ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.190.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 190/2021-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 16. 12. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. G., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 7 Ls 322 Js 40/18, a to při zahrnutí trestu z rozsudku Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne16. 11. 2017, sp. zn. 7 Ds 248 Js 12233/17, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 7 Ls 322 Js 40/18, který nabyl právní moci dne 5. 7. 2018, byl P. G. uznán vinným trestným činem krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2, §243 odst. 1 věta druhá bod 1, §73, §73c a §55, německého trestního zákona, a odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců, a to při zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 7 Ds 248 Js 12233/17, který nabyl právní moci téhož dne.
Podle skutkových zjištění Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 7 Ls 322 Js 40/18, se odsouzený P. G. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
v blíže nezjištěné době od 17,00 hod. dne 10. 11. 2017 do 10.30 hod. dne 12. 11. 2017 vnikl škvírou u stropu v šířce cca 40 cm poté, co překonal železnou mříž vysokou 2,15 m do prostoru skladu firmy J. H. v XY, odkud odcizil nástroje a zahradní přístroje, a to ke škodě firmy J. H. motorový vyžínač Stihl FS50, teleskopickou pilu Yama Biko, ruční nůžky na živý plot Husqvarna, ruční nůžky na živý plot Einhell, pásovou brusku Black&Decker a horkovzdušnou pistoli Einhell, a ke škodě Stephana Hoffmanna bednu na nářadí včetně obsahu a 4 monitorovací kamery se 2 malými monitory. Odcizením věcí vznikla celková škoda ve výši 1.000 euro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený P. G. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky.
Pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 7 Ls 322 Js 40/18, pro skutek, v němž je spatřován trestný čin krádeže, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky, a to trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku.
Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně odsouzení rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 7 Ds 248 Js 12233/17, pro skutky, v nichž jsou spatřovány trestné činy úmyslného řízení bez řidičského oprávnění ve 4 případech ve vícečinném souběhu s přechováváním odcizených věcí a s pokusem trestného činu krádeže, podle německého trestního zákona, a jež vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky, a to trestných činů maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 tr. zákoníku, legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 tr. zákoníku a pokusu trestného činu krádeže podle §21 tr. zákoníku k §205 tr. zákoníku.
Trestná činnost, za niž byl P. G. tímto rozsudkem odsouzen, spočívala v podstatě v tom, že:
dne 12. 11. 2017 přijel svým osobním automobilem VW Sharan, reg. zn. XY z České republiky do Bayreuthu, když v 07.00 hod. přejel německé státní hranice, ačkoliv mu bylo známo, že nemá potřebné řidičské oprávnění, neboť mu byl v České republice uložen až do 4. 2. 2019 zákaz řízení. V Bayreuthu se vydal do bytu zvlášť stíhaného M. M., XY, od něhož převzal dvě zánovní jízdní kola zn. Bulls a zn. Ghost, která byla M. či jiným pachatelem odcizena jejich majitelům. Jízdní kolo zn. Bulls majitelky J. B. bylo odcizeno v době od 17,00 hod. dne 11. 11. 2017 do 09,00 hod. dne 12. 11. 2017 z její podzemní garáže na adrese XY, v Bayreuthu. Ačkoliv odsouzený věděl, že jízdní kola byla předtím odcizena, tato převzal v úmyslu si je ponechat nebo dále se ziskem prodat. Následně opět bez řidičského oprávnění přijel k nemovitosti poškozeného E. A., XY, XY, a protože mu docházelo palivo, asi v 10.35 hod. zde vnikl do neuzamčené kolny, odkud odcizil kanystr s cca 10 litry benzínu a dále zde nalezených 150 euro. Byl však poškozeným vyrušen, a proto kanystr a motorovou pilu na místě zanechal a odjel. V době od 10.40 do 10.50 hod. u nemovitosti v XY, opět na území XY, XY, byl společně se svými spolujezdkyněmi M. V. a Z. V. zadržen policejní hlídkou. Poté, co policistům tvrdil, že vlastní řidičské oprávnění s tím, že jej v České republice ztratil, ačkoliv věděl, že potřebné řidičské oprávnění nemá, jel přesto svým vozidlem za policisty až na policejní stanici Bayreuth-Land v XY v Bayreuthu.
Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. G. vykonával činnost, pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění, pro svůj prospěch se též dopustil jednání, jímž způsobil vyšší škodu na cizím majetku a rovněž na sebe převedl věci pocházející z trestné činnosti. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této částečně dopustil s dalšími pachateli, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 12. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu