ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.197.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 197/2021-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 16. 12. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. K. , nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 202 Ls 313 Js 9696/17, a to pro trestný čin závažné krádeže spáchaný organizovanou skupinou, při zahrnutí trestů z trestního příkazu Obvodového soudu Zittau, Spolková republika Německo, ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. 9 Cs 110 Js 21439/16, a to pro trestný čin krádeže a z trestního příkazu Obvodového soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 218 Cs 304 Js 12285/17, a to pro trestný čin krádeže, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 7 (sedmi) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky J. K. , nar. XY v XY, okres XY, trestním příkazem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 23 Cs 149 Js 56801/16, zahrnutého do rozsudku Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 202 Ls 313 Js 9696/17, a to pro trestný čin podvodného získání plnění a a tomuto trestnému činu odpovídající část trestu v trvání 1 (jednoho) měsíce, se zamítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 202 Ls 313 Js 9696/17, který nabyl právní moci téhož dne, byl J. K. uznán vinným trestným činem závažné krádeže spáchané organizovanou skupinou podle §242 odst. 1, §243 odst. 1, §243 bod 3, §244 odst. 1, bod 2, §244 odst. 2, §244a odst. 1, §244a odst. 2, §52, §53 a §55, německého trestního zákona, a to při zahrnutí peněžitých trestů z trestního příkazu Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 23 Cs 149 Js 56801/16, který nabyl právní moci dne 11. 1. 2016, a to pro trestný čin podvodného získání plnění podle §265 a odst. 1, odst. 3, §248 a, německého trestního zákona, z trestního příkazu Obvodového soudu Zittau, Spolková republika Německo, ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. 9 Cs 110 Js 21439/16, který nabyl právní moci dne 9. 3. 2017, pro trestný čin krádeže podle §242 odst. 1, německého trestního zákona a z trestního příkazu Obvodového soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 218 Cs 304 Js 12285/17, který nabyl právní moci dne 19. 12. 2017, a to pro trestný čin krádeže podle §242 odst. 1, §25 odst. 2, německého trestního zákona, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 8 (osmi) měsíců.
Podle skutkových zjištění Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 202 Ls 313 Js 9696/17 , se odsouzený J. K. společně s E. N. a zvlášť stíhaným P. B., v úmyslu se trestnou činností – krádežemi hodnotného zboží v maloobchodech ve Spolkové republice Německo neoprávněně obohatit a obstarávat si nejen přechodný zdroj příjmů, se minimálně od 8. 7. 2016 dopouštěli trestné činnosti spočívající v tom, že:
1. dne 8. 7. 2016 ve 12.15 hod. odcizili v pobočce společnosti K., XY Dresden, potraviny, hygienické potřeby a prací prostředky celkem v hodnotě 277,16 euro tak, že E. N. a P. B. zboží vložili do nákupního vozíku, a poté dali J. K. znamení, aby s tímto mohl nepozorovaně projet oddělením zeleniny a bez zaplacení se zbožím obchod opustit. To se jim však nepodařilo, neboť svědkyně L. M. u východu z budovy nákupní vozík zajistila a pachatelé tak uprchli bez kořisti,
2. dne 15. 8. 2016 v 16.30 hod., v pobočce společnosti N., XY Dresden, odcizili úhlovou brusku a krycí plachtu v hodnotě 22,99 euro tak, že P. B. zboží, které odcizil, přinesl J. K., a poté jej i s E. N. kryli svými těly před pohledy ostatních zákazníků, aby zboží mohl ukrýt do svého batohu, a následně obchod opustili, aniž by zboží zaplatili,
3.
a) dne 17. 8. 2016 kolem 13.34 hod. odcizili v obchodě R. M., XY, dva páry bot, dvoje balení ponožek a podprsenku celkem v hodnotě 280 euro,
b) bezprotředně poté, v blíže nezjištěném obchodě „R.-L.“, uvnitř budovy společnosti R.-M., XY, odcizil J. K. osm sad pilových listů pro kotoučové pily v celkové hodnotě 80 euro, zatímco E. N. a P. B. čekali v osobním automobilu připraveném k rychlému úniku pachatelů i s odcizeným zbožím,
4. dne 17. 8. 2016 v 16. 30 hod., odcizili v pobočce společnosti N., XY Dresden, celkem pět armatur do dřezu v celkové hodnotě 139,95 euro, tak, že P. B. poté, co zboží odcizil, toto přinesl J. K., a poté jej i s E. N. kryli svými těly před pohledy ostatních zákazníků, aby zboží mohl ukrýt do svého batohu a následně obchod opustili, aniž by zboží zaplatili.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. K. je občanem České republiky a byl odsouzen cizozemským soudem.
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona, zamítne.
S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 202 Ls 313 Js 9696/17, pro skutky, v nichž je spatřován trestný čin závažné krádeže spáchané organizovanou skupinou, podle příslušných ustanovení německého trestného zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku.
Podmínka oboustranné trestnosti pak je splněna i ohledně odsouzení trestním příkazem Obvodového soudu Zittau, Spolková republika Německo, ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. 9 Cs 110 Js 21439/16, pro skutek, v němž je spatřován trestný čin krádeže, podle německého trestního zákona, kterého se J. K. dopustil tím, že dne 6. 7. 2016 v 11.09 hod. v obchodních prostorách firmy D. R. XY, místní část XY, odcizil holicí strojky, parfém, jakož i kosmetické potřeby v hodnotě 145,65 euro, tak že tyto ukryl do svého batohu v úmyslu si je bez zaplacení ponechat, stejně jako ohledně odsouzení trestním příkazem Obvodového soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 218 Cs 304 Js 12285/17, právní moc 19. 12. 2017 , rovněž pro skutek, v němž je spatřován trestný čin krádeže, podle německého trestního zákona, jehož se dopustil tím, že dne 15. 6. 2016 ve 13.28 hod., společně s P. B. odcizil v obchodních prostorách společnosti K., XY Dresden, zboží v hodnotě 111,09 euro, neboť shora popsaná jednání představují dílčí útoky pokračujícího trestného činu krádeže, za který byl J. K. odsouzen rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 202 Ls 313 Js 9696/17, a jenž vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky, a to trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku.
V tomto rozsahu jsou tak splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
S poukazem na shora uvedené však podle Nejvyššího soudu podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě odsouzení trestním příkazem Obvodového soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 23 Cs 149 Js 56801/16, pro jednání, ve kterém je u J. K. spatřován přečin podvodného získání plnění, podle německého trestního zákona, když tento skutek spočívá v podstatě v tom, že dne 10. 8. 2016 ve 14.30 hod. jel vlakem EC 378 společnosti DB AG z XY do Drážďan, hlavní nádraží, aniž by měl platný jízdní doklad s tím, že již při nastoupení jízdy měl v úmyslu cenu jízdného ve výši 10,50 euro, nezaplatit.
Toto jeho jednání nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákona České republiky. Předmětné jednání by mohlo být považováno za trestný čin podvodu podle §209 tr. zákoníku pouze tehdy, pokud by škoda jednáním způsobená dosáhla výše škody nikoli nepatrné, tj. 10.000 Kč. Tyto okolnosti ovšem z popisu skutku nevyplývají a vzhledem k povaze jednání odsouzeného (šlo o jednu jízdu prostředkem hromadné dopravy) je nelze ani předpokládat. Protože v úvahu nepřichází použití ani jiné skutkové podstaty, obsažené v trestním zákoně České republiky, tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto skutku) a za něj odpovídajícího trestu zamítl.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. K. se pro svůj finanční prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena vyšší škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal jako člen organizované skupiny, více protiprávními útoky i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu J. K., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky činí trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 7 (sedmi) měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud ve výroku uvedeném rozsahu návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 12. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu