ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.191.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 191/2021-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 12. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. K. , nar. XY ve XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 15 KLs 422 Js 17865/17, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 15 KLs 422 Js 17865/17, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2017 (dále též „cizozemské rozhodnutí“), byl J. K. (dále též „odsouzený“) uznán vinným trestným činem závažné krádeže spáchané organizovanou skupinou ve třech případech a pokusem trestného činu krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1, odst. 2, §22, §25 odst. 2, §53 německého trestního zákoníku (StGB) , za což byl odsouzen k úhrnného nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a třech měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Drážďany se odsouzený J. K. shora uvedené majetkové trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
odsouzený věděl, že M. A. ve Spolkové republice Německo pravidelně odcizuje motorová vozidla, aby je následně prodával se ziskem, přičemž M. A. jej v minulosti opakovaně žádal, aby ho odvezl do Německa za účelem páchání krádeží, čemuž se odsouzený občas vzpíral, avšak ve více případech se nechal k takovýmto jízdám přemluvit a za jízdy vozidly, která mu M. A. poskytl, obdržel vždy odměnu 1.000 Kč, když dané jízdy probíhaly vždy tak, že M. A. odcizil přinejmenším jedno osobní motorové vozidlo a toto vozidlo dopravil do České republiky, zatímco odsouzený J. K. jel nazpět do České republiky vozidlem, které mu M. A. vždy poskytl na cesty do Spolkové republiky Německo,
načež dne 3. 4. 2017 M. A. opětovně vyzval odsouzeného, aby jej oproti zaplacení částky ve výši 1.000 Kč dovezl do Německa za účelem krádeže vozidla; odsouzený, který znal účel jízdy, nejprve odmítl, následně se však nechal přemluvit s tím, že s jízdou souhlasil oproti zaplacení odměny ve výši 1.000 Kč, když tímto způsobem:
1. v blíže nezjištěnou dobu v noci z 3. 4. 2017 na 4. 4. 2017 v 01:00 hodin se odsouzený J. K. s M. A. vydali osobním motorovým vozidlem tov. zn. VW Golf, české registrační značky XY, který zajistil M. A., do obce XY v Německu, kde M. A. na ulici XY opustil vozidlo a pokusil se vypáčit a odcizit osobní motorové vozidlo tov. zn. VW Caddy, registrační značky XY, v hodnotě 4.000 EUR, poškozeného M. T., což se mu však nepodařilo, přičemž pokusem o otevření vznikla na dveřích u řidiče dotčeného vozidla díra, jejíž odstranění si vyžádalo náklady ve výši 1.500 EUR,
2. poté odsouzený J. K. dovezl M. A. v noci z 3. 4. 2017 19:00 hodin na 4. 4. 2017 02:00 hodin do obce XY, XY, kde M. A. otevřel odstavené uzamčené osobní motorové vozidlo tov. zn. VW Caddy, registrační značky XY, poškozeného R. B. D. v hodnotě cca 4.000 EUR, aby si vozidlo ponechal pro sebe, následně jel M. A. bezprostředně po vypáčení tímto vozidlem do obce XY, kde dané vozidlo odstavil, aby je nechal tzv. vychladnout a aby je později převezl do České republiky; mezitím J. K. následoval M. A. osobním motorovým vozidlem tov. zn. VW Golf, do které M. A. poté, co odstavil motorové vozidlo tov. zn. VW Caddy, znovu přistoupil, přičemž k převozu osobního motorového vozidla tov. zn. VW Caddy do České republiky nedošlo, neboť dané vozidlo bylo na základě policejního pátrání v obci XY nalezeno, avšak vypáčením vozidla došlo k jeho poškození, konkrétně ke vzniku díry ve dveřích, jejichž oprava si vyžádala náklady ve výši několika set EUR, byť poškozený, který vozidlo naléhavě potřeboval pro svoji práci, tento otvor provizorně zanýtoval a zatmelil,
3. odsouzený J. K. dále jako řidič osobního motorového vozidla tov. zn. VW Golf projížděl s M. A. za účelem hledání dalších vozidel, která se vyplatí odcizit, oblastí Lužice, načež M. A. objevil v obci XY, XY malý motocykl tov. zn. Yamaha, registrační značky XY, poškozeného H. G.; následně se M. A. rozhodl, že nejprve bude hledat nějaké vozidlo, do něhož by mohl motocykl naložit, načež ho odsouzený dle pokynů M. A., který již předtím dne 4. 4. 2017 v 02:20 hodin v ulici XY, XY vyslídil stanoviště osobního motorového vozidla tov. zn. VW Caddy, které se vyplatí odcizit, odvezl k tomuto vozidlu, kde M. A. znovu opustil motorové vozidlo tov. zn. VW Golf a vypáčil osobní motorové vozidlo tov. zn. VW Caddy, registrační značky XY, poškozeného M. W. v hodnotě 6.950,- EUR, za pomoci elektronického nástroje pro překonání blokace proti odjetí, vozidlo nastartoval a odjel s ním na stanoviště motocyklu tov. zn. Yamaha, zatímco J. K. jej na toto místo následoval motorovým vozidlem tov. zn. VW Golf,
4. dne 4. 4. 2017 v blíže nezjištěné době mezi 02:30 a 03:30 hodin M. A. v obci XY, XY, odcizil malý motocykl tov. zn. Yamaha, registrační značky XY, poškozeného H. G. v hodnotě 2.000,- EUR tak, že odsouzený s M. A. nejprve demontovali z dříve odcizeného osobního motorového vozidla tov. zn. VW Caddy, popsaného pod bodem 3., řadu předních sedadel a tuto přeložili do osobního motorového vozidla tov. zn. VW Golf, poté společně zvedli motocykl tov. zn. Yamaha do osobního motorového vozidla tov. zn. VW Caddy a uložili za přední sedadla, v důsledku čehož byl daný motocykl na pravé straně poškozen takovým způsobem, že si odstranění škody vyžádalo náklady ve výši 1.138,- EUR,
na zpáteční cestě do České republiky byl J. K. zastaven, zatímco M. A. před policií uprchl, přičemž v důsledku jeho bezohledného způsobu jízdy vznikla na odcizeném osobním motorovém vozidle tov. zn. VW Caddy totální škoda, M. A. následně toto vozidlo opustil a pokračoval ve svém útěku pěšky, díky čemuž nemohl být zastaven.
3. Dne 25. 11. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 15 KLs 422 Js 17865/17, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2017, ve vztahu k osobě odsouzeného J. K. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený J. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, dílem (pod bodem 1.) spáchaného ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, neboť si odsouzený více dílčími útoky, jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, společným jednáním s další osobou přisvojil, popř. se pokusil přisvojit, cizí věc tím, že se jí zmocnil, daný čin spáchal vloupáním a tímto činem způsobil větší škodu [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000 Kč] a současně tímto svým jednáním poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000 Kč]. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je vedle celkové výše způsobené škody zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout vyšší četnost jednotlivých útoků, kterých se odsouzený během velmi krátkého časového období ( de facto jedné noci) dopustil, přičemž svým jednáním souběžně naplnil zákonné znaky více úmyslných trestných činů.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Drážďany, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a třech měsíců. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. K. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a to i přes dosavadní trestní bezúhonnost odsouzeného, na něhož je v důsledku zahlazení jediného existujícího odsouzení třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 12. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu