ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.140.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 140/2021-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 11. 11. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky M. R. , narozeného XY ve XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu v Haldenu, Norské království, ze dne 22. 1. 2013, č. j. 12-179001MED-HALD, a J. D. , narozeného XY ve XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu v Haldenu, Norské království, ze dne 22. 1. 2013, č. j. 12-179001MED-HALD, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Borgartingu, Norské království, ze dne 7. 6. 2013, č. j. 13-051516AST-BORG/02, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Haldenu, Norské království (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 22. 1. 2013, č. j. 12-179001MED-HALD, který nabyl právní moci dne 7. 2. 2013, byl odsouzený M. R. uznán vinným ze spáchání trestného činu nezákonného dovozu omamných a psychotropních látek podle §162 odst. 1, 2 norského trestního zákoníku. Týmž rozsudkem cizozemského soudu, který ve vztahu k danému odsouzenému nabyl právní moci dne 31. 7. 2013, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Borgartingu, Norské království, ze dne 7. 6. 2013, č. j. 13-051516AST-BORG/02, byl zároveň uznán vinným ze spáchání trestného činu nezákonného dovozu omamných a psychotropních látek podle §162 odst. 1 a 2 norského trestního zákoníku i odsouzený J. D. Za daný trestný čin cizozemský soud uložil podle §162 odst. 1, 2 norského trestního zákoníku každému z odsouzených nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 2 (dvou) let a 4 (čtyř) měsíců. Podle §35 odst. 2 norského trestního zákoníku zároveň rozhodl i o propadnutí dodávky Ford Transit reg. zn. XY.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzení dopustili daného trestného činu tím, že:
v pondělí dne 16. 4. 2021 ve 21:38 hod. na adrese XY v obci XY, Norské království, dopravovali vědomě dodávkou ze Švédského království do Norského království 9 387,5 gramu rostliny cannabis sativa (marihuany), a to ukryté v karoserii nad zadními koly auta.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4 odst. 2 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v §145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že oba odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni soudem jiného než členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku).
7. Konkrétně oba odsouzení svým jednáním naplnili přinejmenším znaky zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. To proto, neboť dovezli do Norského království omamnou látku konopí a takový čin spáchali ve značném rozsahu (srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr.). U odsouzených jsou tak splněny všechny formální podmínky podle §4 odst. 2 zákona.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzení se totiž dopustili trestných činů, jejichž objektem je zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s omamnými látkami, přičemž společenskou škodlivost jejich trestné činnosti zvyšuje jednak poznatek o jejich trestné součinnosti a dále ohledně množství omamné látky, s níž neoprávněně nakládali [téměř 10 kg marihuany]. Nelze ani opomenout, že jde o trestnou činnost, k jejímuž stíhání je Česká republika vázána také mezinárodními úmluvami. Uvedené skutečnosti tak jednoznačně zvyšují společenskou škodlivost trestné činnosti odsouzených. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že oběma odsouzeným byly uloženy citelné nepodmíněné tresty odnětí svobody, ale i trest propadnutí věci. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. R. a J. D. výše uvedeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 11. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.