ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.147.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 147/2021-77
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 10. 11. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. K. , nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu Gie βen, Spolkov á republika Německo, ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 604 Js 18768/17 1 KLs, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
I. Rozsudkem Zemského soudu Gie βen, Spolkov á republika Německo, ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 604 Js 18768/17 1 KLs, který nabyl právní moci dne 20. 9. 2018, byl R. K. uznán vinným trestnými činy obzvláště závažné loupeže v jednočinném souběhu s nebezpečným ublížením na zdraví, jakož i vyhrožováním podle §250 odst. 2 bod 1, §249 odst. 1, §241 odst. 1, §224 odst. 1 bod 2, §1 bod 4, §223 odst. 1, §53, §52, §25 odst. 2 německého trestního zákona, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků a 8 (osmi) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. K. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
1.
na základě společného plánu P. T., I. A. a G. I. fingovaným přepadením svědka R. B., který spravoval týdenní příjmy firmy na čištění kanálů, jehož byli zaměstnanci, se těchto zmocnit, oslovil T. R. K., zda je ochoten se na přepadení B. v jím užívaném firemním bytě v ulici XY ve XY, podílet. Za tím účelem ve večerních hodinách dne 8. 12. 2016 přijeli I., T. a K. do XY. K vydání peněz hodlali B. přinutit výhrůžkou použití pepřového spreje a airsoftovou pistolí. A., který byt sdílel společně s poškozeným, informoval pachatele, kdy se v bytě B. nachází sám i s peněžní hotovostí. Na základě toho dne 9. 12. 2016 v 0.54 hodin T. a K. maskovaní bundami, kapucemi a kuklami vnikli do budovy a přišli ke vstupním dveřím bytu, které šly v důsledku poškození zámku otevřít tlakem. T. měl s sebou pepřový sprej a K. nenabitou airsoftovou pistoli. B., který zaslechl otvírání dveří, vešel do chodby, kde narazil na oba pachatele, přičemž T. proti němu použil pepřový sprej, kterým jej zasáhl do horní části těla a hlavy. Poté oba vtlačili poškozeného do obývacího pokoje na matraci ležící na zemi, kde jej K. kopl či udeřil do hlavy a vyzval jej, aby dal do pytle své věci. Následně pachatelé odcizili ledvinku poškozeného, ležící vedle matrace, v níž se, jak věděli od A., nacházely týdenní příjmy firmy ve výši cca 6.400 euro, a dále mu odcizili laptop a mobilní telefon Samsung Galaxy 57. Odnesli též pytel s jeho věcmi. Na závěr přepadení T. ještě jednou stříkl pepřový sprej poškozenému do jeho obličeje, aby jej odradil od pronásledování a v 1.06 hod. oba pachatelé i s kořistí stejnou cestou z místa činu uprchli a následně si všichni kořist rozdělili. Svědek B. byl použitím pepřového spreje a kopnutím do obličeje poškozen na zdraví,
2.
dne 29. 12. 2016 v XY, se odsouzení T. a K. setkali s odsouzeným M. D. a s jeho bratrem, zvlášť stíhaným R. D. Ten měl u sebe - jako skutečná zbraň vypadající poplašnou pistoli a společně pojali nápad, že by se s ní dalo „něco udělat“, tzn. spáchat přepadení. Dohodli se proto, že přepadnou obchod s rádii/elektrem „XY" v ulici XY a v XY. krátce před jeho uzavřením, přičemž R. D. měl použít poplašnou pistoli a pohrozit jí prodavači, aby vydal hotovost nacházející se v pokladně. Počítali s kořistí ve výši od 4.000 do 5.000 euro, která by měla být mezi ně rozdělena. Za tím účelem se T., K., M. D. a R. D. v 17.50 hod. vydali do předmětného obchodu v úmyslu provést přepadení. Jak bylo domluveno předem, T. čekal jako řidič u osobního motorového vozidla, Hyundai IX 35, ve vozidle, aby umožnil pachatelům rychlý únik, ostatní tři se vydali maskovaní a v tmavém oblečení do obchodu, kde se nacházel zaměstnanec M. S. Poté, co uslyšel zvonek, přišel z prostoru dílny do prodejního prostoru. Zde R. D. zamířil poplašnou pistolí přímo na jeho horní část těla a pronesl: „Peníze sem“. Svědka S., který považoval zbraň za skutečnou, se zmocnila panika a z obav ze smrti uprchl do zadního prostoru dílny. Pachatelé, kteří byli tímto chováním svědka zaskočeni, od svého záměru upustili a z prodejny uprchli.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká jednání, které vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu loupeže podle §173 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. K. se ze zištných důvodů dopustil zavrženíhodného jednání, kterým se chtěl na cizím majetku obohatit. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti, které se dopustil dvěma útoky, je zvyšována též způsobem jejího provedení, jakož i tím, že se této dopustil s dalšími pachateli. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 11. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu