ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.201.2021.1
11 Tcu 201/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 12. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky F. K. , nar. XY v XY, rozsudkem Provinčního soudu v Alicante, desátá sekce, Španělské království, ze dne 8. 4. 2019, sp. zn. PAB-000003/2019, č. rozsudku 000142/2019, který nabyl právní moci dne 7. 5. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Provinčního soudu v Alicante, desátá sekce, Španělské království, ze dne 8. 4. 2019, sp. zn. PAB-000003/2019, č. rozsudku 000142/2019, který nabyl právní moci dne 7. 5. 2019, byl F. K. uznán vinným trestným činem proti veřejnému zdraví látkami, které způsobují vážné poškození zdraví podle čl. 368.1 prvního pododstavce španělského trestního řádu . Za to byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let s dovětkem v podobě pozastavení pasivního volebního práva po dobu výkonu trestu a dále k peněžitému trestu ve výši 2.279,- EUR se subsidiární osobní odpovědností v podobě jednoho dne odnětí svobody za každých nezaplacených 200,- EUR nebo jejich části. Současně bylo rozhodnuto o konfiskaci a zničení zabavené látky s tím, že zabavené peněžní prostředky budou přiděleny do fondu zřízeného zákonem č. 17/03 ze dne 29. 5. 2003.
2. Podle skutkových zjištění Provinčního soudu v Alicante, desátá sekce, se F. K. výše uvedeného drogového trestného činu dopustil v podstatě tím, že
od března 2018 se ve městě XY věnoval prodeji a/nebo předávání dalším osobám kokainu a ve Španělsku nepovolených výrobků nebo léků, které mohou být zdraví škodlivé vzhledem k nedostatečné kontrole jejich výroby a složení, načež byla dne 18. 5. 2018 po zajištění několika cizích státních příslušníků, kteří od něho mohli zakázané látky získat, provedena policejní prohlídka v podniku, kde odsouzený pracoval, tedy v baru I., který se nachází v ulici XY č. XY, v XY, kde bylo nalezeno 399 tablet sildenafilu (viagry) a 54 balíčků s 38,43 gramy kokainu o čistotě 67,6%, který by na nelegálním trhu dosáhl ceny 2.278,89 EUR, dále role drátu potaženého plastem a částka 3.350,- EUR, načež vedle pokladny bylo nalezeno dalších deset balíčků s látkou, která ačkoli na narkotest reagovala pozitivně, tak neexistuje žádný záznam o její analýze Farmaceutickou inspekcí; jakmile byl F. K. zatčen, našli příslušníci státní policie před celou, kde byl uvězněn, kus papíru podobných charakteristik, přičemž všechny uvedené látky byly jmenovaným drženy za účelem jejich prodeje nebo předání dalším osobám.
3. Dne 7. 12. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Provinčního soudu v Alicante, desátá sekce, Španělské království, ze dne 8. 4. 2019, sp. zn. PAB-000003/2019, č. rozsudku 000142/2019, který nabyl právní moci dne 7. 5. 2019, ve vztahu k osobě F. K. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že F. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, neboť se v daném případě jednalo o neoprávněné přechovávání kokainu představujícího psychotropní látku, a to za účelem jeho další distribuce třetím osobám. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený F. K. se dopustil úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým množstvím návykové látky, se kterou za účelem dosažení vlastního obohacení nakládal (tj. nejméně 38,43 gramů kokainu), jakož i vyšší mírou její koncentrace, resp. kvality. Přehlédnout přitom nelze ani jeho trestní minulostí, neboť vyjma rozsudku, který je předmětem tohoto rozhodnutí, byl F. K. v rozmezí let 2015 až 2016 celkem dvakrát trestně stíhán a odsouzen na území Španělského království, a to pro trestnou činnost spočívající v řízení motorových vozidel pod vlivem návykové látky či alkoholu. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Provinčního soudu v Alicante, desátá sekce, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře třech let za současného uložení peněžitého trestu ve výši 2.279,- EUR. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení F. K. příslušným soudem Španělského království hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 12. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu