ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.180.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 180/2021-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 11. 11. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky H. T. V. , nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Trestního soudu v Charleville-Mezieres, Francouzská republika, ze dne 16. 1. 2019, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Remeši, Francouzská republika, ze dne 4. 7. 2019, sp. zn. 1927401014, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Trestního soudu v Charleville-Mezieres, Francouzská republika, ze dne 16. 1. 2019, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Remeši, Francouzská republika, ze dne 4. 7. 2019, sp. zn. 1927401014, který nabyl právní moci 12. 7. 2019, byl H. T. V. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže s dvěma přitěžujícími okolnostmi, podle čl. 311-4, 311-1, 121-5, 311-4 odst. 11, 311-14 1, 2, 3, 4, 6 a čl. 121-5, francouzského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený H. T. V. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
dne 9. 7. 2016 vešel do baru – trafiky „L. S.“ v XY, kde se v té době nacházeli dva zaměstnanci A. a E. L. a zákazníci Y. C., A. H., B. F., H. C. a F. K. Odsouzený, jehož tvář byla částečně skryta slunečními brýlemi, čekal, až přijde na řadu, a když jej E. L. chtěla obsloužit, všimla si, že v pravé ruce drží zbraň, kterou nabil, namířil na ni a opakovaně pronesl: „dej mi peníze“. A. L. začal vybírat bankovky z pokladny a levou rukou uchopil zlomenou kulečníkovou hůl, kterou namířil proti pachateli. Ten začal panikařit a několikrát zopakoval, aby mu dal padesát euro. Když se k odsouzenému otočil zády, uslyšel ránu a uvědomil si, že nejde o skutečný náboj, ale o munici se slzným plynem. Odsouzenému proto řekl, že mu nic nedá a popošel směrem k němu, načež tento utekl a odjel vozidlem Škoda s reg. zn. XY, které bylo dne 1. 7. 2016 odcizeno v Praze.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený H. T. V. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu loupeže podle §173 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený H. T. V. se dopustil závažného trestného činu, kterým se chtěl na cizím majetku obohatit. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti, je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení H. T. V. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 11. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu