ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.21.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 21/2021-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 15. 4. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. Š., nar. XY ve XY, Slovenská republika, rozsudkem Okresního soudu Zvolen, Slovenská republika, ze dne 6. 10. 2017, sp. zn. 1 T 40/2017, ve spojení s usnesením Okresního soudu Zvolen, Slovenská republika ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 1 T 40/2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. Š., nar. XY ve XY, Slovenská republika, trestním příkazem Okresního soudu Zvolen, Slovenská republika, ze dne 25. 6. 2018, sp. zn. 3 T 76/2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
I. Rozsudkem Okresního soudu Zvolen, Slovenská republika, ze dne 6. 10. 2017, sp. zn. 1 T 40/2017, který nabyl právní moci dne 10. 10. 2017, byl M. Š. uznán vinným trestným činem loupeže spáchaným ve spolupachatelství, podle slovenského trestního zákona, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků s podmíněným odkladem na zkušební dobu 4 roků. Protože se ve zkušební době neosvědčil, byl mu výkon tohoto trestu nařízen usnesením Okresního soudu Zvolen, Slovenská republika, ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 1 T 40/2017, které nabylo právní moci téhož dne.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. Š. ve spolupachatelství s M. Č. dopustili trestné činnosti v podstatě tím, že:
dne 5. 5. 2017 kolem 23,00 hod. ve Zvoleni, okr. Zvolen, na ul. XY, po předchozí dohodě přepadli u potravin „S.“ poškozeného M. K., nar. XY, trvale bytem XY, tak, že poté, co M. Č. na něm požadoval cigarety, což poškozený odmítl a odešel od nich, jej doběhli a svalili na zem, kde jej oba opakovaně kopali a bili rukami do oblasti tváře a těla, následně jej jeden z nich prohledal a z kapes oblečení poškozenému odcizili finanční hotovost ve výši cca 3 euro v různých mincích, mobilní telefon zn. HUAWEI ASCEND G6 black, IMEI XY spolu se SIM kartou a pouzdrem, pánskou černou peněženku obsahující občansky průkaz, řidičský průkaz, kartu pojištěnce na jméno poškozeného a finanční hotovost ve výši cca 25 euro, čímž poškozenému způsobili vícečetné těžší zhmoždění tváře a zhmoždění levé části hrudní stěny s dobou léčení a pracovní neschopností v délce 14 dní a odcizením uvedených věcí a finanční hotovosti způsobili škodu ve výši 103 euro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. Š. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu loupeže podle §173 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. Š. se pro svůj majetkový prospěch dopustil zvlášť závažné trestné činnosti. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se tohoto jednání dopustil společně s dalším pachatelem, jakož i zavrženíhodným způsobem jejího provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů lze též dovodit jeho sklony k páchání trestné činnosti. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Trestním příkazem Okresního soudu Zvolen, Slovenská republika, ze dne 25. 6. 2018, sp. zn. 3 T 76/2018, který ohledně odsouzeného M. Š. nabyl právní moci dne 5. 9. 2018, byl tento uznán vinným trestnými činy výtržnictví a ublížení na zdraví ve spolupachatelství, podle slovenského trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. Š. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že ve spolupachatelství s M. Š. a Ľ. K.:
dne 23. 12. 2017 v době od 13.30 do 14.00 hod. v restauraci R. c., XY, ve Zvoleni, po předchozí konzumaci alkoholických nápojů poté, co Ľ. K. došlo k převrácení lavice u stolu, byli upozorněni a vyzváni poškozeným J. M. majitelem restaurace, aby ji s ohledem na svoje chování opustili a ze stolu jim byl odnesen nedopitý alkohol, za který jim byly u barového pultu vyplaceny peníze. Poté, co všichni tři pachatelé vycházeli z provozovny vstupními dveřmi, M. Š. po slovní výměně názorů s poškozeným se ve dveřích na něj otočil a uhodil jej minimálně jedenkrát pěstí pravé ruky do spánkové části hlavy, přičemž k útoku na něj se poté přidali i M. Š. a Ľ. K. Všichni tři na poškozeného společně útočili před barovým pultem údery pěstí, a poté, co jejich následkem poškozený spadl na zem, pokračovali v útoku i kopanci, a to přesně nezjištěným počtem úderů pěstmi a kopanci na přesně nezjištěná místa na těle poškozeného, zejména do hlavy. Následně v útoku za barovým pultem pokračoval M. Š., který poškozeného ležícího na zemi, uhodil minimálně jedenkrát pěstí pravé ruky na přesně nezjištěná místa a v útoku pokračoval ve stoje i poté, co jej obsluha restaurace od poškozeného odtáhla. Poté se k útoku přidal i M. Š., který se proti poškozenému ohnal pěstí pravé ruky, přičemž jej uhodil minimálně 4x pravou rukou do přesně nezjištěného místa. M. Š., který přes poškozeného spadl, zády otevřel dveře do nekuřácké místnosti, kde k nim přišel Ľ. K., který od poškozeného M. Š. odtáhl. M. Š. a poškozený se nacházeli na zemi v nekuřácké místnosti za barovým pultem, kam dveřmi vešel M. Š. a Ľ. K., který kopl pravou nohou do přesně nezjištěné části těla osoby ležící na zemi a následně překročil osoby ležící na zemi a oddělil poškozeného a M. Š., který poté, co se snažil přes Ľ. K. násilím opětovně dostat k poškozenému, využil pádu Ľ. K. a poškozeného na zem a opět minimálně jedenkrát pěstí své pravé ruky zaútočil na blíže nezjištěné části těla poškozeného a zůstal na něm ležet. Ľ. K. jej odtlačil a poškozeného zdvihl ze země, kde v době, kdy M. Š. a Ľ. K. zabraňovali útoku ze strany M. Š. na poškozeného, se tento dostal do jeho blízkosti, kde jej opětovně M. Š. a Ľ. K. od poškozeného odtlačili a Ľ. K. zabránil, aby se k poškozenému dostal M. Š. Z druhé strany se však k němu dostal M. Š., který jej nezjištěným způsobem přitáhl k sobě, poškozenému se však podařilo jej odtlačit, M. Š. upadl na zem a poškozenému se podařilo přes dveře a barový pult utéct do vstupní místnosti. Protože všichni tři pachatelé běželi za ním, poškozený uchopil na svoji obranu odhrnovač sněhu, a když jej M. Š. a M. Š. doběhli, poškozený M. Š. uhodil odhrnovačem, který se následkem toho v umělé části zlomil, do ramene. Následně M. Š. chytil dřevěnou část odhrnovače z druhé strany jako poškozený a M. Š. pokračoval v útoku na poškozeného a bil ho pěstmi do oblasti hlavy. Následkem toho poškozený spadl ke stolu, když stále držel jednu stranu dřevěné části odhrnovače, jehož druhou stranu držel M. Š., který vyzýval poškozeného, že má palici pustit, na což poškozený odvětil, že tak učiní, jakmile odejdou, načež všichni tři pachatelé z provozovny odešli. Poškozenému J. M. způsobili zranění, a to tržně – zhmožděnou ránu v levé spánkové čelní oblasti vpravo, zhmoždění levé čelní oblasti s podkožní krevní podlitinou, zhmoždění levé temenní oblasti s podkožní krevní podlitinou, zhmoždění tváře v oblasti čelisti vpravo, podvrtnutí levého spánkovo-čelistního kloubu, zhmoždění vnitřních ploch, zhmoždění vnitřních ploch předloktí bilaterálně, zhmoždění pravého ramene s podkožní krevní podlitinou, které si podle znaleckého posudku MUDr. Jaroslava Gregy vyžádala dobu léčení a pracovní neschopnost v trvání 21 dnů.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. Š. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů výtržnictví podle §358 tr. zákoníku a ublížení na zdraví podle §146 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. Š. se na veřejném místě dopustil hrubé neslušnosti a rovněž bezdůvodně úmyslně porušil fyzickou integritu jiné osoby. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil společně s dalšími pachateli, jednak i způsobem jejího provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů lze též dovodit jeho sklony k páchání trestné činnosti. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se též na výše uvedené odsouzení M. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 4. 2021
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík