ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.160.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 160/2021-522
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 10. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. O. , nar. XY v XY, rozsudkem Zemského soudu Coburg, 1. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 1 KLs 118 Js 10597/17, který nabyl právní moci dne 11. 4. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu Coburg, 1. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 1 KLs 118 Js 10597/17, který nabyl právní moci dne 11. 4. 2019 (dále též „cizozemské rozhodnutí“), byl T. O. (dále též „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu závažné krádeže spáchané organizovanou skupinou ve vícečinném souběhu podle §244a odst. 1, §243 odst. 1, věta 2, bod 3 německého tr. zákoníku (v 51 případech) a krádeže spáchané ve vícečinném souběhu podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2, bod 1 a 3, §25 odst. 2 německého tr. zákoníku (v 11 případech), za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Coburg se odsouzený T. O. dopustil výše uvedené trestné činnosti majetkového charakteru v podstatě tak, že:
1. odsouzený T. O. se spolu s dalšími v samostatných řízeních odsouzenými osobami (C. V., G. M., V. C. C., L. L., V. N., V. P.), tedy v rámci organizované skupiny v různých předem dohodnutých kombinacích výše uvedených odsouzených osob,
v období od 14. 6. 2015 do 7. 6. 2016 v celkem 51 případech odcizili motorová vozidla vyšších cenových hodnot (zejména se jednalo o motorová vozidla tov. zn. Volkswagen T5, tov. zn. Mercedes Sprinter, tov. zn. BMW, tov. zn. Škoda, ale i vozidla jiných typů a druhů, včetně přívěsů), a to tak, že odsouzený O. za tímto účelem prohledával internetové portály, na kterých byla nabízena motorová vozidla k prodeji (např. www.mobile.de ), poté ukázal příslušný výtisk nebo adresu odsouzenému V., který si je poznamenal, následně odsouzený V. (a částečně i odsouzený O.) sehnal rozličné manipulační nástroje (tj. elektronické řídící jednotky, kterými bylo možné překonat imobilizéry a nastartovat vozidla), které byly pro různé typy vozidel odlišné, a jejichž prostřednictvím na základě předchozí společné dohody odcizili motorová vozidla, a to tak, že
zpravidla v časných ranních hodinách odsouzený V. přijel společně s dalším spolupachatelem na místo, kde bylo vytipované vozidlo odstaveno, poté do příslušného vozidla vnikl, nastartoval jej a přijel k připravenému pomocníkovi, který vozidlo převzal a odjel s ním do České republiky, většinou přes malé hraniční přechody v čase, kdy probíhala ranní doprava do zaměstnání (tedy v době čilého provozu), po přepravě bylo zcizené vozidlo podle předchozí dohody na přechodnou dobu odstaveno, a po nějakém čase přesunuto na určené místo, kde je odsouzený O. buď rozebral a jednotlivé díly prodal, anebo bylo vozidlo legalizováno – a to tak, že odsouzený O. odstranil z odcizeného vozidla VIN kód a umístil do něj VIN havarovaného vozidla, které odsouzený O. získal legálně, a které bylo určeno k sešrotování, následkem čehož bylo předmětné motorové vozidlo znovu zaregistrováno s doklady havarovaného vozidla, poté odsouzený O. předal odděleně odsouzenému V. dohodnutou odměnu, většinou se jednalo o částku 1.000 EUR, ze které tento vyplatil 300 až 500 EUR za jednu jízdu příslušnému druhému účastníkovi,
přičemž tímto postupem odsouzený T. O. trestnými činy, které jsou kladeny za vinu jemu samotnému, získal předměty v celkové hodnotě 165.384,02 EUR, společně s odděleně odsouzenými V. a M. pak získal předměty v celkové hodnotě 235.419,97 EUR, dále společně s odsouzeným V. a C. získal předměty v celkové hodnotě 75.917,32 EUR, s odděleně odsouzenými V. a L. získal předměty v celkové hodnotě 341.057,13 EUR, a společně s odděleně odsouzenými V., C., N. a P. získal předměty v celkové hodnotě 67.044,85 EUR, celkově tedy odsouzený T. O. odcizil motorová vozidla v celkové hodnotě 893.864,26 EUR a věci, které se nacházely uvnitř odcizených vozidel, v celkové hodnotě 30.116,63 EUR.
2. Odsouzený T. O. se v celkem 11 případech (tedy mimo rámec organizované skupiny) dopustil níže uvedené trestné činnosti tím, že:
- v době, kdy byl samostatně odsouzený V. dne 9. 6. 2016 na území SRN zatčen celkem v osmi případech instruoval samostatně stíhané A. D. a A. S., aby podle jeho pokynů a za pomoci jeho elektronických přístrojů (k překonání bezpečnostních bariér) odcizili předem vytipovaná motorová vozidla, a tímto postupem došlo v období od 28. 11. 2016 do 26. 2. 2017 na území SRN k odcizení osmi nákladních motorových vozidel tov. zn. Mercedes Benz Sprinter v celkové hodnotě cca 160.992 EUR a věcí umístěných v těchto vozidlech v celkové hodnotě cca 1.232,77 EUR,
- předtím, než se odsouzený O. spojil se samostatně odsouzeným V. za účelem krádeží motorových vozidel organizovanou skupinou, tak v jednom případě instruoval další neustanovenou osobu za účelem odcizení motorového vozidla na území SRN, když nejprve vytipoval vozidlo, které měla tato osoba odcizit, načež ta podle pokynů odsouzeného O. dne 8. 9. 2014 cca ve 20:10 hod. na prostranství autoprodejny A., XY odcizila osobní motorové vozidlo tov. zn. BMW M3 Cabrio, VIN XY, aby je následně dle předchozí dohody odvezla do dílny odsouzeného O.,
- společně za účasti pouze samostatně odsouzeného V. celkem ve dvou případech společně odcizili dopravní prostředky, a to a) dne 31. 7. 2015 mezi 01:45 a 6:15 hod. v XY, XY elektrokolo zn. Thömus Stromer VIN XY, b) v období mezi 5. 11. a 6. 11. 2015 v XY, XY, motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, reg. zn. XY, VIN XY.
3. Dne 14. 10. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Coburg, 1. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 1 KLs 118 Js 10597/17, který nabyl právní moci dne 11. 4. 2019, ve vztahu k osobě odsouzeného T. O. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený T. O. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky – konkrétně pokračujícího trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku, spáchaného dílem v jednočinném souběhu s trestným činem účasti na organizované zločinecké skupině podle §361 tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený T. O. se opakovaně dopouštěl mimořádně závažné trestné činnosti majetkového charakteru, a to v rámci organizované skupiny, která operovala na území dvou států. V rámci této skupiny se podílel na odcizení 51 kusů motorových vozidel v hodnotě minimálně 893.864,26 EUR, včetně dalších movitých věcí, které se nacházely uvnitř odcizených vozidel v hodnotě minimálně 30.116,63 EUR (např. dětských sedaček, sněhových řetězů, nářadí, apod.)., přičemž mimo tuto organizovanou skupinu se odsouzený podílel na odcizení dalších nejméně jedenácti motorových vozidel. Mimořádná společenská škodlivost projednávané trestné činnosti odsouzeného T. O. je zvyšována rovněž tím, že v roce 2016 byl trestně stíhán a následně odsouzen za spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti a nedovoleného ozbrojování. Ačkoli toto odsouzení již bylo zahlazeno, nelze přehlédnout zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byl za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Coburg, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře osmi let. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení T. O. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 10. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu