ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.156.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 156/2021-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 10. 11. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. T. , nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu Eisenstadt, Rakouská republika, ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. 15 Hv 6/2019m, a to pro zločiny profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku vloupáním /v bodě A rozsudku/ a obchodování s omamnými prostředky /v bodech B/I. a) b) rozsudku/, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 9 (devíti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky L. T. , nar. v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu Eisenstadt, Rakouská republika, ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. 15 Hv 6/2019m, a to pro přečin nedovoleného nakládání s omamnými prostředky (v bodě B/II. rozsudku), a tomuto přečinu odpovídající část trestu v trvání 3 (tří) měsíců, se zamítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Eisenstadt, Rakouská republika, ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. 15 Hv 6/2019m, který nabyl právní moci 16. 3. 2019, byl L. T. uznán vinným zločinem profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku vloupáním, podle §127, §128 odst. 1 bod 5, §129 odst. 1 bod 1, bod 2, bod 3, §130 odst. 2, 15 rakouského trestního zákona, zločinem obchodování s omamnými prostředky podle §28a odst. 1 pátý případ rakouského trestního zákona a zákona o nakládání s omamnými prostředky, zločinem obchodování s omamnými prostředky podle §28a odst. 1, druhý, třetí případ rakouského trestního zákona a zákona o nakládání s omamnými prostředky a přečinem nedovoleného nakládání s omamnými prostředky podle §27 odst. 1 bod 1 první, druhý případ, odst. 2 rakouského trestního zákona a zákona o nakládání s omamnými prostředky, za což byl a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený L. T. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že v úmyslu se trestnou činností – krádežemi neoprávněně obohatit, v XY a na dalších místech Rakouska odcizil, popř. se pokusil odcizit vloupáním do budov a dopravních prostředků a vypáčením blokovacích zařízení cizí movité věci v částce převyšující 5.000 euro, a to:
A.
1 . dne 24. 9. 2018 v XY, po násilném vniknutí za pomocí paklíče do osobního automobilu M. K. odcizil bezdrátové dálkové ovládání,
2. dne 24. 9. 2018 v XY, se pokusil za pomocí paklíče vniknout do osobního vozidla H. W.,
3. dne 24. 9. 2018 v XY, se pokusil vniknout do skřínky J. Z.,
4 . dne 24. 9. 2018 v P., odcizil D. H. nezajištěné horské kolo v hodnotě 486 euro,
5. dne 17. 8. 2018 v S. P., po přeštípnutí zámku, odcizil H. N. elektrokolo v hodnotě 4.200 euro,
6. v době od 14. 9. 2018 do 21. 9. 2018 v P., po přeštípnutí zámku odcizil J. W. jízdní kolo v hodnotě 469 euro,
7. v době od 21. 9. 2018 do 23. 9. 2018 v P., po přeštípnutí zámku odcizil F. F. jízdní kolo v hodnotě 300 euro,
8. dne 25. 9. 2018 v P., po přeštípnutí zámku odcizil A.S. horské kolo v hodnotě 3.500 euro,
9. dne 4. 10. 2018 v P., po přeštípnutí zámku odcizil L. L. jízdní kolo v hodnotě 300 euro,
10. dne 4. 10. 2018 v P., po přeštípnutí zámku odcizil L. K. jízdní kolo v hodnotě 550 euro,
11. dne 15. 10. 2018 v P., po přeštípnutí zámku odcizil D. P. horské kolo v hodnotě 2.800 euro,
12. v době od 15. 10. 2018 do 19. 10. 2018 v P., po přeštípnutí zámku odcizil W. R. horské kolo v hodnotě 2.000 euro,
13 . dne 25. 9. 2018 v P., po přeštípnutí zámku odcizil S. K. horské kolo v hodnotě 1.500 euro,
14. dne 11. 10. 2018 v XY, ke škodě obchodu s jízdními koly „R.“ odcizil po vypáčení vstupních dveří peněžní hotovost ve výši 900 euro,
B.
v XY a na jiných místech, v rozporu s předpisy omamné prostředky, omamnou látku pervitin, s průměrnou čistotou ve výši 60 % metamfetaminu v množství větším než malém
I.
a ) vyvezl ze Slovenska a dovezl do Rakouska, a to:
1. v blíže nezjištěné době od léta 2018, společně se zvlášť stíhaným A. O. celkem minimálně 60 gramů brutto;
2. sám z pověření zvlášť stíhané E. B. od září do listopadu 2018 celkem minimálně 70 gramů brutto;
b ) přenechal jiným osobám, a to v období od září 2018 do listopadu 2018 E. B. celkem minimálně 70 gramů brutto;
II . v době od srpna 2018 až do svého zatčení dne 14. 11. 2018 opakovaně získal a držel omamnou látku výlučně pro svou osobní potřebu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. T. je občanem České republiky a byl odsouzen cizozemským soudem.
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu) se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona, zamítne.
S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o skutky, v nichž jsou spatřovány zločiny profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku vloupáním v bodě A/ rozsudku a obchodování s omamnými prostředky, podle rakouského trestního zákona a zákona o nakládání s omamnými prostředky v bodě B/I. a), b), tak v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu, a trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
S poukazem na shora uvedené však podle Nejvyššího soudu podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku, ve kterém je u L. T. spatřován pod bodem B/II. přečin nedovoleného nakládání s omamnými prostředky, podle rakouského trestního zákona a zákona o nakládání s omamnými prostředky, když tento skutek spočívá v podstatě v tom, že v době od srpna 2018 až do svého zatčení dne 14. 11. 2018 opakovaně získal a držel omamnou látku výlučně pro svou osobní potřebu.
Pokud jde o v úvahu přicházející trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 tr. zákoníku podle trestního zákona České republiky, s poukazem na závěry stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek a přílohy k němu, se za množství „větší než malé“ ve smyslu §284 odst. 1, 2 tr. zákoníku považuje 1,5 g drogy pervitinu o obsahu účinné psychotropní látky minimálně 0,5 g či 0,6 g soli hydrochloridu metamfetaminu.
Ze skutkových zjištění cizozemského soudu nicméně toliko vyplývá, že odsouzený „ opakovaně získal a držel omamnou látku výlučně pro svou osobní potřebu“. Není tak zřejmé, zda množství drogy přechovávané pro svou potřebu naplnilo zákonný znak množství „větší než malé“. Protože v úvahu nepřichází použití ani jiné skutkové podstaty obsažené v trestním zákoně České republiky, tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto skutku) a za něj odpovídajícího trestu zamítl.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. T. se pro svůj finanční prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena vyšší škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal více protiprávními útoky i způsobem jejich provedení. Rovněž se podílel na nedovoleném dovozu a distribuci psychotropní látky (pervitinu). Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal více protiprávními útoky i způsobem jejich provedení, jakož i množstvím obchodované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu L. T., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky činí trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 9 (devíti) měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 11. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu