ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.130.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 130/2021-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. 10. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. P. , nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Görlitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. 6 Ls 150 Js 28074/17, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Görlitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 5 Ns 150 Js 28074/17, který nabyl právní moci dne 4. 9. 2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Görlitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. 6 Ls 150 Js 28074/17, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Görlitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 5 Ns 150 Js 28074/17, který nabyl právní moci dne 4. 9. 2018, byl T. P. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným pokusem trestného činu krádeže se zbraněmi podle §244 odst. 2 č. 1, odst. 2, §22, §23 odst. 1, §53, §54 a §55 německého trestního zákoníku (StGB) , a po úpravě odvolacím soudem odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, sedmi měsíců a třech týdnů (bez zahrnutí jakéhokoli trestu z jiného, resp. předchozího odsouzení).
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Görlitz se T. P. předmětné trestné činnosti v podobě krádeže dopustil v podstatě tím, že
v přesně nezjištěné době dne mezi 8. 11. 2017 po 16:30 hodin a 9. 11. 2017 v 7:30 hodin vnikl do kotelny v areálu závodu společnosti D. G., XY, aniž by vstoupil do místností firmy nebo se do nich vloupal, když jeho cílem bylo v areálu závodu a provozních prostorách hledat předměty, které se vyplatí odcizit, přičemž při tomto jednání byl pod vlivem drog; v kotelně nalezl nad jednou z neonových zářivek generální klíč, za jehož pomoci měl zajištěn přístup do provozních prostor, načež v kotelně, technické budově a v různých skladovacích prostorách hledal různé věci a zde uložené zboží s cílem je později odvézt, když se jednalo o předměty v hodnotě nejméně 3.000 eur; menší předměty, včetně kapesního nože nalezeného v kotelně, si zastrčil do svého oblečení, jiné předměty postavil na různá místa, např. jednu řetězovou pilu zn. Stihl a jeden záchytný pytel vysavače listí si připravil k odnosu ve sklepě kotelny, zatímco ve sklepě technické budovy stála bedna s různým nářadím, štítky, zámky a dalšími drobnými díly, jež byla připravena k odnosu, v hale P. si pak připravil zde uskladněné zboží (tj. vysoce kvalitní textilie pro domácnost), fotoaparát, nářadí a potraviny, na nakládací rampě haly P. měl připravené k odvozu dvě bedny s různými předměty a se zbožím, načež byl dne 9. 11. 2017 v 7:30 hodin v areálu závodu zastaven pracovníky firmy D. přicházejícími do práce, kteří přivolali policii.
3. Dne 22. 9. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Görlitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. 6 Ls 150 Js 28074/17, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Görlitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 5 Ns 150 Js 28074/17, který nabyl právní moci dne 4. 9. 2018, ve vztahu k osobě T. P. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že T. P. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky [konkrétně trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, neboť si přisvojil cizí věc tím, že se ní zmocnil a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku]. Oboustranná trestnost jednání, jímž byl odsouzený pravomocně uznán vinným citovaným rozsudkem Okresního soudu Görlitz, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Görlitz, je přitom dána též jeho bohatou trestní minulostí, když se uvedeného jednání dopustil s odstupem pouhých cca jedenácti měsíců poté, co byl dne 1. 12. 2016 propuštěn z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody ve výměře padesáti měsíců, který mu byl pravomocně uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. 2 T 2/2013, jímž byl uznán vinným mimo jiné přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 a podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku. Za daného stavu, kdy se odsouzený opětovně dopustil trestného činu krádeže, ačkoli byl ve smyslu §205 odst. 2 českého trestního zákoníku za takový čin v posledních třech letech potrestán, přičemž svým jednáním způsobil na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, jsou tak splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména jeho bohatou trestní minulostí, ježto byl na území České republiky opakovaně soudně trestán, a to výhradně pro různorodou trestnou činnost majetkového charakteru, byť zčásti je v důsledku zahlazení odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně se odsouzený dopustil opakované majetkové trestné činnosti i na území Spolkové republiky Německo, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Görlitz, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Görlitz, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku, sedmi měsíců a třech týdnů. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení T. P. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 10. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu