hv 7/2018m, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2018 (dále též „cizozemské rozhodnutí“), byl M. T. (dále též „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání zločinu obchodování s omamnými a psychotropními látkami podle §28a odst. 1 druhý a pátý případ, odst. 4, č. 3 rakouského zákona o omamných a psychotropních látkách a jedech jako nepřímý pachatel ve smyslu §12, třetí případ, rakouského trestního zákoníku. Za to byl odsouzen podle §28a odst. 4 rakouského zákona o omamných a psychotropních látkách s přihlédnutím k §28 rakouského trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Zemského trestního soudu Graz se odsouzený M. T. předmětné trestné činnosti drogového charakteru dopustil v podstatě tím, že
od začátku roku 2017 do 9. 8. 2017 doprovázel spoluobviněnou M. M. při převážení omamných látek (zahrnujících konopí, extázi a kokain) jejím motorovým vozidlem a rovněž jí poskytoval ochranu při jejich předávání, a to nejméně v patnácti případech (kdy se zúčastnil patnácti cest z území České republiky do Rakouska), tedy se vědomě podílel na distribuci celkového množství nejméně 47.000 g sušeného konopí (s obsahem 7.050 g delta-9-tetrahydrokanabinolu), 89 kusů tablet extáze (MDMA) a přibližně 12 g kokainu, čímž dvaceti pěti násobně překročil hranici „množství malého“ ve smyslu ustanovení §28b zákona o omamných a psychotropních látkách a jedech, ačkoliv nedisponoval žádným povolením k nakládání s omamnými a psychotropními látkami.
3. Dne 15. 9. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského trestního soudu Graz, jako porotního soudu, Rakouská republika, ze dne 18. 5. 2018, sp. zn. 170 Hv 7/2018m, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2018, ve vztahu k osobě odsouzeného M. T. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu jednoznačně vyplývá, že odsouzený M. T. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, spáchaného nejméně ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený M. T. se dopouštěl úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména jeho trestní minulostí, neboť byl v rozmezí let 2016 až 2020 na území České republiky dvakrát trestně stíhán a odsouzen převážně pro trestnou činnost zaměřenou proti pořádku ve věcech veřejných (konkrétně za spáchání trestných činů výtržnictví, nebezpečného vyhrožování, poškození cizí věci a násilí proti úřední osobě). Z těchto rozhodnutí tak vyplývají zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani předchozí pravomocné odsouzení osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského trestního soudu Graz, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře třiceti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. T. příslušným soudem Rakouské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 9. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu