ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.2.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 2/2021-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 11. 2. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. N. , narozeného XY ve XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu Bratislava I ze dne 16. 6. 2017, sp. zn. 6T/17/2017, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 10. 7. 2018, sp. zn. 4 Tdo 20/2018, a rozsudkem Okresního soudu Bratislava I ze dne 20. 11. 2018, sp. zn. 6T/17/2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Bratislava I (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 16. 6. 2017, sp. zn. 6T/17/2017, který nabyl právní moci dne 20. 11. 2018, byl P. N. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §212 odst. 1, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) slovenského tr. zákona, dále přečinu porušování domovní svobody podle §194 odst. 1 tr. zákona a přečinu poškozování cizí věci podle §245 odst. 1 slovenského tr. zákona. Za uvedené trestné činy uložil cizozemský soud odsouzenému podle §212 odst. 4 a §41 odst. 1 slovenského tr. zákona, za použití §38 odst. 2, §36 písm. l), n) a §37 písm. g), h) slovenského tr. zákona úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů tím, že:
v čase kolem 01:25 hod. dne 11. 1. 2017 v Bratislavě na ulici XY č. XY, doposud nezjištěným způsobem vnikl na pozemek rodinného domu patřícího poškozeným M. K. a E. K. a následně šroubovákem vypáčil dvoukřídlé okno vedoucí do chodby rodinného domu, vešel do domu, přešel do kuchyně, kde z černé krabičky položené na skříňce nacházející se při vstupu do kuchyně odcizil klíče od bezpečnostní schránky na úschovu cenin, taktéž z kabelky E. K., která se nacházela na kuchyňské lince, sebral finanční hotovost 45,- EUR a z peněženky M. K., která se nacházela v kuchyni na komodě, sebral finanční hotovost 140,60,- EUR, následně se přesunul po schodech do šatníku, který se nachází v poschodí obytného domu, kde pootvíral posuvné dveře na skříních a potom odemknul odcizenými klíči bezpečnostní schránku na úschovu cenin nacházející se ve skříni šatníku, ze které odcizil prsten ze žlutého kovu s nápisem SND v přesně nezjištěné hodnotě, hodinky zn. Raymond WEIL Genève s černým řemínkem v přesně nezjištěné hodnotě, finanční hotovost ve výši 173 751,- CZK (6 430,20,- EUR), 30 940,- HUF (99,98,- EUR) a 1 250 USD (1 182,52,- EUR), čímž svým jednáním obžalovaný P. N. způsobil poškozeným M. K., nar. XY, trvale bytem XY č. XY a E. K., nar. XY, trvale bytem XY č. XY, škodu odcizením v celkové výši nejméně 10 000 EUR a škodu poškozením, ke které došlo v souvislosti s jednáním obžalovaného ve výši 1 624,60,- EUR.
3. Proti shora uvedenému rozsudku cizozemského soudu podala ministryně spravedlnosti Slovenské republiky dovolání, a to v neprospěch odsouzeného. Rozsudkem ze dne 10. 7. 2018, sp. zn. 4 Tdo 20/2018, Nejvyšší soud Slovenské republiky rozhodl – mimo jiné – že rozsudkem cizozemského soudu byl ve výroku o trestu porušen zákon, a to v ustanoveních §36 písm. l), n) a §37 písm. g) a §38 odst. 2 slovenského tr. zákona, a to v neprospěch (pozn. dle odůvodnění daného rozsudku má správně být uvedeno ve prospěch) odsouzeného. Uvedeným rozsudkem proto Nejvyšší soud Slovenské republiky rozsudek cizozemského soudu zrušil, avšak toliko ve výroku o trestu.
4. Rozsudkem ze dne 20. 11. 2018, sp. zn. 6T/17/2017, cizozemský soud nově odsouzenému za shora uvedené trestné činy uložil podle §212 odst. 4 a §41 odst. 1 slovenského tr. zákona, za použití §38 odst. 2, odst. 4 a §37 písm. h) slovenského tr. zákona, úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let a 4 (čtyř) měsíců.
5. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
6. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
7. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
8. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že P. N., který je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku).
9. Co se týče posouzení shora popsaných skutků, má Nejvyšší soud za to, že tyto lze právně kvalifikovat jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 tr. zákoníku, (vzhledem k tomu, že odsouzený si jednak přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a spáchal takový čin vloupáním a současně jím způsobil na cizím majetku větší škodu), přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku (neboť odsouzený neoprávněně vnikl do obydlí jiného, při čemž překonal překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí) a přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (jelikož odsouzený poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou). Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
10. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se totiž dopustil hned několika trestných činů, kdy navíc výše jím způsobené škody na cizím majetku bezmála čtyřnásobně převyšovala hranici větší škody ve smyslu §205 odst. 3 ve spojení s §138 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinného do 30. 9. 2020. Uvedené skutečnosti tak jednoznačně zvyšují společenskou škodlivost jeho trestné činnosti. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení P. N. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
11. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 2. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.