ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.22.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 22/2021-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 4. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. K. , nar. XY v XY, jednak rozsudkem Trestního soudu č. 3 v Granadě, Španělské království, ze dne 11. 12. 2014, trestní věc č. 275/2014, rozsudek č. 557/14, který nabyl právní moci dne 26. 2. 2015, a dále rozsudkem Soudu Varbergs Tingsrätt, oddělení 3, Švédské království, ze dne 27. 12. 2016, sp. zn. B 2152-16, který nabyl právní moci dne 17. 1. 2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Trestního soudu č. 3 v Granadě, Španělské království, ze dne 11. 12. 2014, trestní věc č. 275/2014, rozsudek č. 557/14, který nabyl právní moci dne 26. 2. 2015, byl T. K. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem proti veřejnému zdraví prostřednictvím substancí, které nezpůsobují vážné poškození zdraví podle čl. 368.1º španělského trestního zákoníku a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, dále ke zbavení pasivního volebního práva po dobu výkonu trestu a k pokutě 2.372,903 eur s adhezní osobní odpovědností v případě nezaplacení do 15 dní.
2. Podle skutkových zjištění Trestního soudu č. 3 v Granadě se T. K. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
v noci z 21. 3. 2014 byl společně s J. V. v rámci kontroly motorového vozidla přistižen policejními příslušníky v ulici XY v obci XY, že mají ve svém držení za účelem poskytnutí ke konzumaci třetím osobám substanci, která se na základě pozdější analýzy a oficiálního zvážení ukázala jako cannabis o hmotnosti 2,171 gramů v čistotě 18,5 % a v hodnotě 2.372,903 eur, která byla obsažena ve třech plastových sáčcích uložených ve sportovní tašce nalezené v otvoru v zadní části sedadla řidiče.
3. Následně byl T. K. rozsudkem Soudu Varbergs Tingsrätt, oddělení 3, Švédské království, ze dne 27. 12. 2016, sp. zn. B 2152-16, který nabyl právní moci dne 17. 1. 2017, uznán vinným trestným činem nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami závažného stupně podle §1 odst. 1 6) a §3 odst. 1 švédského trestního zákona o omamných a psychotropních látkách (narkotikastrafflagen 1968:64) a odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, dále k trestu vyhoštění z území Švédska na dobu 10 let a k trestu propadnutí věci v podobě zajištěného amfetaminu. Současně byla odsouzenému uložena povinnost zaplatit do fondu obětí trestné činnosti částku ve výši 800 SEK.
4. Podle skutkových zjištění Soudu Varbergs Tingsrätt se T. K. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
poté, co byl na konci roku 2015 a na začátku roku 2016 ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Halmstads anstalten, kde se seznámil s P. L., s nímž udržoval sporadický kontakt i po svém propuštění z výkonu trestu, přijel dne 1. 10. 2016 trajektem z Polska do Švédska, kde pokračoval v cestě motorovým vozidlem na sever směrem na XY, přičemž během cesty byl v kontaktu s P. L. prostřednictvím SMS zpráv, načež se ubytoval v XY u XY v bytě užívaném P. L., který patří M. S., načež byl po třech dnech, tedy 3. 10. 2016, společně s osobami P. L. a M. S. zastaven policejní hlídkou ve svém vozidle cestou směrem na XY, a to z důvodu provedení osobní prohlídky pro podezření na ovlivnění drogami, přičemž při následně provedené domovní prohlídce v bytě M. S. byl ve sportovní tašce patřící T. K., která byla položena na posteli, kterou v bytě užíval, nalezen amfetamin v celkovém množství 675 gramů s koncentrací 8 %, uložený v sedmi igelitových sáčcích zabalených do deky, a dále rychlouzavíratelné plastové sáčky a kanyly, přičemž při prohlídce motorového vozidla užívaného T. K. byla nalezena další zásilka amfetaminu v množství 4,13 gramů s koncentrací 9 %, která byla ukryta v kapotě tohoto vozidla.
5. Dne 8. 4. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení jednak rozsudkem Trestního soudu č. 3 v Granadě, Španělské království, ze dne 11. 12. 2014, trestní věc č. 275/2014, rozsudek č. 557/14, který nabyl právní moci dne 26. 2. 2015, a dále rozsudkem Soudu Varbergs Tingsrätt, oddělení 3, Švédské království, ze dne 27. 12. 2016, sp. zn. B 2152-16, který nabyl právní moci dne 17. 1. 2017, ve vztahu k osobě odsouzeného T. K. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
6. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
8. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že T. K. je občanem České republiky, byl odsouzen dvěma cizozemskými soudy, resp. soudy jiných členských států Evropské unie, a jednotlivá odsouzení se týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku (v případě rozsudku Trestního soudu č. 3 v Granadě, Španělské království, ze dne 11. 12. 2014, trestní věc č. 275/2014, rozsudek č. 557/14) a dále trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (v případě rozsudku Soudu Varbergs Tingsrätt, oddělení 3, Švédské království, ze dne 27. 12. 2016, sp. zn. B 2152-16). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
9. V nyní posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený se opakovaně dopouštěl úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného T. K. je přitom zvyšována zejména četností úmyslných trestných činů, jejichž zákonné znaky odsouzený svým jednáním naplnil, přičemž pominout nelze ani skutečnost, že se trestné činnosti, jíž byl pravomocně uznán vinným shora citovaným rozsudkem švédského soudu, dopouštěl i přes své předešlé odsouzení španělským soudem pro jednání obdobného charakteru (konkrétně s odstupem pouhých cca 22 měsíců), jakož i to, že s dotčenými omamnými látkami (nejméně zčásti) nakládal za účelem jejich další distribuce, tedy za účelem dosažení vlastního obohacení.
10. Ve vztahu k druhu a výši uložených trestů, které byly odsouzenému pravomocně uloženy jednotlivými výše citovanými rozsudky soudů jiných členských států Evropské unie, lze konstatovat, že T. K. byly za jednání, jimiž byl pravomocně uznán vinným jednak rozsudkem Trestního soudu č. 3 v Granadě, Španělské království, ze dne 11. 12. 2014, trestní věc č. 275/2014, rozsudek č. 557/14, a dále rozsudkem Soudu Varbergs Tingsrätt, oddělení 3, Švédské království, ze dne 27. 12. 2016, sp. zn. B 2152-16, v obou případech uloženy již citelnější nepodmíněné tresty odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na obě výše uvedená odsouzení T. K. příslušnými soudy Španělského království a Švédského království hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
11. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 4. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu