ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.165.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 165/2021-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 10. 11. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. K., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 29. 3. 2019, sp. zn. 013 Hv 35/2019p, a to pro zločin profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku částečně vloupáním (v bodě A/2/a/-f/) a přečin odcizení bezhotovostních platebních prostředků (v bodě B/1/b/ 1./ a 2./), a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 16 (šestnácti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky J. K., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 29. 3. 2019, sp. zn. 013 Hv 35/2019p, a to pro přečin zatajování listin (v bodě C/2./a/-c /), a tomuto odpovídající část trestu v trvání 2 (dvou) měsíců, se zamítá.
Odůvodnění:
I. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 29. 3. 2019, sp. zn. 013 Hv 35/2019p, který nabyl právní moci 2. 4. 2019, byl J. K. uznán vinným zločinem profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku částečně vloupáním podle §127, §128 odst. 1 bod 1 a bod 5, §129 odst. 1 bod 3, §130 odst. 2 první případ, rakouského trestního zákona, přečinem odcizení bezhotovostních platebních prostředků podle §241e odst. 1, odst. 3, rakouského trestního zákona a přečinem zatajování listin podle §229 odst. 1 rakouského trestního zákona. Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci Vídeň se odsouzený J. K. společně s M. F. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
A./ odcizili movité věci v částce přesahující 5.000 euro v úmyslu se jejich přivlastněním obohatit, částečně zneužitím bezmocného stavu okradených, částečně vloupáním, a to níže uvedeným osobám:
2.
a) / dne 21. 7. 2018, v 06:45 hod., D. K. D. peněženku včetně peněz v hotovosti, jakož i mobilní telefon zn. Iphone X v celkové hodnotě 1.400 euro, poté, co využili toho, že v důsledku opilosti ve stanici metra usnul,
b) dne 11. 8. 2018, v 02:00 hod., F. M. mobilní telefon Iphone 7 v hodnotě 635 euro, přičemž využili toho, že v důsledku opilosti ve stanici metra usnul,
c) dne 11. 8. 2018, v 06:10 hod., P. M. R. mobilní telefon Samsung Galaxy 9 v hodnotě 1.100 euro, přičemž využili toho, že v důsledku opilosti ve stanici metra usnul,
d) dne 17. 11. 2018, v 04:33 hod., M. G. mobilní telefon a peníze v hotovosti v hodnotě 840 euro, přičemž využili toho, že v důsledku opilosti ve stanici metra usnul,
e) dne 27. 1. 2019, v 04:50 hod., V. B. mobilní telefon zn. IPhone 8 Plus v hodnotě 909 euro, přičemž využili toho, že v důsledku opilosti ve stanici metra usnul,
f) společně s dalším nezjištěným spolupachatelem dne 26. 1. 2019 odcizili M. W.
I. / v 03:45 hod. mobilní telefon zn. One Plus, peníze v hotovosti a peněženku v celkové hodnotě 720 euro, přičemž využili toho, že v důsledku opilosti ve stanici metra usnul,
II. / v době od 05:00 do·05:10 hod., pomocí platební karty odcizené jednáním popsaným v bodě B./2./ odsouzený provedl 14 výběrů peněz v hotovosti ve formě bezkontaktní platby u automatů na potraviny a cigarety ve výši 66,60 euro,
g) dne 2. 2. 2019 v době od 06:19·do 06:36 hod. odcizili S. F. S. mobilní telefon zn. Iphone X, jakož i náramkové hodinky zn. Tudor v celkové hodnotě 7.000 euro, přičemž využili toho, že v důsledku opilosti ve stanici metra usnul,
h) dne 23. 2. 2019, v 07:42 hod. M. A. J. odcizili mobilní telefon zn. Iphone X v hodnotě 1. 300 euro, přičemž využili toho, že v důsledku opilosti ve stanici metra usnul,
B. / J. K. společně s M. F.
1. odcizil bezhotovostní platební prostředky, se kterými nebyl oprávněn sám nakládat, s úmyslem zabránit jejich použití v právním styku, a to:
b)
I.
- dne 21. 7. 2018, v 06:45 hod. kreditní kartu na jméno D. K. D.,
2. odcizil bezhotovostní platební prostředky, se kterými nebyl oprávněn sám nakládat, s úmyslem se jejich použitím neoprávněně obohatit, a to:
- dne 26. 1. 2019, platební kartu na jméno M. W.,
C/ zatajili listiny, se kterými nesměli nakládat, s úmyslem zabránit tomu, aby byly použity v právním styku k dokázání nějakého práva, právního vztahu nebo skutečnosti, a sice
2. / M. F. a J. K.
a ) dne 21. 7. 2018, měsíční kartu společnosti W. l.,
b) společně s dalším nezjištěným spolupachatelem dne 26. 1. 2019 řidičský průkaz, kartu E-Card a osvědčení o registraci na jméno M. W.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem.
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu) se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona, zamítne.
S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o skutky, v nichž jsou spatřovány zločin profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku částečně vloupáním (bod A/2./) a přečin odcizení bezhotovostních platebních prostředků (bod B/1./b/I. 2./), podle rakouského trestního zákona, tak v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebních prostředků podle §234 tr. zákoníku). V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
S poukazem na shora uvedené však podle Nejvyššího soudu nelze dovodit naplnění podmínky oboustranné trestnosti činu v případě skutku, ve kterém je u J. K. spatřován pod bodem C/2./a) – b) rozsudku přečin zatajování listin podle příslušných ustanovení rakouského trestního zákona.
Toto jednání nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákona České republiky. Proto Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto skutku) a za něho odpovídajícího trestu zamítl.
V posuzované věci jsou ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy. J. K. se dopustil více útoky majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku, a to s úmyslem obstarat si tímto způsobem nikoli jen přechodný zdroj příjmů. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jak množstvím protiprávních útoků, tak i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu J. K., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky činí trest odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 11. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu