ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.142.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 142/2021-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. 10. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. D. , nar. XY ve XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 15 Ds 800 Js 2201/18, který nabyl právní moci dne 14. 3. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 15 Ds 800 Js 2201/18, který nabyl právní moci dne 14. 3. 2019, byl J. D. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem krádeže se spoluúčastí v obzvláště závažném případu ve třech případech v jednočinném souběhu podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §25 odst. 2, §52 a §53 německého trestního zákoníku (StGB) , a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Chemnitz se J. D. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
před dnem 17. 1. 2018 se společně s odsouzeným D. L. z pověření zadavatele, jehož jméno nebylo zjištěno, pod příslibem vyplacení finanční odměny v případě úspěšného převezení a předání vozidla osobě zadavatele, rozhodli, že pojedou z České republiky do Spolkové republiky Německo, kde převezmou dvě osobní motorová vozidla, která by měla být vypáčena nezjištěnými pachateli a s těmito poté odjedou zpět do České republiky, když tato vozidla měla být užívána samotným zadavatelem nebo se měla se ziskem prodat třetím osobám, nato nezjištěná osoba dne 17. 1. 2018 ve večerních hodinách odvezla oba odsouzené osobním motorovým vozidlem tov. zn. Škoda Fabia, červené barvy, do XY ve Spolkové republice Německo, kde oba odsouzení v nočních hodinách ze 17. 1. 2018 na 18. 1. 2018 odcizili osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, RZ: XY, v hodnotě cca 5.000 eur, poškozeného M., jež bylo zaparkováno dne 17. 1. 2018 ve večerních hodinách v XY, na úrovni kontejneru na sklo, když toto vozidlo otevřeli pomocí nástroje, který není určen k řádnému otevírání dveří řidiče a zámek zapalování byl ke startování vozidla aktivován pomocí šroubováku, načež tímto vozidlem oba odsouzení odjeli do Chemnitzu, kde ve večerních hodinách ze 17. 1. 2018 na 18. 1. 2018 odcizili osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, RZ: XY, v hodnotě cca 8.000 eur, poškozeného D. O., který jej zaparkoval a uzamkl ve večerních hodinách dne 17. 1. 2018 před svým obytným domem v XY v Chemnitz, když i toto vozidlo odsouzení otevřeli pomocí nástroje, který není určen k řádnému otevírání vozidel, a motor nastartovali pomocí cizí techniky, neboť oba originální klíče k tomuto vozidlu se v době činu nacházely v držení poškozeného vlastníka vozidla; poté oba odsouzení odjeli jimi převzatými vozidly v brzkých ranních hodinách dne 18. 1. 2018 přes silnici XY ve směru na XY/XY a ve 2:40 hodin byli zkontrolováni policejní hlídkou v místě XY, přičemž odsouzenému D. se podařilo jím převzaté a v Chemnitzu odcizené vozidlo úspěšně dovézt do XY v České republice, kde byl s vozidlem v brzkých ranních hodinách zastaven policejní hlídkou, zatímco odsouzený L., který zpozoroval pronásledování policií, opustil jím v XY převzaté odcizené vozidlo ještě před přejetím bývalého hraničního přechodu v XY a pokusil se přejít německo-českou státní hranici pěšky, aby se vyhnul zatčení policií, což mu však nepodařilo.
3. Dne 22. 9. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 15 Ds 800 Js 2201/18, který nabyl právní moci dne 14. 3. 2019, ve vztahu k osobě J. D. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. D. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky [konkrétně pokračujícího trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, neboť si společným jednáním přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, čin spáchal vloupáním a způsobil tak na cizím majetku větší škodu ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, tj. škodu dosahující nejméně částky ve výši 100.000 Kč]. Oboustranná trestnost jednání, jímž byl odsouzený pravomocně uznán vinným citovaným rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, je přitom dána též jeho bohatou trestní minulostí, neboť se opětovně dopustil trestného činu krádeže, ačkoli byl ve smyslu §205 odst. 2 českého trestního zákoníku za takový čin v posledních třech letech odsouzen, když se výše uvedeného jednání dopustil s odstupem cca patnácti měsíců poté, co byl dne 24. 10. 2016 rozsudkem Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. 4 T 22/2014, pravomocně uznán vinným trestným činem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře dvou let a šesti měsíců. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený J. D. se shora uvedeného jednání dopustil více útoky spáchanými s minimálním časovým odstupem. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je tak zvyšována nejen způsobem provedení činu, jakož i celkovou výší způsobené škody, ale též jeho bohatší trestní minulostí, ježto byl na území České republiky opakovaně soudně trestán, a to výhradně pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť zčásti je v důsledku zahlazení odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně se odsouzený v minulosti dopustil opakované majetkové trestné činnosti i na území Spolkové republiky Německo, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku a šesti měsíců. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. D. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 10. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu